ABSOLVENTSKÁ ŠETŘENÍ NA UNIVERZITĚ KARLOVĚ



V následující části jsou stručně shrnuty hlavní výsledky absolventských šetření na Univerzitě Karlově. A to od motivace ke studiu na UK, obecného hodnocení studia, hodnocení zázemí a podpůrných služeb na UK, hodnocení způsobů výuky a kompetencí ve vztahu k profesní praxi, přes aktuální situaci absolventů na trhu práce a analýzu jejich regionální mobility. Výsledky prezentované v této kapitole jsou za Univerzitu Karlovu jako celek, bez ohledu na jednotlivé fakulty a sledované kohorty. Výsledky za jednotlivé fakulty a kohorty jsou podrobně rozebrány v jednotlivých částech. Šetření probíhalo v kohortách absolventů 2012/2013, 2014/2015, 2015/2016, 2016/2017, 2017/2018, 2018/2019, 2019/2020 a 2020/2021. Kohorta 2016/2017 byla šetřena dvakrát, poprvé v roce 2019, podruhé v roce 2022, tedy 5 let od absolvování. Více viz část „Základní informace o šetřeních“.


Absolventi Univerzity Karlovy jsou z velké části absolventy gymnázií. Přesněji řečeno, gymnázium navštěvovaly čtyři pětiny absolventů Univerzity Karlovy. Jako nejčastější důvod pro volbu svého studia uváděli respondenti, že se jednalo o zajímavý obor a dále se domnívali, že jim toto studium pomůže rozvíjet jejich znalosti a dovednosti a také jim pomůže k dobrému pracovnímu uplatnění. Většina absolventů, konkrétně tři pětiny, mají vysokoškolsky vzdělaného alespoň jednoho rodiče, avšak 40 % osob absolvovalo vysokoškolské studium na Univerzitě Karlově i bez tohoto rodinného zázemí.

V obecné rovině je většina absolventů UK se svým studiem spokojena, vyjádřily se tak tři čtvrtiny respondentů. Pouze jedno procento absolventů je se studiem velmi nespokojeno. Spokojenost se studiem dokládá i fakt, že tři pětiny absolventů by na své volbě nic neměnily a šly by studovat opět stejný studijní program na stejné fakultě UK. Celkově, tedy včetně těch, co by si při hypotetické opětovné volbě vybrali jiný studijní program a/nebo jinou fakultu na Univerzitě Karlově, by si studium na Univerzitě Karlově znovu zvolilo přibližně 83 % absolventů. Absolventi se ve velké míře vyjadřují, že studium mělo vazbu na aktuální poznatky v oboru, bylo náročné a bez pravidelného samostudia by jej nebylo možné absolvovat. Přitom se na vzdělávání podílel vysoký počet kvalitních vyučujících. Na druhé straně absolventi v míře menší (třetina respondentů) souhlasí s tím, že studium dostatečně připravuje na působení v mezinárodním prostředí a že nabízí dostatečný podíl praktické výuky.

Absolventi velmi pozitivně hodnotí služby studijních oddělení, dostupnost studijní literatury a kvalitu knihovnických služeb. V rámci školního známkování si tyto služby odnesly známku 2+. Naopak o stupeň hůře (3+) jsou hodnoceny stravovací služby a ubytovací služby poskytované kolejemi. Ubytovací služby však během studia nevyužívala nadpoloviční většina absolventů (55 %). Z nabídky dalších podpůrných služeb a zázemí nevyužívali absolventi ve větší míře komunikaci v anglickém jazyce (33 %), zázemí pro sportování (36 %) a nabídky zahraničních mobilit (38 %).

Způsoby výuky, rozdělené do patnácti skupin, byly v šetření zkoumány ze dvou hledisek. Jednak z hlediska toho, nakolik byl na různé způsoby kladen důraz, a jednak z hlediska přínosu těchto způsobů výuky pro následné uplatnění na pracovním trhu. Zdaleka největší důraz je na UK kladen na získávání teoretických znalostí, které jsou také nejvýznamnějším nebo jedním z nejvýznamnějších způsobů vzdělávání napříč všemi formami i typy studia. Dále se velký důraz klade na samostudium a přednášky. Na druhé straně nacházíme takové způsoby výuky, jako jsou exkurze, účast na výzkumných projektech a stáže či praxe v zahraničí. Co se týče přínosů jednotlivých forem výuky pro uplatnění, pak jako nejpřínosnější se jeví z pohledu absolventů samostatné řešení problémů, samostudium, a získávání teoretických znalostí a praktických dovedností. Za nejméně užitečné pro uplatnění v praxi považují (v porovnání s dalšími způsoby výuky) absolventi účast na výzkumných projektech, exkurze a nejhůře hodnocený byl e-learning, tedy ty formy výuky, na které se během studia klade podstatně menší důraz.

Na kompetence bylo v šetření nahlíženo ze dvou úhlů. Absolventi byli dotazování jednak na to, do jaké míry přispělo studium k rozvoji jejich kompetencí, a pak také na to, které kompetence považují za nejdůležitější pro svoje uplatnění v praxi. Z jejich pohledu rozvíjí studium jednoznačně nejvíce odborné a teoretické znalosti, následované schopností učit se novým věcem, schopností analyticky a logicky myslet a metodologickými znalostmi. Nejméně studium přispělo ke kompetencím v oblasti organizace a řízení a dovednosti vést kolektiv, ke schopnosti pracovat v interkulturním/mezinárodním prostředí, k počítačovým dovednostem a k rozvíjení podnikatelských dovedností. Co se týče významu jednotlivých kompetencí pro praktické uplatnění, jako nejdůležitější se z pohledu absolventů jeví schopnost aplikovat odborné znalosti a dovednosti, komunikační dovednosti, schopnost analyticky a logicky myslet, schopnost učit se novým věcem a odborné a teoretické znalosti. Nejméně často absolventi za kompetence nejdůležitější pro své profesní uplatnění považují počítačové dovednosti, schopnost pracovat v interkulturním/mezinárodním prostředí a podnikatelské dovednosti. Tedy ty kompetence, které jsou specifické pro určité obory a pracovní uplatnění, a v důsledku toho mohou dosahovat značně rozdílné úrovně (např. jenom obecně charakterizované počítačové dovednosti).

Velmi důležitou součástí dotazníku byla možnost absolventů uvést doporučení ke změnám ve studijním programu na absolvované fakultě. Řada témat se opakovala, mezi ta nejčastější patřil důraz na výuku cizích jazyků, podmínky studia, obsah studia, přístup vyučujících, vzdělávací metody ve vztahu k rozvoji kompetencí a zahraniční spolupráce. Jednoznačně nejpalčivějším problémem je však z pohledu absolventů nedostatečná praxe: ve svých doporučeních absolventi často zmiňovali větší důraz na praxi a také větší propojení teorie a praxe, objevovaly se také návrhy na posílení výuky odborníky z praxe a na větší podporu stáží nebo dokonce zavedení povinných stáží. Druhou nejčastější skupinou návrhů změn byl obsah studia. Absolventi například navrhovali promyšlenější obsah studijního programu s ohledem na profil absolventa, zvýšení shody mezi deklarovaným profilem absolventa a reálným obsahem programu, větší volitelnost obsahu, větší komplexnost studia, více interdisciplinární pohled, nebo častější aktualizaci obsahu.

Dvě třetiny absolventů UK byly v době dotazování v zaměstnaneckém vztahu. Přibližně 14 % respondentů stále studovalo a 9 % podnikalo. Pouze okolo 1 % absolventů bylo nezaměstnáno. Tři čtvrtiny absolventů považují studium na Univerzitě Karlově za nejdůležitější z hlediska pracovního uplatnění. Nezanedbatelná část respondentů se vyjádřila, že jim chybí dostatečná pracovní zkušenost k posouzení této otázky (8 %) či je pro jejich pracovní uplatnění klíčová jiná zkušenosti či znalost (12 %). Jiné studium, než je absolvované studium na UK (tzn. studium na jiné vysoké škole v České republice či v zahraničí), je důležité z hlediska praxe pro 6 % absolventů.

Dotazník také zkoumal představy o uplatnění absolventů, a to na počátku jejich studia na vysoké škole a v době těsně po absolvování. Z důvodů změn provedených v této otázce a v možnostech, které si absolvent mohl zvolit, budou přesnější výsledky dostupné až v následujících letech. Z částečných výsledků je však možné konstatovat, že studium na Univerzitě Karlově výrazně přispívá ke konkretizaci představy o pracovním uplatnění a tato představa je v době absolvování ve velké míře naplněna.

