ABSOLVENTSKÁ ŠETŘENÍ NA UNIVERZITĚ KARLOVĚ

Téměř všichni absolventi UK se rozhodovali o svém budoucím studiu na základě svého zájmu o obor studia. Výsledky jsou u jednotlivých fakult konzistentní. Mezi fakultami jsou rozdíly v distribuci hlasů mezi položkami rozhodně ano a spíše ano, např. 2. lékařská fakulta a Lékařská fakulta v Plzni dosahují hodnoty „rozhodně ano“ až v 80 % a více případů, na druhé straně např. Pedagogická fakulta, Právnická fakulta a Husitská teologická fakulta dosahují podílu této odpovědi v o něco více než polovině případů. V součtu si však hodnoty „rozhodně ano“ a „spíše ano“ udržují u většiny fakult významné podíly nad 90 %, pouze ve třech případech jsou souhrnné hodnoty o něco nižší – u Fakulty humanitních studií (89 %), Husitské teologické fakulty (89 %) a Pedagogické fakulty (85 %). Jedná se však i tak o velmi vysoké hodnoty.

Absolventi šli na univerzitu s motivací rozvoje svých znalostí a dovedností ve více než 90 %, což se týká v souhrnu všech fakult UK. V rámci některých ročníků je vykázána o něco nižší motivace (viz 1. lékařská fakulta, Fakulta humanitních studií, Přírodovědecká fakulta, Katolická teologická fakulta, Pedagogická fakulta). Stále se však jedná o velmi vysoké hodnoty pozitivní motivace.

Více než tři čtvrtiny absolventů UK se domnívaly, že jim studium pomůže k dobrému pracovnímu uplatnění. Za univerzitu jako celek se jedná o velmi konzistentní hodnoty napříč ročníky. V rámci jednotlivých fakult toto však neplatí a jsou mezi nimi vidět velké rozdíly.

Obecně můžeme říci, že vysoké hodnoty této motivace vykazují lékařské fakulty, Farmaceutická fakulta a Právnická fakulta (90 % a více všech pozitivních odpovědí). To je dáno jejich orientací na výkon povolání. Nízkých hodnot v této otázce naopak dosahuje Fakulta humanitních studií (40 %), Filozofická fakulta (60 %) a teologické fakulty, i když jsou mezi nimi podstatné rozdíly (Evangelická teologická fakulta 64 %, Husitská teologická fakulta 60 %, Katolická teologická fakulta 35 %).

Jak je vidět z následujícího grafu, hodnoty napříč jednotlivými ročníky jsou na jednotlivých fakultách konzistentní s drobnými výchylkami.

U třetiny absolventů rozhodovalo o tom, že si ke studiu vybrali UK, doporučení jiné osoby. Mezi jednotlivými fakultami jsou větší rozdíly. Nad celouniverzitním průměrem (34 % kladných odpovědí) se nacházejí např. lékařské fakulty (nad 40 % podílu pozitivních odpovědí, s výjimkou 1. lékařské fakulty), Právnická fakulta (44 %), Husitská teologická fakulta (45 %) a Evangelická teologická fakulta (48 %). Většina ostatních fakult se drží okolo 30 % podílu pozitivních odpovědí. Nižší průměrná hodnota je u Přírodovědecké fakulty (22 %).

V rámci zkoumaných ročníků jsou u jednotlivých fakult zaznamenány velké rozptyly v míře větší než 15procentních bodů. Relativně konzistentní hodnoty jsou u 1. lékařské fakulty (33-42 %), u Fakulty sociálních věd (20-33 %), Farmaceutické fakulty (31-40 %), Filozofické fakulty (16-31 %), Husitské teologické fakulty (41-50 %), Lékařské fakulty v Plzni (44-57 %) a Přírodovědecké fakulty (16-27 %). Doporučení budoucího studia se jeví jako silně individuální záležitost, která může být ovlivněna velkým množstvím proměnných, a to například motivátorem (rodiče, kamarádi, vyučující na střední škole a další osoby) či obsahem doporučení (finanční ohodnocení v budoucím pracovním uplatnění, další rozvoj již nabytých znalostí, osobní preference oboru apod.).

Motivace přijetí na UK bez přijímacích zkoušek je podmíněna existencí takové možnosti. Jak lze vidět z výsledků níže, některé fakulty tuto možnost nenabízely. Ve většině případů i tak platilo, že přijetí bez přijímací zkoušky není tím hlavním motivátorem pro studium na UK. Absolventi motivovaní touto skutečností se vyskytovali na Matematicko-fyzikální fakultě (34 %), Husitské teologické fakultě (29 %), Farmaceutické fakultě (20 %), a také v malém podílu na lékařských fakultách, s výjimkou 2. lékařské fakulty, kde je tato možnost zmíněna výjimečně u jednoho zkoumaného ročníku. U ostatních fakult buďto byla možnost přijetí bez přijímací zkoušky slabou motivací (<10 %), nebo možnost přijetí bez přijímací zkoušky na dané součásti neexistovala.

To, že absolvent nebyl přijat na své „vysněné“ studium a jím vystudované studium na UK byla pro něj náhradní volbou, se dělo zřídka. Průměrná hodnota za celou univerzitu je 4 %. Největší podíl absolventů, u kterých šlo o náhradní volbu, je u Husitské teologické fakulty (12 %), Fakulty humanitních studií (11 %), Katolické teologické fakulty (7 %) a Farmaceutické fakulty (7 %). U ostatních fakult dosahují průměrné hodnoty tohoto ukazatele maximálně 7 % či méně.

Nižší náklady na studium (např. bydlení a cestovné) nejsou motivací pro studium na UK. Takto motivovány byly v průměru na Univerzitě Karlově 4 % absolventů. U většiny fakult dosahují maximální hodnoty méně než 10 %, pouze pět z nich tuto hranici přesáhlo. Jednalo se o absolventy Lékařské fakulty v Hradci Králové ve čtyřech zkoumaných ročnících (14-15 %), Lékařské fakulty v Plzni ve třech ročnících (11-17 %) a v jednom ročníku o absolventy Evangelické teologické fakulty (11 %), Husitské teologické fakulty (12 %) a Katolické teologické fakulty (13 %). Opět se jedná o velmi individuální záležitost, kdy záleží např. na tom, kde bude budoucí student bydlet, když se rozhoduje pro studium (u rodičů, na koleji, v soukromí…), případně zdali a jak daleko bude do místa výuky dojíždět.

Motivace v podobě společenské prestiže studia na Univerzitě Karlově je různá napříč fakultami. U lékařských fakult a Právnické fakulty platí, že je tato motivace výraznější než u jiných fakult. Absolventi považovali tyto fakulty za výrazně nadprůměrné, co se týče prestiže studia. Právnická fakulta získala 85 % pozitivních odpovědí, a jedná se tak o nejvyšší hodnotu za všechny fakulty. Naopak společenskou prestiž fakult nebrali při rozhodování tak často v potaz absolventi Fakulty tělesné výchovy a sportu (36 %), Fakulty humanitních studií (29 %) a teologických fakult (Husitská teologická fakulta 30 %, Katolická teologická fakulta 29 %, Evangelická teologická fakulta 30 %).

Pro absolventy UK nebyla při výběru studia rozhodující rodinná tradice. Průměrně tak bylo motivováno pouze 6 % absolventů. Mezi fakultami jsou ale rozdíly. Například v případě lékařských fakult přesahuje tato motivace průměrnou hodnotu, výjimkou je 3. lékařská fakulta, která je hodnocena mírně podprůměrně (5,8 %). Relativně vysoká motivace skrze rodinnou tradici je také u absolventů Právnické fakulty (9 %). Do určité míry tedy lze konstatovat, že silnější vazba na výkon povolání skrze generace existuje u profesně orientovaných fakult. Jedná se ale opět o individuální motivaci, která není mezi absolventy UK zastoupena ve velké míře.

Průměrně se za UK vyjadřuje 69 % absolventů, že je jejich studium náročné. I když jsou hodnoty za univerzitu vyrovnané mezi jednotlivými ročníky, u rozpadu na jednotlivé fakulty jsou znatelné rozdíly. Absolventi lékařských fakult se shodují, že jejich studium bylo náročné (více než 85 % pozitivních odpovědí). Mezi fakulty s takto výrazným souhlasem patří ještě Matematicko-fyzikální fakulta (88 %). Hodnoty napříč ročníky jsou vesměs vyrovnané, pouze u několika fakult jsou zaznamenány výraznější výkyvy, které mohou být způsobeny i celkovým nízkým počtem respondentů (Evangelická teologická fakulta, Katolická teologická fakulta, Husitská teologická fakulta a Fakulta tělesné výchovy a sportu).

Nutnost samostudia do jisté míry koreluje s výsledky předchozí kapitoly – náročností studia. Lékařské fakulty (přes 90 %) a Matematicko-fyzikální fakulta (76 %) vykazují opět velmi silný podíl pozitivních odpovědí. Nutnost samostudia, a to i přes to, že studium nebylo respondenty hodnoceno jako tak náročné, je zaznamenáno i u Evangelické teologické fakulty (79 %) a Fakulty humanitních studií (83 %). Výsledky jsou vyrovnané napříč ročníky s drobnými výkyvy způsobenými kolísavým počtem respondentů (teologické fakulty – především Husitská teologická fakulta a Katolická teologická fakulta).

Ve srovnání s předchozími otázkami dosahuje hodnocení toho, do jaké míry mělo studium vazbu na aktuální poznatky v oboru, napříč fakultami vyrovnanějších hodnot. Lékařské fakulty jsou stále v dané oblasti hodnoceny velmi pozitivně, oproti ostatním fakultám se však nejedná o tak výrazné rozdíly. Velmi silnou vazbu na aktuální poznatky vykazuje i Evangelická teologická fakulta (82 %), Přírodovědecká fakulta (80 %), Farmaceutická fakulta v Hradci Králové (79 %) nebo Fakulta humanitních studií (71 %), u které je však významnější propad v hodnocení u nejstarší kohorty absolventů (2012/2013). Naopak souhlas pouze poloviny respondentů vykazuje Právnická fakulta (53 %), obdobně jako Fakulta tělesné výchovy a sportu (55 %) a Katolická teologická fakulta (60 %).

S velkým podílem kvalitních vyučujících se setkávali absolventi Evangelické teologické fakulty, Farmaceutické fakulty, Fakulty humanitních studií, Matematicko-fyzikální fakulty, Katolické teologické fakulty a Přírodovědecké fakulty (80 % a více souhlasných odpovědí). I u fakult, které jsou hodnoceny hůře, než je průměrná hodnota za celou UK (73 %), stále platí, že si více než polovina respondentů myslí, že se během studia setkávali s velkým počtem kvalitních vyučujících.

Příprava na působení v mezinárodním prostředí je pozitivně hodnocena pouze třetinou absolventů. Dvě fakulty však překračují hranici 50 % pozitivních odpovědí (Fakulta sociálních věd, Matematicko-fyzikální fakulta) a další dvě fakulty se k této hranici blíží (Fakulta humanitních studií a Farmaceutická fakulta). Mezi nejníže hodnocené patří ty fakulty, které jsou kvůli silné profesní vazbě na český jazyk silněji ukotveny v českém prostředí (Právnická fakulta, Pedagogická fakulta).