Kriticky se o svém studiu vyjadřovali absolventi ve spojení s tím, jak je připravilo na praxi. Některou ze dvou nejpříznivějších možností na pětibodové škále zvolila pouze mírná většina absolventů, a naopak přibližně každý šestý až sedmý absolvent považuje praktickou přípravu ve svém studijním oboru za nedostatečnou. Absolventi měli také možnost navrhnout, co zlepšit ve vztahu k profesní praxi. Pouze čtvrtina respondentů by na studiu nic neměnila. Ostatní pak z desíti možností zdaleka nejčastěji uváděli větší důraz na provázanost studia s praxí (86 %). Dvě pětiny absolventů navrhovaly zlepšení v práci s moderními metodami a technologiemi a intenzivní výuku cizích jazyků, třetina pak důraz na zahraniční stáž a rozvoj soft-skills dovedností.

Na uplatnění absolventů na trhu práce bylo nahlíženo zejména skrze optiku vertikální a horizontální shody/neshody. Vertikální shoda měří to, zda absolvent pracuje v práci, která odpovídá úrovni jeho vzdělání. Je posuzována tak, že nejvhodnější úroveň vzdělání pro vykonávanou práci je srovnána s úrovní vzdělání absolventa. Toto srovnání je však částečně problematické, jelikož studijní program, vůči kterému jsou otázky vztahovány, nemusí být (a zejména u absolventů bakalářského studia ani není) nejvyšší dosaženou úrovní vzdělání absolventa. Právě srovnání s nejvyšší dosaženou úrovní vzdělání se jeví jako relevantní. Toto vzdělání sice respondent nemusel získat na Univerzitě Karlově, u naprosté většiny tomu však tak bylo. Srovnání ukázalo, že odpovídající pozice je silně ovlivněna typem vystudovaného studijního programu. Například situace absolventů bakalářských studijních programů je velmi proměnlivá, a i když dvě pětiny pracují na odpovídající pozici vzhledem k ukončenému studiu, necelá polovina absolventů bakalářských studijních programů pracuje na pozicích, k jejichž výkonu je nutný vyšší stupeň vzdělání. Situace je navíc velmi proměnlivá mezi zkoumanými ročníky. U absolventů magisterských studijních programů je situace přehlednější a mezi zkoumanými ročníky stabilnější – téměř 90 % absolventů pracuje na odpovídajících pozicích.

Zkoumána byla také horizontální kvalifikační neshoda neboli situace, kdy jedinec pracuje v zaměstnání, které neodpovídá oboru jeho studia. Za nejvhodnější pro svou práci považují výhradně vystudovaný nebo příbuzný obor zhruba čtyři pětiny absolventů Univerzity Karlovy. Zároveň to však znamená, že zhruba každý pátý absolvent pracuje mimo obor. Jelikož práce mimo obor značí neuspokojivé využití odborných znalostí a dovedností nabytých v procesu vzdělávání, je třeba znát odpověď na otázku, proč absolventi v oboru nepracují (pokud se nejedná o vědomou volbu danou změnou zájmů). Nejčastějšími uváděnými důvody pro práci mimo obor bylo, že jsou v oboru příliš nízké platy, že práce v oboru neodpovídala původní představě absolventa, a že se v oboru práce hledá obtížně.

Od roku 2022 byly do dotazníku přidány dvě otázky ohledně finančního ohodnocení absolventů univerzity. Nejprve je nutné zmínit, že do výsledků se často propisují i další vlivy, jako je například již zmíněná vertikální a horizontální shoda absolvovaného studia a vykonávané práce, region, kde respondent pracuje, či socioekonomická situace ve zkoumané době. Obecně lze říci, že absolventi Univerzity Karlovy jsou spíše spokojeni se svým platovým ohodnocením a tato spokojenost mírně roste s narůstající dobou od absolvování. Necelých 10 % absolventů má rok po absolvování hrubý měsíční příjem nižší než 25 000,- Kč. Pět let od absolvování je to 5 % absolventů. Na druhé straně spektra příjem vyšší než 70 000,- Kč má 10 % čerstvých absolventů (rok od absolvování) a téměř čtvrtina absolventů pět let od absolvování. Průměrný hrubý měsíční příjem absolventa Univerzity Karlovy se pohybuje mezi 35 až 40 000 Kč,- (jeden rok od absolvování) a 45 až 50 000,- Kč (pět let od absolvování). Mezi jednotlivými fakultami jsou však velké rozdíly a vzhledem k množství proměnných, které do problematiky vstupují, nelze tyto údaje paušalizovat.

Předposlední kapitola se zabývá geografickou mobilitou absolventů Univerzity Karlovy. Jsou zde řešeny tři otázky. Odkud absolventi Univerzity Karlovy pocházejí? Kde v době šetření bydleli? A kde absolventi v současné době pracují? Výsledky ukázaly, že zhruba necelá třetina absolventů Univerzity Karlovy žila před vstupem na vysokou školu v Praze, přidáme-li Středočeský kraj, jedná se o necelou polovinu všech absolventů. Více než polovina absolventů Univerzity Karlovy pochází z jiného kraje nebo země. Po absolvování vysoké školy zůstává v Praze bydlet polovina absolventů. Je tak jasné, že pro část mimopražských absolventů z pohledu mobility není studium na Univerzitě Karlově jen přechodné období, ale že zde zůstávají i po jeho ukončení.

V Praze pracuje téměř 60 % absolventů UK. Ve srovnání místa pobytu před studiem s místem výkonu práce bylo zjištěno, že z krajů odchází do Prahy za prací 40-50 % absolventů, kteří před studiem žili mimo hlavní město. Zajímavý je pohyb osob, které bydlely před nástupem na vysokou školu na Slovensku. Velká část z nich pracuje po absolvování v Praze (44 %), významný podíl ale také bere ČR jako „přestupní stanici“ a dále pracuje v zahraničí (18 %). Zpět na Slovensko za prací se vrací 19 % absolventů. Obdobný podíl absolventů původem ze Slovenska (19 %) pracuje v různých krajích ČR mimo Prahu.

V letech 2021 a 2022 byli čerství absolventi z akademických let 2019/2020 a 2020/2021 osloveni sérií otázek, zdali a jakým způsobem je ovlivnila pandemie koronaviru. U kohorty 2019/2020 byly téměř dvě třetiny absolventů (62 %) nějakým způsobem negativně ovlivněny pandemií, u kohorty 2020/2021 to bylo dokonce 67 %. Kohorta 2019/2020 byla ve velké míře negativně ovlivněna během posledního roku studia (více než polovina absolventů), 30 % pak pouze po absolvování. U kohorty 2020/2021 byli ovlivněny dvě třetiny absolventů během posledního roku studia, ale pouze po absolvování je negativně pandemická situace ovlivnila v menším měřítku než předešlou kohortu (23 %). Během posledního roku studia se absolventi ve velkém potýkali se zvýšenou psychickou zátěží na jejich osobu (67 %), s problémy během finalizace závěrečné práce (45 %), více než třetina absolventů (35 %) byla negativně ovlivněna při plnění zápočtů a zkoušek a neměla dobré podmínky při studiu z domova. Tyto negativní vlivy jsou u obou kohort popsány velmi obdobně. V době po absolvování se necelá polovina absolventů poznamenaná koronavirovou pandemií setkala s problémy při vstupu na trh práce případně tito absolventi měli problémy v zaměstnání, které vykonávali během studia. Negativní vliv na další studium, příp. přijímací zkoušky, byl patrnější u absolventů v akademickém roce 2019/2020 (45 %) než tomu bylo u kohorty 2020/2021 (27 %). Do dobrovolnické činnosti se během pandemie zapojilo 19 % absolventů. Nadprůměrně se zapojovali absolventi všech lékařských fakult, včetně Farmaceutické fakulty, a některých fakult teologických (Evangelická teologická fakulta a Husitská teologická fakulta).


Dosavadní šetření ukázala, že výsledky jsou v průběhu let konzistentní napříč všemi zkoumanými kohortami a nevykazují žádné výrazné výkyvy. Datová matice čítá unikátní odpovědi od 10 599 absolventů Univerzity Karlovy za 8 šetřených kohort. Kromě výsledků, které jsou v tomto materiálu zpracovány, obsahují datové matice další informace z otevřených odpovědí. Tyto odpovědi jsou poskytnuty fakultám k internímu vyhodnocení.