Absolventi ve větší míře nesouhlasí, že by jejich studium na UK mělo dostatečný podíl praktické výuky během studia. Pouze necelá třetina všech respondentů jej označuje za dostatečný a mezi fakultami jsou dále výrazné rozdíly ve vnímání této otázky. Například pouze 4 % respondentů Právnické fakulty považuje aplikaci teorie do praxe za dostatečnou, a i nejlépe hodnocené fakulty dosahují pouze hodnot nadpoloviční většiny - Farmaceutická fakulta (54 %), 3. lékařská fakulta (56 %) a Evangelická teologická fakulta (58 %). Průměr za UK vykazuje stabilní hodnoty napříč ročníky, obdobně je tomu i u některých fakult (kolísavé hodnoty jsou způsobeny proměnlivým počtem respondentů).

Toto hodnocení koreluje i s hodnocením důrazu na výcvik a získávání praktických dovedností a zkušeností v rámci výuky. Více v části Způsoby výuky a jejich přínosnost pro uplatnění na trhu práce.

Dostupnost studijní literatury a kvalita knihovnických služeb je obecně hodnocena velmi dobře. Pouze tři fakulty byly hodnoceny v této oblasti horším stupněm než 2, a to 2. lékařská fakulta (2,3), Fakulta tělesné výchovy a sportu (2,2), Lékařská fakulta v Plzni (2,2). Naopak velmi výrazně lépe, než je průměr UK (známka 1,8 a více než 81 % kladných odpovědí), byla hodnocena oblast v případě Lékařské fakulty v Hradci Králové (známka 1,3 a 95% pozitivní hodnocení).

Obdobně pozitivně jsou hodnoceny služby studijního oddělení, kde činí průměrná známka za univerzitu hodnoty 1,9. Dvě fakulty výrazně negativně vybočují z tohoto hodnocení – Fakulta tělesné výchovy a sportu (2,5) a Farmaceutická fakulta (2,8). Farmaceutická fakulta dosahuje vyrovnaných hodnot napříč ročníky, na rozdíl od Fakulty tělesné výchovy a sportu, kde lze identifikovat výkyv v hodnocení u nejmladších kohort absolventů (2019/2020 a 2020/2021). Obdobný výkyv je patrný i u Lékařské fakulty v Hradci Králové a částečně u Lékařské fakulty v Plzni. Služby studijního oddělení jsou nejlépe hodnoceny na Matematicko-fyzikální fakultě (1,56) a 3. lékařské fakultě (obě 1,63).

Informační a poradenské služby jsou hodnoceny vesměs pozitivně. Nejlépe jsou hodnoceny absolventy na 3. lékařské fakultě (1,97), Fakultě humanitních studií (2,08), Filozofické fakultě (2,10), Husitské teologické fakultě (2,11), Katolické teologické fakultě (2,12), Pedagogické fakultě (2,13) a Matematicko-fyzikální fakultě (2,15). Na rozdíl od ostatních fakult je však na Matematicko-fyzikální fakultě vysoký podíl respondentů, který tyto služby vůbec nevyužíval (34 % vs. průměr za UK 18 %). Nejhůře je hodnocena služba na Farmaceutické fakultě (2,71), Právnické fakultě (2,70) a Fakultě tělesné výchovy a sportu (2,63). Na Farmaceutické a Právnické fakultě je s postupujícím časem naznačeno mírné zlepšení, ale v rámci kohorty 2020/2021 jsou hodnoty opět výrazně podprůměrné.

Do hodnocení nabídky zahraničních mobilit velmi výrazně vstupuje podíl respondentů, který uvedenou službu vůbec nepoužíval. Hodnoty se velmi liší, a to od 18 % respondentů (2. lékařská fakulta) až po 63 % (Pedagogická fakulta). Nejlépe je nabídka zahraničních mobilit hodnocena na Fakultě sociálních věd (1,93), kde pouze 26 % respondentů nabídky nevyužilo. Naopak výrazně hůře je hodnocena nabídka na 2. lékařské fakultě (3,02), Fakultě tělesné výchovy a sportu (2,99), Lékařské fakultě v Hradci Králové (2,94) a Katolické teologické fakultě (3,92) s výrazným výkyvem mezi kohortami.

Obdobně jako u předchozí položky, do hodnocení úrovně komunikace v anglickém jazyce zasahuje fakt, že velmi proměnlivý počet absolventů se s tímto typem komunikace během studia setkal. A to od Fakulty sociálních věd, kde se s tímto typem nesetkalo pouze 18 % respondentů, až po Pedagogickou fakultu, kde ji 62 % absolventů označilo za nerelevantní. Nejhůře byla hodnocena komunikace v anglickém jazyce na Fakultě tělesné výchovy a sportu (3,15) následována sedmi fakultami, které se pohybují kolem hodnocení 3 (1. lékařská fakulta, 2. lékařská fakulta, Husitská teologická fakulta, Katolická teologická fakulta, Pedagogická fakulta, Právnická fakulta a Přírodovědecká fakulta). Výrazně nadprůměrné hodnocení je zaznamenáno u Filozofické fakulty (2,23), Matematicko-fyzikální fakulty (2,18) a Fakulty sociálních věd (2,04).

Hodnocení zázemí pro sportování je opět výrazně ovlivněno počtem absolventů, kteří zázemí vůbec nevyužívali. Z tohoto důvodu jsou nejhůře hodnoceny teologické fakulty, které mají obecně malý počet respondentů, který je ještě umocněn tím, že více než 60 % jejich absolventů sportovní zázemí vůbec nevyužívalo. Naopak velmi vysoká míra využití je u Fakulty tělesné výchovy a sportu (97 %) a obdobně nadprůměrné je také celkové hodnocení zázemí (1,88). Až na Pedagogickou fakultu (známka 3,16 a míra nevyužití 60 %) se ostatní hodnocení pohybují v rámci průměrných hodnot za UK (celková průměrná známka 2,62 a průměrná míra nevyužívání 36 %).

Stravovací služby jsou průměrně hodnoceny známkou 2,73 a většina fakult vykazuje obdobné hodnocení. Hodnocení Katolické teologické fakulty (3,71) může být opět způsobeno vysokým podílem osob nevyužívajících tuto službu (58 %). Naopak tři fakulty vykazovaly využívání služby více než 95 % absolventů (3. lékařská fakulta, Fakulta tělesné výchovy a sportu a Lékařská fakulta v Plzni).

I když byly ubytovací služby poskytované kolejemi nejméně využívány absolventy, u všech mimopražských fakult je velmi vysoký podíl absolventů, který uvedenou službu využíval (téměř tři čtvrtiny). V průměru si tyto služby neodnášejí pozitivní hodnocení, které je ještě umocněno častými výtkami respondentů v otevřených textových polích dotazníku. Nejhůře dopadla Katolická teologická fakulta, kde do negativního hodnocení opět vstupuje velikost fakulty a tím i relativně nízký počet respondentů, jakož i vysoký podíl absolventů, kteří ubytovací služby nevyužívali vůbec (84 %).

Na získávání teoretických znalostí je kladen velký důraz při výuce, a to napříč fakultami. Hodnoty se pohybují od 1,16 (Matematicko-fyzikální fakulta) do 1,58 (Fakulta tělesné výchovy a sportu). Jedná se tak o velmi vysoké známky z pětistupňové škály. Z hlediska nápomocnosti v uplatnění se jedná o hodnoty od 1,77 (lékařské fakulty) do 2,82 (Fakulta sociálních věd). Na grafickém znázornění je viditelná kumulace lékařských fakult, u kterých je velmi silný jak důraz při výuce, tak následná nápomocnost v uplatnění na trhu práce.

Obecně ale lze konstatovat, že u všech fakult převažuje důraz na získávání teoretických znalostí při výuce nad jejich nápomocností pro uplatnění na trhu práce. Absolvent má tedy více než požadované znalosti pro své uplatnění. Nejvyrovnanější je hodnocení důrazu na teoretické znalosti a jejich přínosu pro uplatnění na trhu práce u lékařských a teologických fakult.

Je třeba zdůraznit, že pouze dvě procenta respondentů uvedla, že získávání teoretických znalostí během studia nebylo pro ně relevantní.

Samostudium se řadí mezi ty způsoby výuky, na které je kladen velmi silný důraz během studia a také výrazně napomáhá v uplatnění na trhu práce. Absolventi obecně hodnotí jako silnější důraz na samostudium během studia, než je jeho nápomocnost pro uplatnění na trhu práce. Není tomu však u všech fakult – například Matematicko-fyzikální fakulta vykazuje, že samostudium bylo více nápomocno pro uplatnění (1,82) než je důraz na samostudium při výuce (1,95). Jedná se o vyrovnané hodnoty, které se téměř blíží ideálnímu stavu. Obdobně vyrovnané podíly důrazu při výuce – nápomocnosti pro uplatnění (do rozdílu 0,1 bodu) mají následující fakulty: Katolická teologická fakulta (1,63–1,75), Husitská teologická fakulta (1,99–1,94), Evangelická teologická fakulta (1,59–1,67), Fakulta tělesné výchovy a sportu (2,03–2,04) a Přírodovědecká fakulta (2,11-2,12).

U lékařských fakult je kladen jak velký důraz na samostudium při výuce, tak je samostudium významně nápomocno pro uplatnění. Samostudium je obecně více nápomocné pro uplatnění na trhu práce, než je tomu v případě nabývání teoretických znalostí a dovedností. Hodnoty nápomocnosti v uplatnění se pohybují od 1,51 (Lékařská fakulta v Plzni) do 2,25 (Fakulta sociálních věd). Ve srovnání s ostatními způsoby výuky z hlediska nápomocnosti pro uplatnění na trhu práce je na tom lépe pouze samostatné řešení problémů.

Se samostudiem se absolventi během svých studií setkávali ve velké míře. Pouze 4 % absolventů uvedla, že pro ně nebylo relevantním.

Přednášky jsou způsobem výuky, na který je u všech fakult kladen velký důraz (hodnoty od 1,30 do 2,48). Tento důraz je ve všech případech větší, než je nápomocnost v uplatnění na trhu práce (2,17–3,54). Rozdíly mezi fakultami však existují. Například teologické, přírodovědné, lékařské fakulty (s mírným propadem u Lékařské fakulty v Plzni) vykazují vysokou nápomocnost přednášek pro další uplatnění. U sociálněvědních fakult je situace různá, a to dle jejich zaměření (srovnejte Pedagogickou fakultu, Fakultu sociálních věd, Fakultu tělesné výchovy a sportu a Právnickou fakultu).

Pouze 7 % absolventů uvedlo, že přednášky byly pro jejich studium nerelevantní či je během studia nevyužívali.

V případě vytváření vlastních textů a písemných materiálů je situace velmi různá mezi skupinami fakult. U teologických, humanitních a sociálněvědných fakult (s výjimkou Právnické fakulty) je kladen silný důraz na vytváření písemných materiálů a zároveň je tento způsob výuky nápomocný z hlediska uplatnění na trhu práce. Ne až tak velký důraz na vytváření textů při výuce je patrný u Přírodovědecké fakulty a Matematicko-fyzikální fakulty, v porovnání s nápomocností pro uplatnění na trhu práce se však jedná o vyrovnané hodnoty. Obdobně je tomu u lékařských fakult, kde je ještě menší důraz na vytváření písemných materiálů, na druhou stranu ale nižší i jejich nápomocnost pro uplatnění. Právnická fakulta oproti ostatním výrazněji vybočuje z okolí ideální osy. U ní nacházíme stejně slabý důraz na tento způsob výuky jako u některých lékařských fakult (3,36) na druhou stranu je ale pozitivněji hodnocena nápomocnost vytváření písemných materiálů pro uplatnění na trhu práce (2,54).

Pro 9 % absolventů bylo vytváření vlastních textů a písemných materiálů bráno jako nerelevantní (nesetkávali se s tímto typem výuky během studia).

Samostatné řešení problémů je v průměrných hodnotách za UK nejlepší způsob výuky z hlediska nápomocnosti pro uplatnění na trhu práce. Pouze jedna fakulta však vykazuje téměř vyrovnanou bilanci mezi důrazem při výuce a nápomocností v uplatnění (Matematicko-fyzikální fakulta). Mezi další fakulty, které vykazují velmi silný důraz na samostatné řešení problémů během výuky a také silný důraz z hlediska nápomocnosti v uplatnění, patří Evangelická teologická fakulta a Fakulta humanitních studií. U ostatních fakult vzniká větší deficit, kde je nižší důraz kladený na samostatné řešení problémů během výuky, než je nápomocnost v uplatnění na trhu práce – absolventi vysoce hodnotí nápomocnost pro uplatnění na trhu práce (1,74 – 2,26), ale uvádí, že důraz na samostatné řešení problémů během výuky byl nižší (2,28 – 2,79).

O relevantnosti tohoto způsobu výuky vypovídá i to, že jej pouze 6 % absolventů označilo jako způsob výuky, se kterým se nesetkávali.

Využívání ústní prezentace studentů jako způsobu výuky je velmi ovlivněno fakultou, resp. zaměřením této fakulty. Z vizualizace je patrné, že velký důraz na takovýto způsob výuky během studia (1,92–2,36) a nápomocnost pro uplatnění na trhu práce (1,95–2,29) vykazují teologické fakulty, humanitní a sociálněvědní fakulty s výjimkou Právnické fakulty. U těchto fakult platí, že důraz během výuky a nápomocnost pro uplatnění jsou relativně vyrovnané s drobnými deficity, kdy by měl být kladen o něco málo větší důraz na ústní prezentace studentů při výuce (Fakulta humanitních studií, Katolická teologická fakulta, Husitská teologická fakulta, Fakulta tělesné výchovy a sportu a Fakulta sociálních věd). Obdobně jako výše zmíněné fakulty mají vyrovnané hodnocení obou kategorií také lékařské fakulty, kde jsou hodnoty u důrazu na způsob výuky blízko průměrného ohodnocení (2,59 – 3) obdobně jako nápomocnost pro uplatnění (2,52–2,92). Na lékařských fakultách je kladen na ústní prezentaci studentů během výuky nižší důraz, nápomocnost tohoto způsobu výuky pro praxi je také hodnocena níže. Obě fakulty z oblasti přírodních věd vykazují nízký důraz na ústní prezentaci při výuce, který je přibližně o 0,7 bodu nižší než nápomocnost pro uplatnění. Nejvyšší deficit vykazuje Právnická fakulta, kde je podprůměrně hodnocena nápomocnost tohoto způsobu výuky pro uplatnění (2,74) a důraz na ústní prezentace při výuce je také velmi slabý (3,37). Tento deficit vychází u všech zkoumaných absolventských ročníků. Na druhou stranu absolventi Právnické fakulty jej v daleko větší míře nevyužívají během studia (19 %) než je průměr za UK (9 %). Stále se však jedná o silně relevantní způsob výuky na všech fakultách.

Velmi pozitivně (s velkým důrazem při studiu a nápomocností v uplatnění) jsou hodnoceny konzultace u teologických fakult, s větším deficitem u Katolické teologické fakulty, u fakult z oblasti humanitních věd a Matematicko-fyzikální fakulty. Následuje oblast, ve které se vyskytují fakulty sociálněvědní, lékařské a Přírodovědecká fakulta, které vykazují sice o něco nižší, ale stále vyrovnané hodnoty mezi důrazem na daný typ výuky a jeho užitečností pro uplatnění, případně drobný deficit v důrazu při výuce. Z uvedeného vybočuje 2. lékařská fakulta s vyšším deficitem (relativně malým důrazem na tuto formu výuky oproti její užitečnosti pro pozdější uplatnění).

Obecně je tento způsob výuky individuální nejenom ve své podstatě. Záleží také na tom, jak uvedené způsoby výuky, které jsou ve většině případů dostupné pro všechny, využívají jednotliví studenti. Výsledky ukazují, že téměř 25 % nevyužívalo konzultace a individuální výuku během svého studia, a to i přesto, že z tohoto počtu téměř polovina (11 %) věděla o této možnosti a byla jim nabízena.

Práce ve skupinách je dobře hodnocena u lékařských, teologických a sociálněvědních fakult. Každá skupina fakult však vykazuje jednu fakultu, která vybočuje z průměrných hodnot. Jedná se o 2. lékařskou fakultu (známka 3,15), Právnickou fakultu (3,96) a Katolickou teologickou fakultu (3,56). I když pozice Právnické fakulty a Katolické teologické fakulty vybočuje z průměrných hodnot, nejedná se o tak výrazný deficit mezi důrazem na uvedený způsob výuky a nápomocností v uplatnění (deficit 0,66 u Právnické fakulty a 0,59 u Katolické teologické fakulty) jako je tomu v případě Matematicko-fyzikální fakulty (oproti užitečnosti tohoto způsobu výuky na uplatnitelnost na trhu práce vykazuje důraz, který na něj fakulta klade, deficit 1,23).

Obecně lze konstatovat, že důraz na tento typ výuky je blížící se průměrné známce či lehce podprůměrný, jeho užitečnost pro praxi je vždy lepší než průměr (tj. 3), s výjimkou postavení Právnické fakulty (nápomocnost v uplatnění 3,28). Pro 14 % respondentů nebyla práce ve skupinách relevantní z hlediska uplatnění na trhu práce.

U všech fakult hodnotí oslovení absolventi důležitost výcviku a získávání praktických dovedností a zkušeností pro uplatnění na trhu práce výše, než byl důraz, jaký byl na tento způsob výuky kladen během jejich studia. Jak je vidět z vizualizace níže, relativně dobře jsou na tom lékařské fakulty, kde dosahuje rozdíl hodnot důraz při výuce – nápomocnost v uplatnitelnosti „pouze“ 0,32-0,68 bodů. Mezi fakulty s obdobným deficitem se řadí Fakulta tělesné výchovy a sportu, Přírodovědecká fakulta, Husitská teologická fakulta, Evangelická teologická fakulta, Fakulta humanitních studií a Filozofická fakulta. Mezi fakulty, kde se jedná o deficit 1,0 a vyšší patří Katolická teologická fakulta (1,04), Fakulta sociálních věd (1,13), Matematicko-fyzikální fakulta (1,30) a Právnická fakulta (1,30).

Téměř pětina respondentů (18 %) uvedla, že nevyužívala tento způsob výuky (z toho 4 % respondentů mohli využít tento způsob výuky a neučinili tak), šetření tak ukázalo, že je nutné se na tento způsob výuky zaměřit ve větší míře, a to na všech fakultách. Výsledky tohoto zjištění korelují i s dalšími závěry z absolventského šetření – nedostatečnou praxí a zapojením více odborníků z praxe do studia.

Z hlediska důrazu na stáže či praxe v ČR jsou mezi fakultami výrazné rozdíly, které se pohybují od hodnot 1,94 do 4,39. Pokrývají tak téměř celé spektrum odpovědí. Nadprůměrný důraz při výuce můžeme vidět u lékařských fakult (do hodnoty 2,91), který se zároveň překrývá s velkou nápomocností pro uplatnění na trhu práce (1,75 – 2,28). Obdobně vyrovnaná, i když o něco nižší, přínosnost pro uplatnění je i u sociálněvědních fakult (2,27 – 2,44). Důraz při výuce je však u jednotlivých fakult velmi různý – od Fakulty tělesné výchovy a sportu (2,92), Pedagogické fakulty (3,43) až po Právnickou fakultu (3,83) a Fakultu sociálních věd (3,84), které vykazují výraznější deficit. Ten je zaznamenán také u Katolické teologické fakulty a fakult z oblasti přírodních věd, u kterých je deficit větší než 1,5 bodu. Také humanitní fakulty se vyznačují tímto, i když o něco nižším, deficitem. Vysoký je i podíl respondentů, kteří se se stáží či praxí v ČR během studia nesetkali (20 %) či jim byla nabízena a nevyužili ji (12 %).

Stáže či praxe v zahraničí jsou z pohledu absolventů ve velkém případě nevyužívány během studia – tuto možnost označilo až 56 % absolventů. Více než 23 % respondentů mělo navíc možnost stáže či praxe v zahraničí, ale této nabídky nevyužilo. Jak lze vidět v grafickém vyjádření, pokud se již absolventi účastnili stáže či praxe v zahraničí, tato zkušenost byla ve velké míře nápomocna v dalším uplatnění. Z hlediska průměrných hodnot dosahuje na UK důraz při výuce na stáže a praxe v zahraničí hodnoty 4,08. Jedná se tedy v porovnání s ostatními zkoumanými způsoby o způsob výuky, na který byl kladen nejmenší důraz. Na straně druhé nadprůměrně pomáhá v uplatnění (2,57). U jednotlivých fakult má nápomocnost v uplatnění větší rozptyl, od 2,14 (Fakulta sociálních věd) do 3,59 (Husitská teologická fakulta). Právě Husitská teologická fakulta, spolu s Evangelickou teologickou fakultou, se ze všech fakult blíží vyrovnanosti mezi oběma proměnnými, nicméně proměnné nejsou hodnoceny vysoko a deficit je stále velký.

Simulační, situační a inscenační metody výuky jsou u všech fakult UK více nápomocny v uplatnění, než jaký je na ně kladen důraz. Důraz na způsob výuky je u všech fakult mezi body 2,98 – 3,83, výjimku tvoří Matematicko-fyzikální fakulta s důrazem v hodnotě 4,16 (tedy téměř žádným). Naopak nápomocnost pro uplatnění je převážně lepší než průměrná, nejhůře hodnocena do hodnoty 2,65. Tento způsob výuky byl ve studiu nabízen, ale nevyužit 9 % absolventů, více než 24 % absolventů se s ním během studia vůbec nesetkávalo.

Přínosnost e-learningu pro pracovní uplatnění nemusí být na první pohled zřejmá. U studentů však může, kromě získávání čistě odborných, teoretických znalostí, přispívat i v oblasti plánování, time-managementu, využívání různých specifických nástrojů pro elektronickou komunikaci a v dalších dovednostech a znalostech, které může tento způsob výuky zastřešovat.

E-learning je na fakultách užíván ve velmi rozdílné míře, ale důraz na e-learning je ve velké míře vyrovnaný s nápomocností pro uplatnění na trhu práce. Je tomu tak u lékařských fakult, Fakulty sociálních věd, Husitské teologické fakulty a Filozofické fakulty. Velmi rozdílně je na e-learning nahlíženo u teologických fakult – zatímco již zmíněná Husitská teologická fakulta má relativně vyrovnané obě hodnoty, Evangelická teologická fakulta má mírný deficit z hlediska nápomocnosti (0,66) a u Katolické teologické fakulty je tento deficit výraznější (0,87), viz následující vizualizace.

V současné době i vzhledem ke zkušenostem, které vyplynuly z koronavirové epidemie, lze očekávat nárůst důrazu na tento způsob výuky a pravděpodobně bude výraznější i jeho přínosnost pro uplatnění na trhu práce a také relevantnost pro uplatnění. Nyní se více než třetina absolventů s uvedeným způsobem výuky během studií nesetkala (38 %). Vzhledem k tomu, že převážně byli v šetření zastoupeni absolventi období před pandemií koronaviru, do budoucna se očekává výrazný pokles podílu absolventů, kteří se s e-learningem nesetkali nebo jej nevyužívali.