Absolventi Univerzity Karlovy zpravidla jako střední školu absolvují gymnázium (80 % respondentů), a to buďto čtyřleté (37 % případů) nebo víceleté (43 %). Mezi další ve větší míře absolvovaná předchozí studia patří střední odborná škola s maturitou (15 % absolventů). Jak lze vidět z grafu níže, absolventů, kteří ukončili jiný typ střední školy, bylo mezi respondenty méně než 5 %. Tři procenta respondentů absolvovalo střední školu v zahraničí, obdobný podíl absolvoval vyšší odbornou školu. Výsledky jsou konzistentní napříč všemi zkoumanými ročníky. Mezi fakultami jsou však viditelné rozdíly. Zatímco některé fakulty vykazují nadprůměrný podíl absolventů gymnázií (nad 85 % - např. 2. lékařská fakulta, Fakulta sociálních věd, Lékařská fakulta v Plzni, Matematicko-fyzikální fakulta, Právnická fakulta a Přírodovědecká fakulta), jiné fakulty vykazují podíl absolventů gymnázií podstatně nižší - například teologické fakulty (pod 50 % - Katolická teologická fakulta 46 %, Husitská teologická fakulta 39 % a Evangelická teologická fakulta 38 %). Teologické fakulty vykazují vyšší podíly absolventů středních odborných škol (Evangelická teologická fakulta 40 %, Katolická teologická fakulta 44 % a Husitská teologická fakulta 47 %). Více absolventů středních odborných škol, než činí průměr na Univerzitě Karlově, vstupuje například i na 3. lékařskou fakultu (23 %), Fakultu tělesné výchovy a sportu (28 %), Fakultu humanitních studií (29 %), a Pedagogickou fakultu (32 %). Na některé fakulty vstupuje také vyšší podíl absolventů vyšších odborných škol. Jedná se o Evangelickou teologickou fakultu (25 %), Husitskou teologickou fakultu (16 %), Katolickou teologickou fakultu (7 %) nebo o Pedagogickou fakultu (6 %), zatímco průměr na celé univerzitě činí 3 %.



Do určité míry může do dalšího rozhodování o studiu na vysoké škole vstupovat i vzdělání rodičů. V roce 2021 byly do dotazníku přidány otázky, které se týkaly vzdělání otce a matky absolventa. Za zkoumané ročníky vychází, že 60 % absolventů mělo v době nástupu na vysokou školu alespoň jednoho rodiče vysokoškolsky vzdělaného. Ani jednoho vysokoškolsky vzdělaného rodiče mělo 40 % absolventů Univerzity Karlovy. Ukazuje se tak, že Univerzita Karlova je otevřená různým skupinám, z různých sociálních vrstev. To, že tak výrazný podíl absolventů Univerzity Karlovy je novou vysokoškolsky vzdělanou generací, je pozitivní i vzhledem k jejich možnému zvýšení společenského postavení.



Mezi vzděláním otce a matky absolventa jsou významné rozdíly. U otce absolventa dominuje vysokoškolské magisterské vzdělání (41 %). Druhým nejčastějším dosaženým vzděláním je středoškolské s maturitou (30 %), následované středoškolským bez maturity (18 %). Ostatní úrovně vzdělání nedosahují více než 5 % (základní vzdělání 2 %, vysokoškolské Bc. 3 % a vysokoškolské Ph.D 5 %).



U matky je situace odlišná. Dominuje zde středoškolské vzdělání s maturitou (43 %), následované vysokoškolským magisterským vzděláním (36 %). Středoškolské vzdělání bez maturity má pouze 10 % matek (srovnej u otce 18 %) a ostatní úrovně jsou opět pod hranicí 5 % (základní vzdělání 2 %, vysokoškolské Bc. 4 %, vysokoškolské Ph.D. 2 %). I když v průměru je u absolventů UK vysokoškolsky vzděláno 43 % matek a 48 % otců, situace na fakultách se podstatně liší. Velký podíl vysokoškolsky vzdělaných rodičů je např. na 2. lékařské fakultě (64 % matek a 59 % otců), Matematicko-fyzikální fakultě (61 % matek, 64 % otců), Lékařské fakultě v Plzni (57 % matek, 61 % otců), Právnické fakultě (51 % matek, 57 % otců) a Fakultě sociálních věd (47 % matek, 57 % otců). Naopak menší podíly vysokoškolsky vzdělaných rodičů se nacházejí na Husitské teologické fakultě (20 % matek, 27 % otců), Pedagogické fakultě (28 % matek, 31 % otců), Evangelické teologické fakultě (28 % matek, 33 % otců) či Fakultě humanitních studií (32 % matek, 34 % otců).



Absolventi se v rámci šetření mohli vyjádřit k tomu, co je motivovalo ke studiu na Univerzitě Karlově. Na výběr měli devět kategorií motivací, které hodnotili na pětistupňové škále (odpovědi: rozhodně ano < > rozhodně ne). Pro vyhodnocení se využilo dvou nejpozitivnějších odpovědí (rozhodně ano, spíše ano), jejichž společný podíl ukazuje v grafické části kontrast s ostatními odpověďmi (střední odpověď, spíše ne, rozhodně ne). Výsledkem je tak zobrazení míry této pozitivní motivace.

Obecně lze říci, že absolventi byli motivováni ke studiu na Univerzitě Karlově ve velké míře zájmem o rozvoj svých znalostí a dovedností (94 % pozitivních odpovědí), zajímavým oborem jejich studia (93 % odpovědí), v o něco menší míře se domnívají, že jim studium pomůže k dobrému pracovnímu uplatnění (77 %). Více než polovina absolventů se vyjádřila pozitivně i v otázce vysoké společenské prestiže studia (56 %), kterou podle nich studium na UK mělo. Přibližně třetina (34 %) absolventů se rozhodla pro studium na univerzitě díky doporučení jiné osoby. Ostatní motivace dosahovaly v průměrných pozitivních odpovědích méně než 10 %. Jednalo se o přijímání ke studiu bez přijímacích zkoušek (8 %), pokračování v rodinné tradici (6 %), nepřijetí k jinému studiu a volba absolvovaného studia na UK jako náhradní volba za toto studium (4 %) či o nižší náklady na studium (4 %).

Kromě přednastavených odpovědí mohli absolventi v otevřené odpovědi uvést jiné důvody, které je ke studiu na Univerzitě Karlově vedly. Mezi nimi se často vyskytuje nutnost studia pro výkon současného či budoucího povolání (což koreluje se zvyšujícím se důrazem na budoucí uplatnění výše), navázání na předchozí absolvované studium, touha pomáhat druhým nebo touha splnit si celoživotní sen.

Výsledky napříč jednotlivými ročníky šetření ukazují konzistentní hodnoty (viz následující graf). V následujících kapitolách jsou výsledky uvedeny za jednotlivé fakulty a šetřené ročníky. U fakult, kde byl velmi nízký počet respondentů v daném ročníku (<20) nejsou výsledky graficky vyjádřeny.



Téměř všichni absolventi UK se rozhodovali o svém budoucím studiu na základě svého zájmu o obor studia. Výsledky jsou u jednotlivých fakult konzistentní. Mezi fakultami jsou rozdíly v distribuci hlasů mezi položkami rozhodně ano a spíše ano, např. 2. lékařská fakulta a Lékařská fakulta v Plzni dosahují hodnoty „rozhodně ano“ až v 80 % a více případů, na druhé straně např. Pedagogická fakulta, Právnická fakulta a Husitská teologická fakulta dosahují podílu této odpovědi v o něco více než polovině případů. V součtu si však hodnoty „rozhodně ano“ a „spíše ano“ udržují u většiny fakult významné podíly nad 90 %, pouze ve třech případech jsou souhrnné hodnoty o něco nižší – u Fakulty humanitních studií (89 %), Husitské teologické fakulty (89 %) a Pedagogické fakulty (85 %). Jedná se však i tak o velmi vysoké hodnoty.



Absolventi šli na univerzitu s motivací rozvoje svých znalostí a dovedností ve více než 90 %, což se týká v souhrnu všech fakult UK. V rámci některých ročníků je vykázána o něco nižší motivace (viz 1. lékařská fakulta, Fakulta humanitních studií, Přírodovědecká fakulta, Katolická teologická fakulta, Pedagogická fakulta). Stále se však jedná o velmi vysoké hodnoty pozitivní motivace.



Více než tři čtvrtiny absolventů UK se domnívaly, že jim studium pomůže k dobrému pracovnímu uplatnění. Za univerzitu jako celek se jedná o velmi konzistentní hodnoty napříč ročníky. V rámci jednotlivých fakult toto však neplatí a jsou mezi nimi vidět velké rozdíly.

Obecně můžeme říci, že vysoké hodnoty této motivace vykazují lékařské fakulty, Farmaceutická fakulta a Právnická fakulta (90 % a více všech pozitivních odpovědí). To je dáno jejich orientací na výkon povolání. Nízkých hodnot v této otázce naopak dosahuje Fakulta humanitních studií (40 %), Filozofická fakulta (60 %) a teologické fakulty, i když jsou mezi nimi podstatné rozdíly (Evangelická teologická fakulta 64 %, Husitská teologická fakulta 60 %, Katolická teologická fakulta 35 %).

Jak je vidět z následujícího grafu, hodnoty napříč jednotlivými ročníky jsou na jednotlivých fakultách konzistentní s drobnými výchylkami.



U třetiny absolventů rozhodovalo o tom, že si ke studiu vybrali UK, doporučení jiné osoby. Mezi jednotlivými fakultami jsou větší rozdíly. Nad celouniverzitním průměrem (34 % kladných odpovědí) se nacházejí např. lékařské fakulty (nad 40 % podílu pozitivních odpovědí, s výjimkou 1. lékařské fakulty), Právnická fakulta (44 %), Husitská teologická fakulta (45 %) a Evangelická teologická fakulta (48 %). Většina ostatních fakult se drží okolo 30 % podílu pozitivních odpovědí. Nižší průměrná hodnota je u Přírodovědecké fakulty (22 %).