U exkurzí jsou vyrovnané hodnoty důrazu na způsob výuky a nápomocnosti v uplatnění, které dosahují deficitu v maximální výši 0,71 bodu. U tří fakult je větší důraz při výuce než nápomocnost při uplatnění, případně je hodnocení obou ukazatelů velmi vyrovnané. Je tomu tak u Přírodovědecké fakulty, Farmaceutické fakulty a Katolické teologické fakulty. Žádná z fakult ale nevykazuje výraznější deficity. Téměř 13 % nevyužilo nabízeného způsobu výuky na fakultách, u více než čtvrtiny respondentů nebyl nabízen vůbec.

Účast na výzkumných projektech se jeví jako přínosná pro uplatnění absolventů fakult z oblasti přírodních věd, Katolické teologické fakulty a do jisté míry i humanitních fakult, Farmaceutické fakulty, Fakulty sociálních věd a Katolické teologické fakulty (hodnoty pod 3,0). Důraz na účast ve výzkumných projektech je však ve výuce menší (hodnota 3,3 a více). U všech fakult je viditelný deficit v hodnotách. Obecně lze říci, že lékařské fakulty se více blíží ideálnímu stavu (nejvíce pak Lékařská fakulta v Plzni). Více než 17 % absolventů se do výzkumných projektů vůbec nezapojilo, případně účast na výzkumných projektech nebyla vůbec nabízena (27 %).

Rozvoj odborných teoretických znalostí je hodnocen napříč univerzitou velmi pozitivně. Obecně ze všech zkoumaných kompetencí se jedná o nejlépe hodnocenou kompetenci. Hodnoty za jednotlivé fakulty jsou velmi konstantní s drobnými výchylkami mezi ročníky, které mohou být způsobeny nižším počtem respondentů (Evangelická teologická fakulta, Husitská teologická fakulta). Průměrné hodnoty za fakulty dosahují od 97 % (Farmaceutická fakulta) do 83 % (Fakulta humanitních studií, Fakulta sociální věd, Fakulta tělesné výchovy a sportu a Husitská teologická fakulta).

I když je daná kompetence nejlépe hodnocená, nejedná se však o kompetenci, která je napříč univerzitou považována za tu nejdůležitější z hlediska pracovního uplatnění. I tak se však řadí mezi pět nejsilnějších z hlediska důležitosti v pracovním uplatnění.

Grafické vyjádření níže ukazuje již popsanou silnou orientaci na rozvoj dané kompetence. Z hlediska důležitosti pro pracovní uplatnění existují značné rozdíly. Ty jsou nejvíce patrné na Matematicko-fyzikální fakultě, která vykazuje silný rozvoj vlastní kompetence během studia, ale daná kompetence byla pouze v 48 % řazena mezi nejdůležitější. Naopak výrazně silné zastoupení odborných teoretických znalostí, které jsou důležité pro pracovní uplatnění, zaznamenávají všechny lékařské a teologické fakulty. U humanitních a sociálněvědních fakult je tento podíl o něco nižší.

Rozvoj schopnosti učit se novým věcem je hodnocen velmi pozitivně, obdobně jako v předchozím případě je velmi výrazný u Matematicko-fyzikální fakulty (93 %), ale také lékařských, teologických fakult a Fakulty humanitních studií. Celkově se v průměrných hodnotách jedná o druhou kompetenci s nejvyšším důrazem na její rozvoj během studia.

Matematicko-fyzikální fakulta se již na první pohled vymyká z průměrných hodnot za UK. Výše popsaný silný důraz na rozvoj schopnosti během studia je doplněn o velmi silné zařazení mezi jednu z pěti nejdůležitějších kompetencí pro uplatnění absolventa (84 % případů). Lékařské fakulty, teologické fakulty, fakulty humanitní a Přírodovědecká fakulta mají také silné zastoupení v rozvoji této schopnosti, zařazení mezi nejdůležitější kompetence je však rozdílné (od 71 % u Husitské teologické fakulty až po 53 % u Evangelické teologické fakulty). Velmi vyrovnané jsou v hodnocení také sociálněvědní fakulty, kde je velmi vyrovnaná jak hodnota zařazení mezi nejdůležitější kompetence pro pracovní uplatnění (61–53 %), tak hodnota rozvoje této schopnosti během studia (1,86–2,15).

Rozvoj analytického a logického myšlení je třetí kompetencí, ke které studium v největší míře přispělo. Mezi fakultami jsou však významné rozdíly, kde máme na jedné straně Matematicko-fyzikální fakultu (96 % pozitivních odpovědí) a na druhé straně Husitskou teologickou fakultu (60 %), Fakultu tělesné výchovy a sportu (58 %), Pedagogickou fakultu (54 %), či 1. lékařskou fakultu (53 %), které také vykazují kolísavější podíl souhlasných odpovědí mezi jednotlivými kohortami absolventů, než je tomu v případě Matematicko-fyzikální fakulty.

Pozitivní rozvoj u Matematicko-fyzikální fakulty z hlediska rozvoje analytického a logického myšlení je doplněn i skutečností, že pro 92 % absolventů se navíc jedná o jednu z nejdůležitějších kompetencí pro pracovní uplatnění. Nejinak je tomu např. i u absolventů Právnické fakulty (89 %), Fakulty sociálních věd (83 %) a Přírodovědecké fakulty (79 %). Důraz na rozvoj analytického a logického myšlení během studia hodnotí ale jejich absolventi níže. U všech fakult UK se však jedná o nadprůměrné hodnoty, v případě Matematicko-fyzikální fakulty 1,23, v případě ostatních 1,76–2,53.

Metodologické znalosti jsou nadprůměrně rozvíjeny na všech fakultách univerzity. Z hlediska důrazu na jejich rozvoj se v průměru jedná o čtvrtou nejvíce rozvíjenou kompetenci na UK, nadprůměrně rozvíjenou u teologických, přírodovědných, humanitních i u některých sociálněvědních fakult.

I přesto, že se jedná o čtvrtou nejvíce rozvíjenou kompetenci na UK, není v takové míře řazena mezi kompetence, které jsou důležité z hlediska pracovního uplatnění. Pouze absolventi Katolické teologické fakulty, Husitské teologické fakulty, Pedagogické fakulty a Přírodovědecké fakulty zařadili ve více než 50 % případů tuto kompetenci mezi nejdůležitější. U sociálněvědních fakult (s výjimkou Pedagogické fakulty), lékařských fakult a Matematicko-fyzikální fakulty nejsou metodologické znalosti řazeny mezi nejdůležitější pro pracovní uplatnění, i když je na jejich rozvoj kladen stále velký důraz během studia (1,9–2,6).

Oslovení absolventi uvedli, že studium na univerzitě přispívá ke schopnosti aplikovat odborné znalosti a dovednosti nadprůměrně. Rozdíly mezi fakultami jsou značné – na jedné straně je Farmaceutická fakulta (80 % pozitivních odpovědí, celková známka 1,85) nebo např. 3. lékařská fakulta, která má nepatrně nižší podíl pozitivních odpovědí (78 %), výsledná známka celého hodnocení je však obdobná (1,89). Na straně druhé je Právnická fakulta, u které je rozvoj této kompetence hodnocen pozitivně pouze v 50 % případů (celková známka 2,62).

Významný rozdíl je zaznamenán mezi důrazem na rozvoj dané kompetence během studia a důležitosti této kompetence pro pracovní uplatnění. Kompetence je hodnocena celkově jako pátá z hlediska rozvoje během studia. Na druhou stranu se jedná o jednu z nejdůležitějších kompetencí pro pracovní uplatnění. Vzniká zde tedy určitý deficit, na který by bylo vhodné se zaměřit. Není tomu ale u všech fakult. Například u Fakulty sociálních věd je jako nejdůležitější uvedena pouze u necelé poloviny absolventů, obdobně je tomu u Fakulty humanitních studií (54 %). U ostatních fakult je nejdůležitější pro přibližně dvě třetiny respondentů až do hodnot 80-84 % (lékařské fakulty). Vyšší deficit, který je patrný i z grafického vyjádření níže, je případ Právnické fakulty, u které je na rozvoj této dovednosti kladen nejmenší důraz. Pouze polovina respondentů se k rozvoji této kompetence vyjadřuje pozitivně (hodnoceno 2,62), ale pro 85 % respondentů je jednou z nejdůležitějších pro pracovní uplatnění.

Dovednost přizpůsobit se změněným okolnostem či podmínkám je na univerzitě lehce nadprůměrně rozvíjena (60 %). U některých fakult je na danou dovednost kladen větší důraz (např. 3. lékařská fakulta, Evangelická teologická fakulta, Fakulta humanitních studií, Farmaceutická fakulta, Husitská teologická fakulta, Matematicko-fyzikální fakulta), obecně se však nejedná o příliš odlišné hodnoty (přibližně kolem 70 % kladných odpovědí na zaměření na rozvoj dané dovednosti). Nejnižší podíl pozitivních odpovědí ohledně důrazu kladeného na dovednost přizpůsobit se změněným okolnostem byl na Právnické fakultě (47 %), Katolické teologické fakultě, Přírodovědecké fakultě (obě 57 %) a 2. lékařské fakultě (56 %).

Z hlediska důležitosti pro pracovní uplatnění lze na grafu níže vidět, že absolventi fakult, na nichž studium výrazně přispělo k rozvoji schopností, hodnotí jako významnou i důležitost dané dovednosti pro pracovní uplatnění. Naopak na druhé straně absolventi fakult, které během studia nevykazují takový důraz na rozvoj schopnosti přizpůsobit se změněným okolnostem či podmínkám, pokládají tuto dovednost za lehce podprůměrně důležitou pro pracovní uplatnění (resp. méně než 50 % respondentů ji zařazuje mezi nejdůležitější kompetence). Z grafického znázornění je patrné, že fakulty obdobného zaměření netvoří jakékoliv vzory, i když například u lékařských fakult (s výjimkou 2. lékařské fakulty) lze spatřovat silnější přispění studia k dané dovednosti a zároveň jí větší počet absolventů zařazuje mezi nejdůležitější dovednosti pro uplatnění na trhu práce (58–46 %).

Rozvoj komunikačních dovedností je během studia silně zastoupen u teologických, humanitních a sociálněvědních fakult (s výjimkou Právnické fakulty). Mezi tyto fakulty se řadí i 3. lékařská fakulta s podobnou mírou souhlasu s tvrzením, že studium přispělo k rozvoji komunikačních dovedností (67 % pozitivních odpovědí).

I když je u teologických fakult silný důraz na rozvoj komunikačních dovedností během studia, hodnocení její důležitosti pro praxi se liší, a to následovně – 60 % respondentů tuto dovednost zařadilo mezi pět nejdůležitějších na Katolické teologické fakultě, 72 % v případě Evangelické teologické fakulty a 92 % absolventů na Husitské teologické fakultě. Absolventi ostatních fakult zařazují komunikační dovednosti mezi nejdůležitější v 69–81 % případů. Výjimku tvoří fakulty z oblasti přírodních věd, kde je to u Přírodovědecké fakulty 47 % respondentů a Matematicko-fyzikální fakulty pouze 42 % absolventů. Zároveň v případě Matematicko-fyzikální fakulty je kladen i nejmenší důraz na rozvoj této dovednosti.

Schopnost přicházet s novými nápady a řešeními je v rámci výuky rozvíjena průměrně. Jak uvádí graf níže, toto neplatí především u Matematicko-fyzikální fakulty (82 % pozitivních odpovědí), z druhé strany pak vybočuje Právnická fakulta (31 %), případně i Lékařská fakulta v Hradci Králové (42 %) a některé další lékařské fakulty. Rozptyl je tak v rámci všech fakult nemalý.

Matematicko-fyzikální fakulta nemá pouze pozitivně hodnocen důraz na rozvoj dané schopnosti během výuky, ale je i ve velké míře hodnocena mezi pěti nejdůležitějšími kompetencemi pro pracovní uplatnění (75 % respondentů). U výše zmíněné Lékařské fakulty v Hradci Králové, která nevykazovala příliš velký důraz na rozvoj této schopnosti, lze níže vidět, že z hlediska pracovního uplatnění se dle mínění jejích absolventů nejedná o tak důležitou kompetenci (27 %). Obdobně tuto kompetenci hodnotí i absolventi ostatních lékařských fakult, tedy že důraz na rozvoj schopnosti přicházet s novými nápady je během studia hodnocen výše než jeho přínos pro praxi. Naopak absolventi Právnické fakulty, u které byl důraz na rozvoj kompetence nejnižší (pouze 31 % respondentů odpovědělo na rozvoj pozitivně, což ve známkování znamená podprůměrné hodnocení 3,15), vykazuje vysoký podíl respondentů, kteří zařazují danou kompetenci mezi nejdůležitější pro pracovní uplatnění (57 %). Tato hodnota je čtvrtá nejvyšší z celé UK a signalizuje tak určitý podnět pro zlepšení zaměření výuky.

Schopnost kriticky vyhodnotit etické aspekty vykonávané profese je nadprůměrně hodnocena u teologických fakult, ale také u Fakulty humanitních studií, Farmaceutické fakulty a 3. lékařské fakulty. U jiných fakult se pohybuje hodnocení v průměrných hodnotách s výraznými propady u Právnické fakulty, Přírodovědecké fakulty, Fakulty tělesné výchovy a sportu a ještě výrazněji u Matematicko-fyzikální fakulty. Daná kompetence vykazuje větší množství respondentů, kteří označili, že rozvoj schopnosti nedokáží posoudit (6,1 %).

Grafické vyjádření níže lépe ilustruje rozvoj dané dovednosti během studia. Je zde vidět velký odstup Matematicko-fyzikální fakulty od ostatních fakult (3,63) a kumulace dalších tří fakult (Přírodovědecká fakulta, Právnická fakulta a Fakulta tělesné výchovy a sportu, které měly hodnocení rozvoje schopnosti během výuky nižší, okolo bodu 3.

Jak již bylo uvedeno výše, teologické fakulty, Fakulta humanitních studií a 3. lékařská fakulta vykazují relativně silný rozvoj dané kompetence během studia. Husitská teologická fakulta a Evangelická fakulta vykazují velký podíl zařazení dané kompetence mezi důležité z hlediska pracovního uplatnění (více než polovina případů). Nicméně je zde velký podíl fakult, jejichž absolventi řadí danou kompetenci mezi nejdůležitější pouze ve 20 až 40 % případů.

Z grafu níže je patrné, že týmová práce je rozvíjena napříč univerzitou podprůměrně až na některé výjimky (Fakulta tělesné výchovy a sportu, Evangelická teologická fakulta, Husitská teologická fakulta, Farmaceutická fakulta a 3. lékařská fakulta).

Přehlednější je pohled na rozvoj týmové práce v souvislosti s důležitostí dané kompetence pro pracovní uplatnění. Jak lze vidět na grafu níže, ve větším množství případů řadili absolventi týmovou práci mezi nejdůležitější kompetence pro pracovní uplatnění (32–65 %). Výjimku tvořili absolventi Právnické fakulty (pouze 19 % respondentů se tak vyjádřilo).

Důraz na rozvoji jazykových kompetencí uvádí pouze přibližně třetina respondentů za UK. Jak je ale patrné z grafu níže, pět fakult vybočuje a jejich absolventi ve více než 40 % odpověděli pozitivně (Fakulta sociálních věd, Filozofická fakulta, Fakulta humanitních studií, Evangelická teologická fakulta a Matematicko-fyzikální fakulta).

Absolventi zmíněných fakult také řadí danou kompetenci mezi nejdůležitější z hlediska pracovního uplatnění (s výjimkou Evangelické teologické fakulty). Graf níže naznačuje, že u některých fakult lze spatřovat deficit v rozvoji během výuky, oproti podílu respondentů, kteří danou kompetenci řadí mezi pět nejdůležitějších (Přírodovědecká fakulta, Právnická fakulta a Katolická teologická fakulta). U lékařských fakult studium omezeně přispívá k rozvoji jazykových dovedností a je i v menší míře vykazována jako důležitá.

Rozvoj dovednosti pracovat v interkulturním či mezinárodním prostředí je na UK zastoupen v malé míře (jenom čtvrtina respondentů se pozitivně vyjadřuje o jejím rozvoji). Mezi fakulty se silnějším rozvojem se řadí Fakulta sociálních věd, Evangelická teologická fakulta, Fakulta humanitních studií a Filozofická fakulta. Daná kompetence vykazuje větší množství respondentů, kteří označili, že rozvoj schopnosti nedokáží posoudit (9 %).

Kompetence je hodnocena jako nejdůležitější pouze u necelé třetiny absolventů Fakulty humanitních studií. To je i nejvyšší hodnota za fakulty UK. Velmi malá míra důležitosti je zaznamenána u lékařských fakult a fakult sociálněvědních (s výjimkou Fakulty sociálních věd). Výsledky hodnocení ukazují korelaci mezi nízkým důrazem na rozvoj kompetence během studia a poměrně malou důležitostí z hlediska pracovního uplatnění.

Rozvoj organizačních schopností, řízení a dovednosti vést kolektiv je silněji zastoupen u Fakulty tělesné výchovy a sportu (54 %), o něco méně u Husitské teologické fakulty (38 %), Pedagogické fakulty (37 %), Evangelické teologické fakulty, 3. lékařské fakulty (obě 33 %) a Fakulty humanitních studií (30 %). Ostatní hodnoty se pohybují okolo průměru za celou UK (25 %) s většími propady u Matematicko-fyzikální fakulty a Právnické fakulty.

Lékařské fakulty, přírodovědecké fakulty, humanitní fakulty, Katolická teologická fakulta a Právnická fakulta vykazují malý podílu respondentů označující danou kompetenci za jednu z nejdůležitějších (14–28 %). Tuto kompetenci uvedlo jako důležitou nejvíce absolventů Fakulty tělesné výchovy a sportu (58 %), Pedagogické fakulty (téměř polovina respondentů), Husitské teologické fakulty (40 %) a Evangelické teologické fakulty (třetina respondentů). Výraznější výkyvy oproti univerzitnímu průměru z hlediska důležitosti pro pracovní uplatnění jsou zaznamenány právě u těchto čtyř fakult. Fakulta tělesné výchovy a sportu vykazuje velmi odlišnou pozici od ostatních fakult. U ostatních fakult je rozvoj dovednosti hodnocen průměrně až podprůměrně (2,92–4,17).

Studium přispívalo k rozvoji počítačových kompetencí v omezené míře (23 % pozitivních odpovědí za UK). Mezi fakultami jsou však výjimky v podobě Přírodovědecké fakulty (37 %) a především Matematicko-fyzikální fakulty (73 %). Daná kompetence vykazuje i určitý podíl respondentů, kteří označili, že rozvoj schopnosti nedokáží posoudit (4,1 %).

Z grafu níže je patrná na první pohled pozice Matematicko-fyzikální fakulty, která vykazuje jak silný důraz na rozvoj dané kompetence, tak je také daná kompetence často řazena mezi nejdůležitější pro pracovní uplatnění (50 %). Méně, ale stále nadprůměrně, je kompetence důležitá pro pracovní uplatnění absolventů Přírodovědecké fakulty, Farmaceutické fakulty a Fakulty sociálních věd. Tyto fakulty vykazují v rámci UK i nadprůměrný důraz na rozvoj dané kompetence během studia.

Studium na Univerzitě Karlově minimálně přispívá k rozvoji podnikatelských dovedností. Hodnoty u všech fakult jsou do 10 % pozitivních odpovědí. Daná kompetence také vykazuje větší množství respondentů, kteří označili, že rozvoj schopnosti nedokáží posoudit (11 %).

Podnikatelské dovednosti jsou řazeny mezi nejdůležitější pro pracovní uplatnění v 17 % případů (Farmaceutická fakulta), dále v 15 % (Lékařská fakulta v Plzni), v 13 % (Právnická fakulta, Fakulta tělesné výchovy a sportu). To jsou nejvyšší hodnoty z celé univerzity. Známka v rámci hodnocení rozvoje dovednosti během studia se pohybuje nad hodnotou 4, což značí, že je tento rozvoj velmi malý. Zároveň podnikatelské dovednosti absolventi fakult UK neřadí mezi dovednosti nejvýznamnější pro pracovní uplatnění.

Dotazník obsahoval dvě otázky, které se týkaly absolventovy představy o jeho budoucím uplatnění. Absolvent se mohl vyjádřit, jaká byla jeho představa o uplatnění na počátku studia a jaká byla tato představa těsně po absolvování vysoké školy. Odpovědi byly rozděleny do tří skupin. První skupinu tvořily představy, které se zcela či alespoň částečně shodovaly s vykonávanou prací, kterou respondent dále v dotazníku vyplnil. Druhou skupinu tvořily představy, které se neshodovaly se současným zaměstnáním absolventa. Do poslední skupiny byli zařazeni absolventi, kteří neměli představu o svém uplatnění. Otázka představy uplatnění je tak vyhodnocena pouze u respondentů, kteří byli v době dotazování zaměstnáni (byli zaměstnanci, podnikateli či osobami samostatně výdělečně činnými – OSVČ). Jednalo se o téměř tři čtvrtiny všech respondentů.

Otázka prošla v roce 2021 podstatnou změnou. V původních verzích dotazníku, které byly využity pro šetření, která proběhla v letech 2019 a 2020, byla možnost na otázku odpovědět pomocí otevřeného textového pole. Odpovědi byly následně kódovány do jedné ze tří kategorií popsaných výše. I když tato forma přinášela velký prostor pro respondenty, vyhodnocení této otázky bylo náročné. V roce 2021 byla otázka převedena do jiného typu. Místo otevřeného textového pole byla otázka převedena do formy otázky s jednou možnou odpovědí, a to právě dle kategorií, které reflektovaly otevřené odpovědi z předchozích let. Respondent měl dále možnost slovně upřesnit svou volbu. Vyhodnocení této otázky se tak významně proměnilo v čase. Grafy níže ukazují vyhodnocení obou přístupů. Přístup z roku 2019 a 2020 je v grafech označen jako kódování odpovědí a týká se šetření z akademických let 2012/2013, 2016/2017, 2017/2018 a 2018/2019. Nový přístup (od roku 2021) je označen jako předdefinované odpovědi a týká se šetření 2014/2015, 2015/2016, 2016/2017 (5 let od absolvování), 2019/2020 a 2020/2021.

Výsledky původně kódovaného znění otázky ukazují, že na začátku studia na vysoké škole měly alespoň nějakou představu o svém uplatnění více než tři čtvrtiny respondentů. Shodu mezi touto představou a vykonávanou prací deklarovaly téměř tři pětiny absolventů, zatímco u necelé pětiny se tato představa neshodovala se současným uplatněním. Necelá čtvrtina respondentů byla na počátku studia na vysoké škole bez jakékoliv představy o svém pracovním uplatnění. Mezi jednotlivými ročníky je viditelný rozdíl především u nejstarší zkoumané kohorty, která na tuto otázku odpovídala 6 až 7 let od svého absolvování. Do jisté míry tím může být ovlivněna i jejich odpověď na tuto otázku. Ostatní ročníky vykazují vyrovnané hodnoty.