V rámci zkoumaných ročníků jsou u jednotlivých fakult zaznamenány velké rozptyly v míře větší než 15procentních bodů. Relativně konzistentní hodnoty jsou u 1. lékařské fakulty (33-42 %), u Fakulty sociálních věd (20-33 %), Farmaceutické fakulty (31-40 %), Filozofické fakulty (16-31 %), Husitské teologické fakulty (41-50 %), Lékařské fakulty v Plzni (44-57 %) a Přírodovědecké fakulty (16-27 %). Doporučení budoucího studia se jeví jako silně individuální záležitost, která může být ovlivněna velkým množstvím proměnných, a to například motivátorem (rodiče, kamarádi, vyučující na střední škole a další osoby) či obsahem doporučení (finanční ohodnocení v budoucím pracovním uplatnění, další rozvoj již nabytých znalostí, osobní preference oboru apod.).



Motivace přijetí na UK bez přijímacích zkoušek je podmíněna existencí takové možnosti. Jak lze vidět z výsledků níže, některé fakulty tuto možnost nenabízely. Ve většině případů i tak platilo, že přijetí bez přijímací zkoušky není tím hlavním motivátorem pro studium na UK. Absolventi motivovaní touto skutečností se vyskytovali na Matematicko-fyzikální fakultě (34 %), Husitské teologické fakultě (29 %), Farmaceutické fakultě (20 %), a také v malém podílu na lékařských fakultách, s výjimkou 2. lékařské fakulty, kde je tato možnost zmíněna výjimečně u jednoho zkoumaného ročníku. U ostatních fakult buďto byla možnost přijetí bez přijímací zkoušky slabou motivací (<10 %), nebo možnost přijetí bez přijímací zkoušky na dané součásti neexistovala.



To, že absolvent nebyl přijat na své „vysněné“ studium a jím vystudované studium na UK byla pro něj náhradní volbou, se dělo zřídka. Průměrná hodnota za celou univerzitu je 4 %. Největší podíl absolventů, u kterých šlo o náhradní volbu, je u Husitské teologické fakulty (12 %), Fakulty humanitních studií (11 %), Katolické teologické fakulty (7 %) a Farmaceutické fakulty (7 %). U ostatních fakult dosahují průměrné hodnoty tohoto ukazatele maximálně 7 % či méně.



Nižší náklady na studium (např. bydlení a cestovné) nejsou motivací pro studium na UK. Takto motivovány byly v průměru na Univerzitě Karlově 4 % absolventů. U většiny fakult dosahují maximální hodnoty méně než 10 %, pouze pět z nich tuto hranici přesáhlo. Jednalo se o absolventy Lékařské fakulty v Hradci Králové ve čtyřech zkoumaných ročnících (14-15 %), Lékařské fakulty v Plzni ve třech ročnících (11-17 %) a v jednom ročníku o absolventy Evangelické teologické fakulty (11 %), Husitské teologické fakulty (12 %) a Katolické teologické fakulty (13 %). Opět se jedná o velmi individuální záležitost, kdy záleží např. na tom, kde bude budoucí student bydlet, když se rozhoduje pro studium (u rodičů, na koleji, v soukromí…), případně zdali a jak daleko bude do místa výuky dojíždět.



Motivace v podobě společenské prestiže studia na Univerzitě Karlově je různá napříč fakultami. U lékařských fakult a Právnické fakulty platí, že je tato motivace výraznější než u jiných fakult. Absolventi považovali tyto fakulty za výrazně nadprůměrné, co se týče prestiže studia. Právnická fakulta získala 85 % pozitivních odpovědí, a jedná se tak o nejvyšší hodnotu za všechny fakulty. Naopak společenskou prestiž fakult nebrali při rozhodování tak často v potaz absolventi Fakulty tělesné výchovy a sportu (36 %), Fakulty humanitních studií (29 %) a teologických fakult (Husitská teologická fakulta 30 %, Katolická teologická fakulta 29 %, Evangelická teologická fakulta 30 %).



Pro absolventy UK nebyla při výběru studia rozhodující rodinná tradice. Průměrně tak bylo motivováno pouze 6 % absolventů. Mezi fakultami jsou ale rozdíly. Například v případě lékařských fakult přesahuje tato motivace průměrnou hodnotu, výjimkou je 3. lékařská fakulta, která je hodnocena mírně podprůměrně (5,8 %). Relativně vysoká motivace skrze rodinnou tradici je také u absolventů Právnické fakulty (9 %). Do určité míry tedy lze konstatovat, že silnější vazba na výkon povolání skrze generace existuje u profesně orientovaných fakult. Jedná se ale opět o individuální motivaci, která není mezi absolventy UK zastoupena ve velké míře.




Pozitivní hodnocení studia výrazně převažuje, a to u všech fakult a u všech sledovaných ročníků. V průměru za všechna šetření se tři čtvrtiny absolventů vyjadřují kladně, se studiem jsou velmi nebo spíše spokojeni. Vyjádřeno pomocí školního známkování, univerzita je absolventy hodnocena na pětistupňové hodnotící škále dvojkou. Mezi tři fakulty, které jsou nejlépe hodnoceny, patří Evangelická teologická fakulta (průměrná známka 1,62), Matematicko-fyzikální fakulta (1,64) a 3. lékařská fakulta (1,77). Jak ukazuje následující tabulka, hodnocení fakult napříč absolventskými ročníky v některých případech výrazně kolísá (případy 1. lékařské fakulty, 2. lékařské fakulty, Fakulty humanitních studií, Fakulty tělesné výchovy a sportu, Farmaceutické fakulty, Husitské teologické fakulty, Lékařské fakulty v Hradci Králové a Právnické fakulty). Vnímání celkového hodnocení absolvovaného studia tak může být velmi individuální. Důležité je však, že pouze 1 % absolventů je se studiem na Univerzitě Karlově velmi nespokojeno a možnost „spíše nespokojeno“ označilo necelých 6 % absolventů.



Druhým ukazatelem, který podporuje výše uvedené pozitivní hodnocení univerzity, je hypotetická opětovná volba studia na Univerzitě Karlově. Přes 60 % absolventů by na své volbě studia nic neměnilo a pokud by se znovu rozhodovali studovat, zvolili by stejný studijní program na téže fakultě UK. Ostatní varianty, viz níže grafické vyjádření, jsou velmi vyrovnané (průměrně za UK 5–8 % respondentů). Je z nich patrné, že 21 % absolventů by opět zvolilo studium na Univerzitě Karlově, ale vybralo by si ke studiu jiný studijní program, či jinou fakultu. V průměru by pouze 14 % respondentů volilo studium na jiné vysoké škole (ať už stejný či jiný studijní program). Velmi důležité je i pozitivní vnímání vysokoškolského studia bez vazby na konkrétní vysokou školu – pouze 1 % by se rozhodlo na vysoké škole vůbec nestudovat.



Kromě obecného hodnocení studia se absolventi vyjádřili k šesti konkrétním oblastem týkajícím se kvality studia a vyučujících. Nutno podotknout, že průměrná čísla za univerzitu jsou velmi vyrovnaná a při pohledu na grafické vyjádření níže je patrné rozdělení na dvě oblasti. V první se více než dvě třetiny absolventů vyjadřují, že na vzdělávání se podílel vysoký počet kvalitních vyučujících, studium bylo náročné, mělo vazbu na aktuální poznatky v oboru a bez pravidelného samostudia by nebylo možné studium absolvovat. Pouze třetina absolventů však souhlasí s tím, že je studium dostatečně připravuje na působení v mezinárodním prostředí a že nabízí dostatečný podíl praktické výuky. Jak ale ukazují následující podkapitoly, mezi fakultami je hodnocení těchto otázek velmi odlišné.



Průměrně se za UK vyjadřuje 69 % absolventů, že je jejich studium náročné. I když jsou hodnoty za univerzitu vyrovnané mezi jednotlivými ročníky, u rozpadu na jednotlivé fakulty jsou znatelné rozdíly. Absolventi lékařských fakult se shodují, že jejich studium bylo náročné (více než 85 % pozitivních odpovědí). Mezi fakulty s takto výrazným souhlasem patří ještě Matematicko-fyzikální fakulta (88 %). Hodnoty napříč ročníky jsou vesměs vyrovnané, pouze u několika fakult jsou zaznamenány výraznější výkyvy, které mohou být způsobeny i celkovým nízkým počtem respondentů (Evangelická teologická fakulta, Katolická teologická fakulta, Husitská teologická fakulta a Fakulta tělesné výchovy a sportu).



Nutnost samostudia do jisté míry koreluje s výsledky předchozí kapitoly – náročností studia. Lékařské fakulty (přes 90 %) a Matematicko-fyzikální fakulta (76 %) vykazují opět velmi silný podíl pozitivních odpovědí. Nutnost samostudia, a to i přes to, že studium nebylo respondenty hodnoceno jako tak náročné, je zaznamenáno i u Evangelické teologické fakulty (79 %) a Fakulty humanitních studií (83 %). Výsledky jsou vyrovnané napříč ročníky s drobnými výkyvy způsobenými kolísavým počtem respondentů (teologické fakulty – především Husitská teologická fakulta a Katolická teologická fakulta).



Ve srovnání s předchozími otázkami dosahuje hodnocení toho, do jaké míry mělo studium vazbu na aktuální poznatky v oboru, napříč fakultami vyrovnanějších hodnot. Lékařské fakulty jsou stále v dané oblasti hodnoceny velmi pozitivně, oproti ostatním fakultám se však nejedná o tak výrazné rozdíly. Velmi silnou vazbu na aktuální poznatky vykazuje i Evangelická teologická fakulta (82 %), Přírodovědecká fakulta (80 %), Farmaceutická fakulta v Hradci Králové (79 %) nebo Fakulta humanitních studií (71 %), u které je však významnější propad v hodnocení u nejstarší kohorty absolventů (2012/2013). Naopak souhlas pouze poloviny respondentů vykazuje Právnická fakulta (53 %), obdobně jako Fakulta tělesné výchovy a sportu (55 %) a Katolická teologická fakulta (60 %).



S velkým podílem kvalitních vyučujících se setkávali absolventi Evangelické teologické fakulty, Farmaceutické fakulty, Fakulty humanitních studií, Matematicko-fyzikální fakulty, Katolické teologické fakulty a Přírodovědecké fakulty (80 % a více souhlasných odpovědí). I u fakult, které jsou hodnoceny hůře, než je průměrná hodnota za celou UK (73 %), stále platí, že si více než polovina respondentů myslí, že se během studia setkávali s velkým počtem kvalitních vyučujících.



Příprava na působení v mezinárodním prostředí je pozitivně hodnocena pouze třetinou absolventů. Dvě fakulty však překračují hranici 50 % pozitivních odpovědí (Fakulta sociálních věd, Matematicko-fyzikální fakulta) a další dvě fakulty se k této hranici blíží (Fakulta humanitních studií a Farmaceutická fakulta). Mezi nejníže hodnocené patří ty fakulty, které jsou kvůli silné profesní vazbě na český jazyk silněji ukotveny v českém prostředí (Právnická fakulta, Pedagogická fakulta).



Absolventi ve větší míře nesouhlasí, že by jejich studium na UK mělo dostatečný podíl praktické výuky během studia. Pouze necelá třetina všech respondentů jej označuje za dostatečný a mezi fakultami jsou dále výrazné rozdíly ve vnímání této otázky. Například pouze 4 % respondentů Právnické fakulty považuje aplikaci teorie do praxe za dostatečnou, a i nejlépe hodnocené fakulty dosahují pouze hodnot nadpoloviční většiny - Farmaceutická fakulta (54 %), 3. lékařská fakulta (56 %) a Evangelická teologická fakulta (58 %). Průměr za UK vykazuje stabilní hodnoty napříč ročníky, obdobně je tomu i u některých fakult (kolísavé hodnoty jsou způsobeny proměnlivým počtem respondentů).



Toto hodnocení koreluje i s hodnocením důrazu na výcvik a získávání praktických dovedností a zkušeností v rámci výuky. Více v části Způsoby výuky a jejich přínosnost pro uplatnění na trhu práce.


Od šetření, které probíhalo v roce 2021, byly nově zaneseny otázky, které se týkaly hodnocení zázemí a podpůrných služeb na Univerzitě Karlově. Absolventi z akademických let 2014/2015, 2015/2016, 2019/2020 a 2020/2021 měli možnost se vyjádřit k sedmi oblastem týkajícím se zázemí a podpůrných služeb, které jim během vzdělávacího procesu poskytovala univerzita. Nejlépe byla hodnocena dostupnost studijní literatury a kvalita knihovnických služeb (známka 1,8 s tím, že přes 81 % respondentů hodnotilo tuto službu pozitivně) a služby studijního oddělení (známka 1,9 a pozitivní hodnocení u 76 % respondentů). O něco hůře byly hodnoceny informační a poradenské služby (známka 2,3 a pozitivní hodnocení u 61 % absolventů), nabídka zahraničních mobilit (známka 2,5; pozitivní hodnocení 55 %), úroveň komunikace v anglickém jazyce (známka 2,6; pozitivní hodnocení 51 %) a zázemí pro sportování (známka 2,6; pozitivní hodnocení 51 %). Dvě služby byly pozitivně hodnoceny méně než polovinou respondentů. Jednalo se o stravovací služby (známka 2,7; pozitivní hodnocení 46 %) a ubytovací služby (známka 2,8; pozitivní hodnocení ve 43 % případů).



Do otázky hodnocení zázemí a podpůrných služeb také velmi výrazně vstupuje fakt, zdali absolvent během svého studia uvedenou službu či zázemí využíval. Například zatímco služby studijního oddělení či knihovnické služby využívala drtivá většina absolventů (přes 95 %), na druhé straně spektra se nachází komunikace v anglickém jazyce (třetina respondentů nevyužila či se s ní na univerzitě nesetkala), zázemí pro sportování (36% nevyužití), nabídka zahraničních mobil (38 % absolventů nevyužilo) a více než polovina respondentů (55 %) nevyužívala ubytovací služby poskytované kolejemi. Dané služby tak hodnotilo méně respondentů, než je jejich celkový počet. V případě hodnocení některého ze zázemí či služeb může být počet respondentů při rozpadu na jednotlivé fakulty významně snížen (službu hodnotí jen ti, co ji využívali).


Kromě uvedených předdefinovaných oblastí, které respondenti hodnotili, mohli do dotazníku vepsat své vlastní návrhy na zlepšení služeb a zázemí. Velmi často se v rámci odpovědí objevují témata kvality ubytovacích služeb a jídel, která jsou podávaná v menzách. Dále absolventy tížilo neodpovídající (zastaralé) zázemí fakult, včetně poddimenzovaných prostor pro výuku, absence jednotného kampusu, u kterého není nutné dojíždět za studijními či sportovními aktivitami, absence studovny a společenských či relaxačních místností, či absence zázemí pro studenty – rodiče (dětské koutky, zázemí pro matky s dítětem apod.), kopírovacích služeb a nemožnost parkování u některých objektů UK. Absolventi by zpětně ocenili lepší informovanost studentů o možných aktivitách a službách, důraz na tvorbu komunity a propojování studentů. Mezi nástroji, které by mohly být do budoucna studentům nápomocny, jsou zmíněny elektronizace studijních záležitostí či dostupnost jednotného kalendáře odborných, společenských a dalších událostí.

Dostupnost studijní literatury a kvalita knihovnických služeb je obecně hodnocena velmi dobře. Pouze tři fakulty byly hodnoceny v této oblasti horším stupněm než 2, a to 2. lékařská fakulta (2,3), Fakulta tělesné výchovy a sportu (2,2), Lékařská fakulta v Plzni (2,2). Naopak velmi výrazně lépe, než je průměr UK (známka 1,8 a více než 81 % kladných odpovědí), byla hodnocena oblast v případě Lékařské fakulty v Hradci Králové (známka 1,3 a 95% pozitivní hodnocení).



Obdobně pozitivně jsou hodnoceny služby studijního oddělení, kde činí průměrná známka za univerzitu hodnoty 1,9. Dvě fakulty výrazně negativně vybočují z tohoto hodnocení – Fakulta tělesné výchovy a sportu (2,5) a Farmaceutická fakulta (2,8). Farmaceutická fakulta dosahuje vyrovnaných hodnot napříč ročníky, na rozdíl od Fakulty tělesné výchovy a sportu, kde lze identifikovat výkyv v hodnocení u nejmladších kohort absolventů (2019/2020 a 2020/2021). Obdobný výkyv je patrný i u Lékařské fakulty v Hradci Králové a částečně u Lékařské fakulty v Plzni. Služby studijního oddělení jsou nejlépe hodnoceny na Matematicko-fyzikální fakultě (1,56) a 3. lékařské fakultě (obě 1,63).


Informační a poradenské služby jsou hodnoceny vesměs pozitivně. Nejlépe jsou hodnoceny absolventy na 3. lékařské fakultě (1,97), Fakultě humanitních studií (2,08), Filozofické fakultě (2,10), Husitské teologické fakultě (2,11), Katolické teologické fakultě (2,12), Pedagogické fakultě (2,13) a Matematicko-fyzikální fakultě (2,15). Na rozdíl od ostatních fakult je však na Matematicko-fyzikální fakultě vysoký podíl respondentů, který tyto služby vůbec nevyužíval (34 % vs. průměr za UK 18 %). Nejhůře je hodnocena služba na Farmaceutické fakultě (2,71), Právnické fakultě (2,70) a Fakultě tělesné výchovy a sportu (2,63). Na Farmaceutické a Právnické fakultě je s postupujícím časem naznačeno mírné zlepšení, ale v rámci kohorty 2020/2021 jsou hodnoty opět výrazně podprůměrné.