Otázka z roku 2021 (předdefinované odpovědi) vykazuje výrazný posun odpovědí. Na první pohled je patrné, že na rozdíl od kódovaných odpovědí jsou výsledky stabilnější v jednotlivých zkoumaných letech. Je také viditelný výrazný nárůst odpovědí, že absolvent neměl na začátku svého studia představu o svém uplatnění (41 % vs. 28 % v původním znění), a poklesl podíl odpovědí absolventů, kteří na začátku studia měli představu, která se shodovala s uplatněním (45 % z původních 58 %), a těch, kteří představu sice měli, ale ta se neshodovala současným uplatněním (15 % z dříve deklarovaných 23 %).

Z hlediska jednotlivých fakult vykazují nadprůměrné hodnoty shody představy a vykonávané práce ty fakulty, které mají své studijní programy profesně orientované, tedy lékařské fakulty (64-73 %), Pedagogická fakulta (70 %) a Právnická fakulta (51 %). Ostatní fakulty vykazují podprůměrné hodnoty ve shodě představy a vykonávané práce (shoda u méně než 50 % absolventů).

Představa těsně po absolvování vysoké školy byla pro většinu absolventů jasnější. V rámci kódovaných odpovědí se představa u více než čtyř pětin absolventů shodovala s uplatněním na trhu práce. U 11 % absolventů se představa lišila od skutečného uplatnění a 8 % absolventů stále nemělo představu o svém uplatnění.

V nově položené otázce je dominance úplné shody nižší. Představa po absolvování studia se shodovala pouze u necelých dvou třetin absolventů. Na rozdíl od kódovaných odpovědí je stále výrazné zastoupení odpovědi, že absolvent neměl na konci svého studia představu o uplatnění (21 % vs. 8 % z původních kódovaných otázek).

Fakulty s profesně orientovanými studijními programy opět vykazují silnější shodu mezi představou a vykonávanou prací. U lékařských fakult je shoda 80-89 % případů, u Pedagogické fakulty v 80 % a u Právnické fakulty v 79 % případů.

V budoucích šetřeních bude zajímavé sledovat vývoj této otázky, zdali je posun způsoben právě změnou typu použité otázky. Zajímavé je také, že číselné přírůstky shody či neshody představ před a po studiu na vysoké škole jsou v obou případech (tedy v otázce použité v letech 2019, 2020 a v otázce z let 2021 a 2022) téměř konzistentní.

Z hlediska uplatnění absolventa jsou podstatné dvě proměnné, které určují, zdali se absolvent uplatňuje na pozicích, které jsou vhodné pro jím absolvovaný obor a které odpovídají úrovni jeho vzdělání.

Pracují tedy absolventi UK na pozicích, které odpovídají úrovni jejich vzdělání? Z hlediska metodologie je nutné zmínit, že odpověď na tuto otázku vychází ze dvou odpovědí respondenta. Za prvé, respondent sám definoval, jaký typ vzdělání považuje za nejvhodnější pro svou současnou práci. Za druhé, respondent určil, jaké je jeho nejvyšší dosažené vzdělání. Tato úroveň nemusí nutně odpovídat studijnímu programu, ke kterému se vztahoval zaslaný dotazník. Ve většině případů tomu však tak bylo (u bakalářů byl tento soulad přes 80 % případů, u magistrů téměř 100 %).

U absolventů bakalářských studijních programů je viditelný největší nesoulad v úrovni jejich vzdělání a vhodností tohoto studia pro výkon práce. Více než 40 % absolventů tento soulad vyjadřuje, naproti tomu je zde necelá polovina absolventů bakalářských studijních programů (45 %), kteří pracují na pozicích, které jsou vhodné pro vyšší stupeň vzdělání (nejčastěji magisterské). Více než 12 % absolventů pak tvrdí, že na výkon jejich povolání není nutné vysokoškolské vzdělání. Hodnoty u bakalářů jsou navíc velmi rozdílné i mezi jednotlivými zkoumanými ročníky, i když nesoulad mezi vzděláním a vykonávanou pozicí vyjadřují stále silný. Shoda napříč ročníky je pouze u odpovědi, že pro výkon jejich povolání není nutné vysokoškolské vzdělání.

Absolventi magisterských studijních programů naopak vyjadřují největší soulad mezi stupněm vzdělání a vykonávanou pozicí. Více než 86 % absolventů magisterských studijních programů pracuje na pozicích vyžadujících magisterské vzdělání. Pouze pro pracovní pozice 6 % respondentů je vhodný bakalářský stupeň vzdělání a pro stejný podíl absolventů je vhodný doktorát. Na pozicích nevyžadujících vysokoškolské vzdělání jsou pouze 2 % absolventů.

U absolventů doktorských studijních programů je soulad přibližně v 60 % případů. Nesoulad vyjadřuje přibližně 40 % respondentů (absolventi pracují často na pozicích vyžadující magisterské vzdělání). Minimum absolventů doktorského studia pracuje na pozicích nevyžadující vysokoškolské vzdělání (1 %). Absolventi doktorského studia byli osloveni ale pouze v šetřeních z let 2019 a částečně v roce 2020 (tj. kohorty 2012/2013, 2016/2017, 2018/2019), od roku 2021 nebyli oslovováni tímto dotazníkovým šetřením.

Co se týče oboru, absolventi Univerzity Karlovy často pracují ve vystudovaném či příbuzném oboru (více než 80 % respondentů). Hodnoty za „výhradně vystudovaný obor“ a „příbuzný obor“ jsou velmi vyrovnané (starší absolventi pracují častěji v oboru příbuzném). Pouze 10 % absolventů pracuje ve zcela jiném oboru, případně není třeba zvláštní oborové specializace (7 %).

Nejméně často pracují ve vystudovaném či příbuzném oboru absolventi Fakulty humanitních studií (48 %), Katolické teologické fakulty (51 %). Pod průměrnou hodnotou za celou UK a všechny oslovené ročníky (82 %) jsou ve vystudovaném nebo příbuzném oboru zaměstnáni také absolventi Evangelické teologické fakulty (69 %), Fakulty sociálních věd (66 %), Filozofické fakulty (70 %), Husitské teologické fakulty (71 %), Přírodovědecké fakulty (76 %) a Fakulty tělesné výchovy a sportu (77 %). Naopak velmi silné propojení se studiem a prací v oboru je na lékařských fakultách a Právnické fakultě (přes 95 % absolventů).

Absolventi, kteří pracují mimo vystudovaný obor, byli dotazováni na důvody, proč tomu tak je. Mezi nejčastější důvody patří nízké platy ve vystudovaném oboru (37 % respondentů), obtížné hledání práce v oboru (35 %), práce neodpovídající původní představě (25 %), práce v oboru vystudovaném v rámci jiného studia (16 %), ztráta zájmu o obor (14 %), špatná příprava vysoké školy na výkon povolání (10 %), náročnost práce v oboru (10 %) či permanentní nezájem o práci v oboru (9 %).

V šetření v roce 2022 byly do dotazníku přidány dva dotazy týkající se platového ohodnocení respondenta. Otázky byly položeny pouze těm absolventům, kteří byli v době oslovování zaměstnání, případně podnikali (resp. deklarovali, že se primárně řadí mezi tyto skupiny). V současné době je tedy toto vyhodnocení pouze za dvě kohorty, ale rozestup mezi těmito absolventy je 5 let od absolvování. I přes zatím velmi omezený vzorek respondentů mohou tyto výsledky přinést zajímavá srovnání.

První otázka se týkala obecné spokojenosti s platovým ohodnocením. Za celou univerzitu je více než polovina respondentů spokojena se svým platovým ohodnocením. Spokojenost se významně neliší mezi kohortami rok a pět let od absolvování (58 % vs. 63 %). Mezi některými fakultami jsou však propastné rozdíly. Např. u 2. lékařské fakulty je spokojeno s platovým ohodnocením jeden rok po absolvování pouze u 29 % respondentů, zatímco 5 let od absolvování stoupá na 62 %. Některé fakulty vykazují také větší spokojenost s platovým ohodnocením 1 rok od absolvování, než po pěti letech od absolvování (např. Evangelická teologická fakulta, Farmaceutická fakulta, Husitská teologická fakulta či Lékařská fakulta v Plzni). Do jisté míry to může být spojeno s obecnou nespokojeností s kariérním posunem, ale do výsledků mohou promlouvat i nízké počty respondentů u některých fakult. Budoucí šetření napoví, zdali se jednalo o problém spíše technického charakteru (návratnost), či se jedná o trend spojený s kariérním posunem.

Celková situace absolventů rok a pět let od absolvování může být dobře dokreslena pohledem na hrubý měsíční příjem, zdali absolvent svým příjmem překonává určitou finanční hranici. Dopředu je nutné deklarovat, že se do těchto hodnot mohou opět propisovat nižší počty respondentů (obecně na otázky spojené s platovým ohodnocením nechtělo odpovídat více než 15 % respondentů). Také je nutné počítat s dalšími proměnnými, které se do otázky příjmu propisují, např. práce v oboru, region, kde respondent pracuje, socioekonomická situace ve zkoumané době a další. Pod hranicí 24 999,- Kč hrubého za měsíc se pohybuje 9 % absolventů, kteří absolvovali před jedním rokem, a 5 % absolventů, kteří absolvovali před pěti lety. Z grafu je patrné, že u všech fakult funguje platový posun směrem nahoru s odstupem času od absolvování. Pouze u 2. lékařské fakulty je zastoupen větší podíl respondentů, kteří po pěti letech od absolvování měli příjem nižší než 24 999,- Kč (opět je nutné nahlížet na data optikou nízké návratnosti a zaměřit se na budoucí šetření). Z grafu níže je patrné, že teologické fakulty, Filozofická fakulta a do jisté míry i Přírodovědecká fakulta (kohorta rok od absolvování), dosahují vyššího podílu respondentů, kteří se nedostávají nad tuto minimální hranici příjmu.

Průměrný hrubý měsíční příjem absolventa Univerzity Karlovy se pohybuje mezi 35 až 40 000 Kč,- (jeden rok od absolvování) a 45 až 50 000,- Kč (pět let od absolvování). Mezi fakultami jsou opět viditelné rozdíly. Jeden rok od absolvování mají významně nadprůměrné platy absolventi Matematicko-fyzikální fakulty (průměr 65 až 70 000,- Kč), pět let od absolvování mají téměř tři čtvrtiny absolventů příjem vyšší než 70 000,- Kč. Následující tabulka popisuje podíly respondentů, kteří mají hrubý měsíční příjem vyšší než 50 000,- Kč. Za univerzitu má příjem vyšší než 50 000,- Kč rok po absolvování pouze necelá čtvrtina respondentů. Pět let od absolvování je tomu už u 44 % absolventů. Významný nárůst příjmu je viditelný např. u absolventů Právnické fakulty, ale také u absolventů lékařských fakult či Fakulty sociálních věd.

Příjem nad 70 000,- Kč má po roce od absolvování 10 % absolventů univerzity. Po pěti letech od absolvování se tato hranice zvedá na téměř čtvrtinu absolventů. Nadprůměrné podíly absolventů s příjmem vyšším než 70 000,- Kč jsou u lékařských fakult, Fakulty sociálních věd, Právnické fakulty a Matematicko-fyzikální fakulty. Pokud se podíváme na rozdíl mezi příjmem rok a pět let od absolvování, v této době více než čtvrtina absolventů překračuje hranici měsíčního příjmu 75 000,- Kč, a to u Fakulty sociálních věd, Právnické fakulty a Matematicko-fyzikální fakulty.