Do hodnocení nabídky zahraničních mobilit velmi výrazně vstupuje podíl respondentů, který uvedenou službu vůbec nepoužíval. Hodnoty se velmi liší, a to od 18 % respondentů (2. lékařská fakulta) až po 63 % (Pedagogická fakulta). Nejlépe je nabídka zahraničních mobilit hodnocena na Fakultě sociálních věd (1,93), kde pouze 26 % respondentů nabídky nevyužilo. Naopak výrazně hůře je hodnocena nabídka na 2. lékařské fakultě (3,02), Fakultě tělesné výchovy a sportu (2,99), Lékařské fakultě v Hradci Králové (2,94) a Katolické teologické fakultě (3,92) s výrazným výkyvem mezi kohortami.


Obdobně jako u předchozí položky, do hodnocení úrovně komunikace v anglickém jazyce zasahuje fakt, že velmi proměnlivý počet absolventů se s tímto typem komunikace během studia setkal. A to od Fakulty sociálních věd, kde se s tímto typem nesetkalo pouze 18 % respondentů, až po Pedagogickou fakultu, kde ji 62 % absolventů označilo za nerelevantní. Nejhůře byla hodnocena komunikace v anglickém jazyce na Fakultě tělesné výchovy a sportu (3,15) následována sedmi fakultami, které se pohybují kolem hodnocení 3 (1. lékařská fakulta, 2. lékařská fakulta, Husitská teologická fakulta, Katolická teologická fakulta, Pedagogická fakulta, Právnická fakulta a Přírodovědecká fakulta). Výrazně nadprůměrné hodnocení je zaznamenáno u Filozofické fakulty (2,23), Matematicko-fyzikální fakulty (2,18) a Fakulty sociálních věd (2,04).


Hodnocení zázemí pro sportování je opět výrazně ovlivněno počtem absolventů, kteří zázemí vůbec nevyužívali. Z tohoto důvodu jsou nejhůře hodnoceny teologické fakulty, které mají obecně malý počet respondentů, který je ještě umocněn tím, že více než 60 % jejich absolventů sportovní zázemí vůbec nevyužívalo. Naopak velmi vysoká míra využití je u Fakulty tělesné výchovy a sportu (97 %) a obdobně nadprůměrné je také celkové hodnocení zázemí (1,88). Až na Pedagogickou fakultu (známka 3,16 a míra nevyužití 60 %) se ostatní hodnocení pohybují v rámci průměrných hodnot za UK (celková průměrná známka 2,62 a průměrná míra nevyužívání 36 %).


Stravovací služby jsou průměrně hodnoceny známkou 2,73 a většina fakult vykazuje obdobné hodnocení. Hodnocení Katolické teologické fakulty (3,71) může být opět způsobeno vysokým podílem osob nevyužívajících tuto službu (58 %). Naopak tři fakulty vykazovaly využívání služby více než 95 % absolventů (3. lékařská fakulta, Fakulta tělesné výchovy a sportu a Lékařská fakulta v Plzni).


I když byly ubytovací služby poskytované kolejemi nejméně využívány absolventy, u všech mimopražských fakult je velmi vysoký podíl absolventů, který uvedenou službu využíval (téměř tři čtvrtiny). V průměru si tyto služby neodnášejí pozitivní hodnocení, které je ještě umocněno častými výtkami respondentů v otevřených textových polích dotazníku. Nejhůře dopadla Katolická teologická fakulta, kde do negativního hodnocení opět vstupuje velikost fakulty a tím i relativně nízký počet respondentů, jakož i vysoký podíl absolventů, kteří ubytovací služby nevyužívali vůbec (84 %).



Dotazník obsahoval 15 otázek, ve kterých se absolventi vyjádřili ke způsobům výuky, s nimiž se mohli setkat na Univerzitě Karlově během svého studia. První otázka zněla: Do jaké míry byl ve Vašem studiu kladen důraz na uvedené způsoby výuky? Respondent měl možnost ohodnotit důraz na daný způsob výuky na pětistupňové škále (důraz byl kladen: rozhodně ano <> rozhodně ne). V další otázce byl absolvent tázán, zdali má dostatečnou pracovní zkušenost, aby mohl posoudit vliv jednotlivých způsobů výuky na následné uplatnění na trhu práce. Pokud absolvent odpověděl kladně, opět se vyjadřoval k uvedeným způsobům výuky, ale tentokrát skrze otázku: Do jaké míry Vám tyto způsoby výuky pomohly připravit se na následné uplatnění na trhu práce? Hodnocení bylo možno vyjádřit opět na pětistupňové škále (způsob výuky byl velmi nápomocný <> způsob výuky byl nepotřebný z hlediska uplatnění na trhu práce), mimoto měl respondent také možnost vybrat, že uvedený způsob výuky byl v jeho studiu či v rámci jeho uplatnění nerelevantní či jej v uplatnění nevyužil.

Tato kapitola ukazuje výsledky položených otázek následujícím způsobem. Obě osy grafu vyjadřují použitou pětistupňovou škálu položených otázek pomocí jednoho průměrného čísla. To představuje výslednou známku, obdobně jako školní známkování, na stupnici 1-5, kde číslo 1 znamená největší důraz na způsob výuky při studiu (osa x), nebo že byl způsob výuky nejvíce nápomocen při následném uplatnění na trhu práce (osa y). Výsledná průměrná hodnota 1 by znamenala, že všichni respondenti odpověděli pomocí odpovědi „rozhodně ano“, hodnota 5 naopak pomocí „rozhodně ne“. Tyto dvě hodnoty vytváří výslednou pozici v grafickém vyjádření. V případě ideálního výsledku by měly být hodnoty na ose x a ose y shodné. To by znamenalo, že důraz na způsob výuky při studiu se shodoval s tím, jak byl tento způsob výuky nápomocen při uplatnění na trhu práce. Tento ideální stav však spíše napomáhá pochopení, zdali je důraz na uvedený způsob výuky dostatečný, nebo zdali je nutné se na něj více zaměřit, protože usnadňuje následné uplatnění na trhu práce. Pro snadnější představu je jednodušší představit si v grafu proloženou funkci, kde y=x. Body mohou v obecné rovině dosahovat tří základních pozic:

› Ideální stav: Tzn. hodnoty v blízkosti funkce y=x. Důraz na uvedený způsob výuky je v souladu s tím, do jaké míry byl způsob výuky nápomocen při uplatnění na trhu práce. Absolvent využívá ideálním způsobem svůj čas věnovaný výuce (důrazu na ni), nabývá v ideálním poměru znalostí, schopností, kompetencí a dovedností, které jsou mu nápomocny v uplatnění na trhu práce.
› Důraz na výuku byl větší, než je její využitelnost při uplatnění na trhu práce: Tzn. body nad úrovní funkce y=x. Může značit, že je během studia student zahlcen určitým způsobem výuky, ze kterého si však neodnáší takové poznatky, které jsou důležité pro jeho uplatnění na trhu práce. Na druhou stranu se však může jednat i o poznatky, které sice neslouží k lepšímu uplatnění na trhu práce, ale pomáhají mu rozvíjet např. oblast osobního zájmu, případně rozvíjí jiné stránky své osobnosti, které nejsou na první pohled využitelné pro uplatnění na trhu práce. V tomto případě je takový nadbytek důrazu na určitý způsob výuky žádaný a nejedná se o negativní aspekt.
› Využitelnost pro praxi byla u způsobu výuky větší, než byl důraz kladený na tento způsob výuky při studiu: Tzn. body nacházející se pod úrovní funkce y=x. Vzniká zde deficit, jemuž by měla být při výuce věnována pozornost. Jinými slovy by se mělo věnovat dotčenému způsobu výuky více prostoru, protože pomáhá absolventovi rozvíjet určité znalosti, schopnosti, kompetence či dovednosti, které zlepšují jeho připravenost pro uplatnění na trhu práce.


Pro úplnost dodejme, že na první otázku (míra důrazu na uvedený způsob výuky při studiu) odpovídali všichni respondenti. Následnou nápomocnost pro uplatnění na trhu práce hodnotili pouze respondenti, kteří se v předchozí otázce vyjádřili, že mají dostatečnou pracovní zkušenost, aby dokázali posoudit vliv jednotlivých způsobů výuky na následné uplatnění na trhu práce. Za všechny ročníky odpovědělo celkem 63 %, že má dostatečnou pracovní zkušenost. Mezi zkoumanými ročníky jsou však rozdíly, kde velmi záleží na tom, před jakou dobou respondenti absolvovali studium. Zatímco „starší“ ročníky (2012/2013, 2014/2015, 2015/2016), které byly osloveny 5-7 let od absolvování, uvedly až v 79 % případů, že mají dostatečnou pracovní zkušenost, u „mladších“ ročníků, které byly osloveny 1-2 roky od absolvování (2018/2019, 2019/2020), to bylo méně (48 %). Z absolventů, kteří byli osloveni 2-3 roky po absolvování odpovědělo, že má dostatečnou pracovní zkušenost 60 % těch, kteří ukončili studium v akademickém roce 2017/2018 a 65 % v akademickém roce 2016/2017.

Uvedený graf vyjadřuje výše popsané zobrazení. Výsledné hodnoty jsou průměrné za všechny ročníky a fakulty UK.

Graficky jsou způsoby výuky rozděleny na dvě skupiny. První skupinu tvoří ty, na které je kladen větší důraz při výuce, než je jejich využitelnost (nápomocnost) pro praxi. Jedná se tedy o pozitivní vztah, kdy má absolvent díky uvedenému způsobu výuky větší znalosti (lépe je uplatňuje), než bylo vyžadováno ze strany zaměstnavatele. Jedná se o získávání teoretických znalostí, na které byl kladen vůbec největší důraz při studiu na UK, samostudium, přednášky a vytváření vlastních textů a písemných materiálů. Jak lze vidět, na všechny uvedené způsoby výuky byl velký důraz kladený při výuce (do hodnoty 2,5) a zároveň byly tyto způsoby výuky nápomocné pro praxi. Získávání teoretických znalostí a přednášky vykazují velký rozdíl mezi zkoumanými hodnotami (důraz při výuce – nápomocnost pro uplatnění) ve výši až téměř jednoho bodu hodnocení. Samostudium a vytváření vlastních textů a písemných materiálů má na obou osách grafu vyrovnanější hodnocení.

Druhou skupinu tvoří způsoby výuky, u kterých převažuje jejich využitelnost pro praxi nad důrazem při výuce. Nicméně několik způsobů výuky má vyrovnané hodnocení jak na ose x tak ose y (do hodnoty okolo 0,5). Jedná se o samostatné řešení problémů, ústní prezentace, konzultace, práce ve skupinách, e-learning a exkurze. Ostatní způsoby výuky mají silnější deficit a jejich využitelnost pro praxi je větší než důraz, jaký na ně byl kladen během studia.

Obecně by měl být kladen větší důraz na způsoby výuky, které jsou absolventům nápomocny v uplatnění na trhu práce a na které důraz při výuce kladen odpovídajícím způsobem není – např. samostatné řešení problémů (nápomocnost v uplatnění 1,91), praktické dovednosti (2,25), stáž v ČR (2,27) a ústní prezentace (2,37). Ale i na ty způsoby výuky, které nejsou tak vysoce hodnoceny z hlediska přínosnosti pro uplatnění na trhu práce, ale je zde výrazný deficit v porovnání s důrazem při výuce - účast na výzkumných projektech (deficit 0,87), simulační, situační a inscenační metody výuky (deficit 1,01) a stáž v zahraničí (deficit 1,52).

Graf uvedený výše vyjadřuje pouze průměrné hodnoty za univerzitu jako celek. Hodnoty za jednotlivé fakulty se liší a tam, kde v obecné rovině průměrných čísel můžeme sledovat deficit mezi využitelností pro praxi a důrazem při výuce, se na úrovni fakult může tento deficit vytrácet.

Důležité je také zmínit, že respondenti při hodnocení využitelnosti způsobu výuky mohli zvolit položku nerelevantní, pokud se s uvedeným způsobem výuky nesetkávali, a od roku 2021 byla do dotazníku přidána možnost nevyužil/a jsem, aby bylo možné rozlišit respondenty, kteří měli možnost si uvedený způsob výuky zapsat (či jej navštěvovat), ale této možnosti nevyužili. Tyto hodnoty nejsou v grafech vyjádřeny, ale průměrné hodnoty za UK jsou zmíněny v textové části. U tradičních způsobů výuky je jejich nevyužitelnost absolventy do 20 % všech odpovědí (tedy odpovědi nevyužil/a jsem a nerelevantní dohromady). Jedná se o získávání teoretických znalostí (2 %), samostudium (4 %), samostatné řešení problémů (6 %), přednášky (7 %), vytváření vlastních textů a písemných materiálů (9 %), ústní prezentace studentů (9 %), práce ve skupinách (17 %) a výcvik a získávání praktických dovedností a zkušeností (18 %). U způsobů výuky, které jsou specifické a časově náročné, podíl nevyužitelnosti pro praxi stoupá. Týká se to konzultací (25 %), stáží či praxe v ČR (32 %), simulačních/situačních a inscenačních metod výuky (33 %), e-learningu (38 %), exkurzí (43 %), účasti na výzkumných projektech (44 %) a stáží či praxe v zahraničí (56 %). Důvody, proč absolvent nenavštěvoval např. i tak tradiční způsoby výuky, jako jsou například přednášky, mohou být různé (např. pracovní vytížení, nepovinná účast apod.).

Následující podkapitoly jsou (až na výjimku „stáže v zahraničí“) seřazeny dle kladeného důrazu na uvedený způsob výuky v absolvovaném studiu od způsobů, na které byl kladen největší důraz, po minoritně užívané způsoby výuky.

Na získávání teoretických znalostí je kladen velký důraz při výuce, a to napříč fakultami. Hodnoty se pohybují od 1,16 (Matematicko-fyzikální fakulta) do 1,58 (Fakulta tělesné výchovy a sportu). Jedná se tak o velmi vysoké známky z pětistupňové škály. Z hlediska nápomocnosti v uplatnění se jedná o hodnoty od 1,77 (lékařské fakulty) do 2,82 (Fakulta sociálních věd). Na grafickém znázornění je viditelná kumulace lékařských fakult, u kterých je velmi silný jak důraz při výuce, tak následná nápomocnost v uplatnění na trhu práce.

Obecně ale lze konstatovat, že u všech fakult převažuje důraz na získávání teoretických znalostí při výuce nad jejich nápomocností pro uplatnění na trhu práce. Absolvent má tedy více než požadované znalosti pro své uplatnění. Nejvyrovnanější je hodnocení důrazu na teoretické znalosti a jejich přínosu pro uplatnění na trhu práce u lékařských a teologických fakult.

Je třeba zdůraznit, že pouze dvě procenta respondentů uvedla, že získávání teoretických znalostí během studia nebylo pro ně relevantní.


Samostudium se řadí mezi ty způsoby výuky, na které je kladen velmi silný důraz během studia a také výrazně napomáhá v uplatnění na trhu práce. Absolventi obecně hodnotí jako silnější důraz na samostudium během studia, než je jeho nápomocnost pro uplatnění na trhu práce. Není tomu však u všech fakult – například Matematicko-fyzikální fakulta vykazuje, že samostudium bylo více nápomocno pro uplatnění (1,82) než je důraz na samostudium při výuce (1,95). Jedná se o vyrovnané hodnoty, které se téměř blíží ideálnímu stavu. Obdobně vyrovnané podíly důrazu při výuce – nápomocnosti pro uplatnění (do rozdílu 0,1 bodu) mají následující fakulty: Katolická teologická fakulta (1,63–1,75), Husitská teologická fakulta (1,99–1,94), Evangelická teologická fakulta (1,59–1,67), Fakulta tělesné výchovy a sportu (2,03–2,04) a Přírodovědecká fakulta (2,11-2,12).

U lékařských fakult je kladen jak velký důraz na samostudium při výuce, tak je samostudium významně nápomocno pro uplatnění. Samostudium je obecně více nápomocné pro uplatnění na trhu práce, než je tomu v případě nabývání teoretických znalostí a dovedností. Hodnoty nápomocnosti v uplatnění se pohybují od 1,51 (Lékařská fakulta v Plzni) do 2,25 (Fakulta sociálních věd). Ve srovnání s ostatními způsoby výuky z hlediska nápomocnosti pro uplatnění na trhu práce je na tom lépe pouze samostatné řešení problémů.

Se samostudiem se absolventi během svých studií setkávali ve velké míře. Pouze 4 % absolventů uvedla, že pro ně nebylo relevantním.


Přednášky jsou způsobem výuky, na který je u všech fakult kladen velký důraz (hodnoty od 1,30 do 2,48). Tento důraz je ve všech případech větší, než je nápomocnost v uplatnění na trhu práce (2,17–3,54). Rozdíly mezi fakultami však existují. Například teologické, přírodovědné, lékařské fakulty (s mírným propadem u Lékařské fakulty v Plzni) vykazují vysokou nápomocnost přednášek pro další uplatnění. U sociálněvědních fakult je situace různá, a to dle jejich zaměření (srovnejte Pedagogickou fakultu, Fakultu sociálních věd, Fakultu tělesné výchovy a sportu a Právnickou fakultu).

Pouze 7 % absolventů uvedlo, že přednášky byly pro jejich studium nerelevantní či je během studia nevyužívali.