Absolventi celkově hodnotí, že je studium připravilo na praxi mírně nadprůměrně. V rámci školního hodnocení si univerzita odnesla známku 2,5. Ta byla konstantní za všechny sledované ročníky. Graf níže vyjadřuje rozpad známkování na jednotlivé fakulty a roky šetření. V případě, že měla fakulta nízký počet respondentů v uvedeném roce, hodnocení není do grafu zaneseno. V průměru se pozitivně k přípravě na praxi vyjadřuje pouze polovina respondentů. Mezi fakulty, které jsou nadprůměrně hodnoceny v této přípravě, patří Matematicko-fyzikální fakulta (známka 2,01), 3. lékařská fakulta (2,17), Evangelická teologická fakulta (2,16), Farmaceutická fakulta (2,31), Husitská teologická fakulta (2,36) a 2. lékařská fakulta (2,37). Na druhé straně spektra jsou Právnická fakulta (známka 2,89), Lékařská fakulta v Plzni (2,68), 1. lékařská fakulta (2,66) a Pedagogická fakulta (2,60).

V rámci šetření mohli absolventi vyjádřit svá doporučení ke zlepšení studia. Více než polovina respondentů si myslí, že by se studium mělo v určitých oblastech zlepšit směrem k profesní praxi. Čtvrtina respondentů si myslí, že je vzhledem k praxi absolvované studium vyhovující a 16 % se vzhledem k malé pracovní zkušenosti k možnostem zlepšení nevyjadřuje.

Absolventi se ve velké míře shodli, že je třeba většího důrazu na provázanost studia s praxí (86 % respondentů). Ostatní položky nejsou tak výrazně hodnoceny, ale stále se k nim připojuje velký počet respondentů. Absolventi by dále studium zlepšili v oblasti práce s moderními metodami a technologiemi (41 %), intenzivní výuky jazyků (40 %), rozvoje soft-skills dovedností (35 %), zahraničních stáží (33 %), přidali by individuálně řešené projekty (28 %) a více týmové práce (24 %).

Z grafu níže je patrné, že ročníky 2012/2013 a 2016/2017 (rok od absolvování) hodnotily oblasti zlepšení umírněněji než další skupiny respondentů. Pořadí jednotlivých doporučení však zůstalo téměř identické.

Použitý dotazník obsahoval, kromě částí stejných pro všechny absolventy univerzity, také fakultní sekce, které byly přidány v případě zájmu fakult. Tyto sekce obsahovaly otázky definované přímo fakultou a přístup měl do nich pouze absolvent dané fakulty. Osm fakult využilo této možnosti. Část fakultních otázek se týkala i uplatnění absolventů a v některých případech lépe vyjadřovaly zaměření fakulty, než tomu bylo u obecných celouniverzitních otázek. Proto jsou vybrané fakultní otázky týkající se uplatnění absolventů samostatně vyhodnoceny.

Z výše uvedeného vyplývá, že občanství absolventů UK, které bylo získáno skrze šetření, mohlo být v letech 2019 a 2020 ovlivněno oslovováním absolventů v pouze česky vyučovaných studijních programech. Na druhou stranu je nutné vědět, kdo byl v šetření osloven, protože v česky vyučovaných studijních programech se nevyskytují pouze absolventi s občanstvím České a Slovenské republiky, i když tvoří podstatnou většinu. O jak velkou většinu se tedy jednalo? Souhrnně za všechna šetření tvořili v odpovědích občané České republiky přibližně 89 % všech odpovědí, u občanů Slovenské republiky pak 7 %. Zbývající 4 % byla občanství jiných zemí, případně osoby, které na tuto otázku neodpověděly. Pokud se podíváme blíže na jednotlivá šetření, podíly jsou konzistentní, a to i navzdory tomu, že absolventi v cizojazyčných studijních programech byli oslovováni až od roku 2021. Pouze u šetřeného ročníku 2019/2020 se promítl vyšší podíl cizinců mimo ČR a SR (7 %), což je způsobeno právě oslovením absolventů cizojazyčných studijních programů, ale také reálným poklesem absolventů z ČR (více viz dále). Občané ČR jsou zastoupeni napříč průzkumy relativně konzistentně, od 87 % do 92 %, občané SR od 6 % do 8 %. Mezi dalšími osobami s občanstvím jiným než ČR či SR se vyskytovaly například osoby s občanstvím Ruské federace, Ukrajiny či Kazachstánu, a zde je zastoupení také relativně vyrovnané (1-7 %).

Výsledná data ze šetření nereflektují v celé míře reálné zastoupení absolventů UK dle občanství. Nicméně jsou k dispozici i data z informačního systému, která ukazují reálné podíly všech absolventů z hlediska občanství. Reálné podíly absolventů s občanstvím České republiky dosahují hodnoty 86 % za všechny zkoumané ročníky a v případě Slovenské republiky pak 7 %. V průběhu času lze sledovat mírný pokles absolventů s občanstvím ČR. V roce 2012/2013 absolvovalo s tímto občanstvím 89 % absolventů, v roce 2019/2020 to bylo 83 % absolventů. U absolventů s občanstvím Slovenské republiky můžeme sledovat mírný nárůst z 6 % (2012/2013) na 7 % (2019/2020). Následující graf ukazuje šestnáct dalších nejčastějších občanství absolventů za zkoumané roky pomocí dat z informačního systému. Lze vidět, že za poslední roky je mezi absolventy UK větší podíl absolventů s občanstvím Ruské federace, Ukrajiny, Německa, Portugalska a Spojeného království. Jedná se však, až na výjimku v případě občanů Ruské federace a Německa, o hodnoty pod 1 % všech absolventů.

V rámci dotazníkového šetření byli absolventi dotazováni na bydliště před nástupem na vysokou školu a bydliště v době vyplňování dotazníku. Na položené otázky je nutné nahlížet z několika perspektiv: Toto bydliště nemuselo být nutně trvalým, ale tím, kde respondent trávil během týdne nejvíce času. V případě bydliště před nástupem na vysokou školu se nemuselo jednat o bydliště před vstupem na Univerzitu Karlovu, ale obecně o bydliště před vstupem na první vysokou školu, kterou osoba absolvovala. Zpravidla tak jde o místo bydliště po absolvování střední školy u mladší generace, u starších respondentů je situace složitější. Platí také, že bydliště před prvním nástupem na vysokou školu mohlo být z časového hlediska místo pobytu osoby před více lety, pokud měl respondent větší časové rozestupy mezi absolvovanými vysokoškolskými studii. Vzhledem k tomu, že dvěma třetinám absolventů bylo v době dotazování do 30 let a více než 90 % do 40 let, jedná se o minoritní situace.

Naopak „současné bydliště“ označovalo bydliště v době oslovování absolventa. Opět se nemuselo jednat o místo trvalého bydliště. Souhrnně je toto bydliště označováno jako bydliště po „absolvování Univerzity Karlovy“, ale absolvent mohl v době oslovování absolvovat i jiné studium na jiné univerzitě, případně stále studuje.

S tím se pojí i třetí poznámka k této oblasti. Aktuální bydliště označuje místo pobytu absolventa, který se různým způsobem zapojuje do ekonomiky země. Souhrnně tak může jít jak o zaměstnance či podnikatele, tak do této skupiny spadají i studenti, nezaměstnaní, osoby na mateřské či rodičovské dovolené, ekonomicky neaktivní apod. Aby bylo na výsledky nahlíženo správně, je nutné zmínit, že v době dotazování se absolventi definovali následovně: 14 % z nich uvedlo, že jsou studenty, 74 % zaměstnanci či podnikateli/OSVČ, 9 % jich bylo na mateřské či rodičovské dovolené, 1 % bylo nezaměstnáno a 2 % se definovala jinak nebo informaci neupřesnila.

Následující vizualizace představuje pohyb osob z doby před prvním nástupem na vysokou školu do doby, kdy byli absolventi oslovováni v šetření, a to dle krajů ČR. Kromě 14 krajů je na obou stranách vizualizace zobrazeno „Zahraničí“ (souhrnně) a „Slovensko“.

Jak lze na vizualizaci vidět, hlavní pohyb absolventů míří do sídla většiny fakult Univerzity Karlovy – Prahy. Před vstupem na vysokou školu bydlelo v Praze přibližně 31 % absolventů, po absolvování to bylo již téměř 55 % absolventů. Významný přírůstek lze vidět ze Středočeského kraje, Slovenska, ale také z dalších krajů České republiky. Vizualizace ukazuje pohyb všech jednotlivců, kteří v šetření na tyto otázky odpověděli. Přibližné podíly jednotlivých krajů jsou viditelné skrze barevně odlišené „uzly“ (koncové a počáteční). Vzhledem k tomu, že ve vizualizaci jsou zahrnuti všichni absolventi bez ohledu na jejich ekonomické postavení, detailnější výsledky pouze pro mobilitu ekonomicky aktivních poskytuje následující kapitola. Ta obsahuje také podíly absolventů v uvedených destinacích, aby bylo možné sledovat úbytek a nárůst počtu absolventů v různém časovém období (před studiem na vysoké škole, po studiu na UK – resp. místo pobytu v době oslovování, a místo výkonu současné práce, které uváděli pouze zaměstnanci a podnikatelé/OSVČ).

Jedná se o interaktivní graf. Po kliknutí na barevný uzel se zvýrazní vazby a cílové body.

Na rozdíl od předchozí kapitoly a vizualizace v ní obsažené, obsahuje následující grafické vyjádření na jedné straně místo pobytu absolventů před nástupem na vysokou školu a na druhé straně místo výkonu jejich práce v době oslovování. Jak bylo uvedeno, do této vizualizace jsou zahrnuti pouze absolventi, kteří se v době oslovování primárně identifikovali jako zaměstnanci či podnikatelé nebo OSVČ.

Z vizualizace je patrné, že absolventi univerzity ve velkém vykonávají svou práci v Praze, kam se lidé přesouvají z různých krajů ČR a Slovenska. V Praze pracuje téměř 56 % všech absolventů UK. Pokud se podíváme na místo pobytu před studiem na vysoké škole a na výkon „současné“ práce, lze vidět významný pohyb osob ze všech krajů ČR do Prahy. Nejčastěji se jedná o odchod 40–50 % absolventů do Prahy, kde následně pracují. Některé kraje vykazují menší míru odchodu za prací do Prahy, např. z kraje Plzeňského a Královehradeckého (oba 37 %), kde nízký podíl odpovídá přítomnosti fakult v těchto městech, jiné vykazují velký podíl odcházejících, např. kraj Moravskoslezský (50 %), Olomoucký (52 %), Zlínský (54 %) či Středočeský (57 %). Z vizualizace je patrné, že odchod do jiných krajů za prací, kromě Prahy nebo kraje působení před vstupem na vysokou školu, není tak častý. Obecně lze tedy konstatovat, že absolventi Univerzity Karlovy se přesouvají za výkonem práce do Prahy nebo ji vykonávají v místě pobytu, kde žili před studiem vysoké školy.

Zajímavý je pohyb osob, které bydlely před nástupem na vysokou školu na Slovensku. Velká část z nich pracuje po absolvování v Praze (44 %), významný podíl ale také bere ČR jako „přestupní stanici“ a dále pracuje v zahraničí (18 %). Zpět na Slovensko za prací se vrací 19 % absolventů. Obdobný podíl absolventů původem ze Slovenska (19 %) pracuje v různých krajích ČR mimo Prahu.

Jedná se o interaktivní graf. Po kliknutí na barevný uzel se zvýrazní vazby a cílové body.

Následující graf zobrazuje podíly jednotlivých krajů ČR, Slovenska a ostatních zahraničních destinací a jejich přírůstky či úbytky v čase. První podíl zobrazuje situaci před nástupem na vysokou školu, druhý po absolvování UK, tedy v době oslovování, a třetí podíl ukazuje místo výkonu práce.

Jak je patrné, pouze dvě destinace vykazují přírůstek podílu – Praha a do jisté míry i zahraničí (bez Slovenska). Jak bylo popsáno výše, přírůstek pro Prahu je způsoben především odchodem absolventů z krajů ČR a Slovenska do Prahy, na čemž se podílí v nemalé míře absolventi ze Středočeského kraje (u této položky je viditelný rozdíl mezi místem pobytu v době absolvování a místem výkonu práce). Po absolvování UK se do zahraničí přesouvá také část studentů (proto je hodnota o něco menší než u výkonu práce). Práci vykonávají v zahraničí především ti absolventi, kteří působili před nástupem na vysokou školu na Slovensku (18 %), z krajů ČR odchází za výkonem práce do zahraničí přibližně 5 % absolventů.

Kraje ČR mimo Prahu mají, až na výše popsanou výjimku Středočeského kraje, vyrovnané podíly aktuálního místa pobytu a výkonu práce.

Jak již bylo řečeno, první kolo šetření bylo ovlivněno probíhajícím celonárodním šetřením Absolvent 2018. Pro oslovování byl vybrán pouze zlomek respondentů, což se projevilo na výsledném počtu odpovědí. Jak lze vidět v první tabulce níže, celkový počet respondentů za některé fakulty byl velmi malý. Tam, kde se v akademických letech 2012/2013 a 2016/2017 pohyboval počet respondentů pod 20, nebyly tyto hodnoty vyhodnoceny (zaneseny do grafů). Proto grafy, které zobrazují hodnoty za fakulty po jednotlivých šetřených ročnících, obsahují v některých případech prázdná místa. V tabulce níže jsou některé buňky s prázdnými hodnotami (-). To znamená, že z dané skupiny absolventů nebyl nikdo osloven. Ve většině případů se jedná o typ studijního programu, který není na dané fakultě vyučován. Sloupec „sum %“ obsahuje celkovou návratnost za fakultu, zatímco sloupec „sum n“ značí celkový počet respondentů za fakultu. Jak lze z tabulky vidět, počet respondentů a návratnost v některých případech značně kolísá. Do této proměnné vstupuje i velikost fakult, kde například Katolická teologická fakulta vykazuje velkou hodnotu návratnosti (30,2 % pro akademický rok 2012/2013), odpovědělo ale pouze 16 respondentů. Malé fakulty byly celkově znevýhodněny i situací, kdy byl osloven pouze zlomek jejich absolventů.

Druhé kolo šetření (2020) již proběhlo bez výrazného omezení, což se pozitivně projevilo na počtu oslovených, počtu respondentů, a i celkové návratnosti. Z tabulky níže je patrné, že nebyli osloveni absolventi doktorského studia (2017/2018), což bylo dáno překryvem s jiným šetřením. Vzhledem ke strategii nepřetěžování respondentů byla celá skupina ze šetření vypuštěna. Pozitivní dopad na počet respondentů lze vidět na příkladu Katolické teologické fakulty, která měla ve skupině absolventů 2012/2013 při návratnosti 30,2 % pouze 16 respondentů, ve skupině absolventů 2017/2018 to bylo při obdobné návratnosti (28,7 %) již 27 respondentů. Jak lze níže z tabulky vidět, u všech fakult narostl počet respondentů a úroveň návratnosti. S tím stoupla i relevance zpracovaných dat.

Třetí kolo šetření (2021) proběhlo také bez výrazného omezení. Z oslovovaných absolventů byli vyjmuti pouze ti, kteří dotazník vyplňovali již v předcházejících letech, naopak přibyli absolventi z cizojazyčných studijních programů. Absolventi doktorského studia již oslovováni nebyli, a to z důvodu nutnosti připravit jiné šetření, které bude lépe reflektovat jejich studium a následné uplatnění na trhu práce. Všechna šetření jsou z hlediska návratnosti vyrovnaná, ta se pohybuje mezi 22-23 %. Překvapivě není nejsilnější návratnost u „nejmladší“ sledované kohorty 2019/2020, ale u absolventů z akademického roku 2015/2016. Jedná se však o velmi vyrovnané hodnoty napříč všemi skupinami. Velmi vysoké návratnosti dosáhla Matematicko-fyzikální fakulta, Právnická fakulta, Fakulta humanitních studií a Přírodovědecká fakulta.

Čtvrté kolo šetření (2022) proběhlo bez výraznějšího omezení a poprvé se oslovila opětovně jedna skupina respondentů, tentokrát po pěti letech od absolvování. Vzhledem k opětovnému oslovování byl dotazník upraven tak, aby byli respondenti osloveni pouze s otázkami, kde se čeká vývoj v samotných odpovědích. V této kohortě byli osloveni všichni absolventi magisterských studijních programů a pouze ti absolventi bakalářských studijních programů, kteří dále nestudují na Univerzitě Karlově a kteří v dalších letech neabsolvovali jiné studium, a to z důvodu, aby nedošlo k nadměrnému zatěžování osob, které dále na univerzitě studují a budou hodnotit svá studia po absolutoriu. Skupina absolventů z akademického roku 2020/2021 byla oslovena bez omezení. Návratnost dosahovala za univerzitu standardní úrovně (22,4 % v kohortě 2016/2017 a 20,5 % v kohortě 2020/2021). Nižší návratnost byla zaznamenána u Fakulty sociálních věd, 2. lékařské fakulty a u Fakulty tělesné výchovy a sportu. Vysoké návratnosti dosahovala tradičně Matematicko-fyzikální fakulta, Přírodovědecká fakulta, ale i Přírodovědecká fakulta, Právnická fakulta, Fakulta humanitních studií a 3. lékařská fakulta. V kohortě 2020/2021 byla výrazná návratnost u Evangelické teologické fakulty, což bylo ovlivněno i nízkým počtem respondentů.

Proběhlá šetření vykazují konzistentní podíly mezi zúčastněnými dle pohlaví. Šetření se celkem zúčastnily dvě třetiny žen a třetina mužů. Pouze v šetřeném roce 2016/2017 měly ženy slabší zastoupení (62 %). I tak se jedná o vyrovnané a stálé hodnoty. Respondenti zpravidla nemají problém s uváděním tohoto osobního údaje. V každém kole šetření neuvedlo své pohlaví maximálně 1 % respondentů.

Věk respondentů je přímo závislý na zkoumaném absolventském roce, resp. na skutečnosti, jak dlouho po ukončení studia byli absolventi osloveni. Z grafu níže vyplývá, že absolventi dosahovali v průměru při oslovování 26–30 let. Největší výkyv je znatelný u oslovovaných absolventů z akademického roku 2012/2013 a 2014/2015, kteří měli v době oslovování již 6 až 7 let od absolvování. Těmto absolventům bylo v průměru 31–40 let (více než polovina absolventů dosahovalo tohoto věku). Ve srovnání s ostatními šetřenými ročníky bylo mezi věkem 26–30 let pouze 30-34 % respondentů a nikdo nebyl mladší 25 let. Absolventi z akademických let 2016/2017 a 2017/2018 vykazovali drobné odchylky ve věku, a to i přesto, že byli shodně oslovováni 2–3 roky od absolvování. Tyto rozdíly jsou nejvíce patrné u skupin respondentů do 25 let a mezi 31–40 lety, kde je skupina absolventů z roku 2016/2017 zastoupena o něco více ve starší skupině 31–40 let (o cca 10 %). Ostatní věkové skupiny jsou vyrovnané. Absolventi z akademického roku 2018/2019, 2019/2020 a 2020/2021, kteří byli oslovováni 1-2 roky po absolvování, jsou absolventy nejmladšími, s velkým zastoupením mezi respondenty do 25 let (29 % u 2018/2019, 36 % u 2020/2021 a dokonce 44 % u 2019/2020) a 26-30 roky (46-50 %). Jak lze na grafu níže vidět, zastoupení starších absolventů (nad 41 let) je relativně vyrovnané. Pouze okolo 1 % v průměru neuvedlo odpověď na otázku ohledně věku.

Zkoumaný typ a forma studijního programu jsou závislé na oslovovaných respondentech, resp. na výběru vzorku respondentů a následné návratnosti daného šetření. Především u typu studijních programů je viditelná nesourodost výsledků. Například při dotazování absolventů z let 2012/2013 a 2016/2017 byl vytvořen již zmíněný vzorek z celkového počtu absolventů, který mohl zasáhnout do návratnosti jednotlivých výsledků za typy studijních programů. Jak lze níže na grafu vidět, u navazujícího magisterského studia je podíl respondentů v těchto letech vyrovnaný, u bakalářských studijních programů je větší podíl absolventů z akademického roku 2012/2013, u dlouhých magisterských studijních programů je tomu naopak. Šetření v roce 2020 vykazují vyrovnanější výsledky, i když to není z grafu níže patrné. Do tohoto grafu jsou zahrnuty i podíly respondentů doktorského studia, kteří ale nebyli oslovováni v akademickém roce 2017/2018 z důvodu souběhu šetření (viz výše). Pokud budou podíly počítány bez těchto absolventů, vycházejí ve zkoumaných letech podíly bakalářů v obou případech ve výši 38 %, u navazujícího magisterského studia 29 % (2017/2018), resp. 34 % (2018/2019), a u dlouhého magisterského studia 30 % (2017/2018), resp. 26 % (2018/2019). V letech, kdy se šetření účastnili absolventi doktorského studia, byla jejich účast 10%.

V šetření z roku 2021 vykazuje výrazný výkyv kohorta absolventů 2019/2020 nadprůměrně zastoupená absolventy bakalářských studijních programů (47 %), naopak kohorty 2014/2015 a 2015/2016 jsou relativně vyrovnané, s větším podílem absolventů bakalářských studijních programů u kohorty 2014/2015.

Šetření z roku 2022 je významně ovlivněno výběrem, který byl proveden na kohortě 2016/2017, kde byli osloveni všichni absolventi magisterských studijních programů, ale pouze někteří absolventi bakalářských studijních programů (ti, kteří dále nestudují na UK, případně v dalších letech neabsolvovali jiné studium). Zastoupení absolventů bakalářských studijních programů je tak významně nižší.

Z hlediska formy studia jsou podíly velmi vyrovnané. Více než čtyři pětiny respondentů absolvovaly v prezenční formě studia. U starších absolventů v době oslovování (2012/2013) je větší zastoupení formy kombinované. Nejedná se však o významný rozdíl oproti ostatním zkoumaným ročníkům.

Absolventské šetření a jeho vyhodnocení bylo realizováno v rámci projektu Zvýšení kvality vzdělávání na UK a jeho relevance na trhu práce (Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání v rámci projektu; registrační číslo projektu: CZ.02.2.69/0.0/16_015/0002362; aktivita RUK DA3). Další informace k projektu lze nalézt na webových stránkách Univerzity Karlovy.

Moduly ve Studijním informačním systému, které byly použity pro sběr dat (modul Dotazník) a získávání údajů z informačního systému (modul Tracking), byly realizovány v rámci projektu Úpravy a rozšíření studijního informačního systému Univerzity Karlovy v návaznosti na rozvoj systému zajišťování a vnitřního hodnocení kvality (Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání v rámci projektu; registrační číslo projektu: CZ.02.2.67/0.0/0.0/16_016/0002264). Další informace o projektu lze nalézt na webových stránkách Univerzity Karlovy.

Pokud není uvedeno jinak, podléhá veškerý obsah těchto webových stránek licenci Creative Commons BY-NC-SA 4.0