V případě vytváření vlastních textů a písemných materiálů je situace velmi různá mezi skupinami fakult. U teologických, humanitních a sociálněvědných fakult (s výjimkou Právnické fakulty) je kladen silný důraz na vytváření písemných materiálů a zároveň je tento způsob výuky nápomocný z hlediska uplatnění na trhu práce. Ne až tak velký důraz na vytváření textů při výuce je patrný u Přírodovědecké fakulty a Matematicko-fyzikální fakulty, v porovnání s nápomocností pro uplatnění na trhu práce se však jedná o vyrovnané hodnoty. Obdobně je tomu u lékařských fakult, kde je ještě menší důraz na vytváření písemných materiálů, na druhou stranu ale nižší i jejich nápomocnost pro uplatnění. Právnická fakulta oproti ostatním výrazněji vybočuje z okolí ideální osy. U ní nacházíme stejně slabý důraz na tento způsob výuky jako u některých lékařských fakult (3,36) na druhou stranu je ale pozitivněji hodnocena nápomocnost vytváření písemných materiálů pro uplatnění na trhu práce (2,54).

Pro 9 % absolventů bylo vytváření vlastních textů a písemných materiálů bráno jako nerelevantní (nesetkávali se s tímto typem výuky během studia).


Samostatné řešení problémů je v průměrných hodnotách za UK nejlepší způsob výuky z hlediska nápomocnosti pro uplatnění na trhu práce. Pouze jedna fakulta však vykazuje téměř vyrovnanou bilanci mezi důrazem při výuce a nápomocností v uplatnění (Matematicko-fyzikální fakulta). Mezi další fakulty, které vykazují velmi silný důraz na samostatné řešení problémů během výuky a také silný důraz z hlediska nápomocnosti v uplatnění, patří Evangelická teologická fakulta a Fakulta humanitních studií. U ostatních fakult vzniká větší deficit, kde je nižší důraz kladený na samostatné řešení problémů během výuky, než je nápomocnost v uplatnění na trhu práce – absolventi vysoce hodnotí nápomocnost pro uplatnění na trhu práce (1,74 – 2,26), ale uvádí, že důraz na samostatné řešení problémů během výuky byl nižší (2,28 – 2,79).

O relevantnosti tohoto způsobu výuky vypovídá i to, že jej pouze 6 % absolventů označilo jako způsob výuky, se kterým se nesetkávali.


Využívání ústní prezentace studentů jako způsobu výuky je velmi ovlivněno fakultou, resp. zaměřením této fakulty. Z vizualizace je patrné, že velký důraz na takovýto způsob výuky během studia (1,92–2,36) a nápomocnost pro uplatnění na trhu práce (1,95–2,29) vykazují teologické fakulty, humanitní a sociálněvědní fakulty s výjimkou Právnické fakulty. U těchto fakult platí, že důraz během výuky a nápomocnost pro uplatnění jsou relativně vyrovnané s drobnými deficity, kdy by měl být kladen o něco málo větší důraz na ústní prezentace studentů při výuce (Fakulta humanitních studií, Katolická teologická fakulta, Husitská teologická fakulta, Fakulta tělesné výchovy a sportu a Fakulta sociálních věd). Obdobně jako výše zmíněné fakulty mají vyrovnané hodnocení obou kategorií také lékařské fakulty, kde jsou hodnoty u důrazu na způsob výuky blízko průměrného ohodnocení (2,59 – 3) obdobně jako nápomocnost pro uplatnění (2,52–2,92). Na lékařských fakultách je kladen na ústní prezentaci studentů během výuky nižší důraz, nápomocnost tohoto způsobu výuky pro praxi je také hodnocena níže. Obě fakulty z oblasti přírodních věd vykazují nízký důraz na ústní prezentaci při výuce, který je přibližně o 0,7 bodu nižší než nápomocnost pro uplatnění. Nejvyšší deficit vykazuje Právnická fakulta, kde je podprůměrně hodnocena nápomocnost tohoto způsobu výuky pro uplatnění (2,74) a důraz na ústní prezentace při výuce je také velmi slabý (3,37). Tento deficit vychází u všech zkoumaných absolventských ročníků. Na druhou stranu absolventi Právnické fakulty jej v daleko větší míře nevyužívají během studia (19 %) než je průměr za UK (9 %). Stále se však jedná o silně relevantní způsob výuky na všech fakultách.


Velmi pozitivně (s velkým důrazem při studiu a nápomocností v uplatnění) jsou hodnoceny konzultace u teologických fakult, s větším deficitem u Katolické teologické fakulty, u fakult z oblasti humanitních věd a Matematicko-fyzikální fakulty. Následuje oblast, ve které se vyskytují fakulty sociálněvědní, lékařské a Přírodovědecká fakulta, které vykazují sice o něco nižší, ale stále vyrovnané hodnoty mezi důrazem na daný typ výuky a jeho užitečností pro uplatnění, případně drobný deficit v důrazu při výuce. Z uvedeného vybočuje 2. lékařská fakulta s vyšším deficitem (relativně malým důrazem na tuto formu výuky oproti její užitečnosti pro pozdější uplatnění).

Obecně je tento způsob výuky individuální nejenom ve své podstatě. Záleží také na tom, jak uvedené způsoby výuky, které jsou ve většině případů dostupné pro všechny, využívají jednotliví studenti. Výsledky ukazují, že téměř 25 % nevyužívalo konzultace a individuální výuku během svého studia, a to i přesto, že z tohoto počtu téměř polovina (11 %) věděla o této možnosti a byla jim nabízena.


Práce ve skupinách je dobře hodnocena u lékařských, teologických a sociálněvědních fakult. Každá skupina fakult však vykazuje jednu fakultu, která vybočuje z průměrných hodnot. Jedná se o 2. lékařskou fakultu (známka 3,15), Právnickou fakultu (3,96) a Katolickou teologickou fakultu (3,56). I když pozice Právnické fakulty a Katolické teologické fakulty vybočuje z průměrných hodnot, nejedná se o tak výrazný deficit mezi důrazem na uvedený způsob výuky a nápomocností v uplatnění (deficit 0,66 u Právnické fakulty a 0,59 u Katolické teologické fakulty) jako je tomu v případě Matematicko-fyzikální fakulty (oproti užitečnosti tohoto způsobu výuky na uplatnitelnost na trhu práce vykazuje důraz, který na něj fakulta klade, deficit 1,23).

Obecně lze konstatovat, že důraz na tento typ výuky je blížící se průměrné známce či lehce podprůměrný, jeho užitečnost pro praxi je vždy lepší než průměr (tj. 3), s výjimkou postavení Právnické fakulty (nápomocnost v uplatnění 3,28). Pro 14 % respondentů nebyla práce ve skupinách relevantní z hlediska uplatnění na trhu práce.


U všech fakult hodnotí oslovení absolventi důležitost výcviku a získávání praktických dovedností a zkušeností pro uplatnění na trhu práce výše, než byl důraz, jaký byl na tento způsob výuky kladen během jejich studia. Jak je vidět z vizualizace níže, relativně dobře jsou na tom lékařské fakulty, kde dosahuje rozdíl hodnot důraz při výuce – nápomocnost v uplatnitelnosti „pouze“ 0,32-0,68 bodů. Mezi fakulty s obdobným deficitem se řadí Fakulta tělesné výchovy a sportu, Přírodovědecká fakulta, Husitská teologická fakulta, Evangelická teologická fakulta, Fakulta humanitních studií a Filozofická fakulta. Mezi fakulty, kde se jedná o deficit 1,0 a vyšší patří Katolická teologická fakulta (1,04), Fakulta sociálních věd (1,13), Matematicko-fyzikální fakulta (1,30) a Právnická fakulta (1,30).

Téměř pětina respondentů (18 %) uvedla, že nevyužívala tento způsob výuky (z toho 4 % respondentů mohli využít tento způsob výuky a neučinili tak), šetření tak ukázalo, že je nutné se na tento způsob výuky zaměřit ve větší míře, a to na všech fakultách. Výsledky tohoto zjištění korelují i s dalšími závěry z absolventského šetření – nedostatečnou praxí a zapojením více odborníků z praxe do studia.


Z hlediska důrazu na stáže či praxe v ČR jsou mezi fakultami výrazné rozdíly, které se pohybují od hodnot 1,94 do 4,39. Pokrývají tak téměř celé spektrum odpovědí. Nadprůměrný důraz při výuce můžeme vidět u lékařských fakult (do hodnoty 2,91), který se zároveň překrývá s velkou nápomocností pro uplatnění na trhu práce (1,75 – 2,28). Obdobně vyrovnaná, i když o něco nižší, přínosnost pro uplatnění je i u sociálněvědních fakult (2,27 – 2,44). Důraz při výuce je však u jednotlivých fakult velmi různý – od Fakulty tělesné výchovy a sportu (2,92), Pedagogické fakulty (3,43) až po Právnickou fakultu (3,83) a Fakultu sociálních věd (3,84), které vykazují výraznější deficit. Ten je zaznamenán také u Katolické teologické fakulty a fakult z oblasti přírodních věd, u kterých je deficit větší než 1,5 bodu. Také humanitní fakulty se vyznačují tímto, i když o něco nižším, deficitem. Vysoký je i podíl respondentů, kteří se se stáží či praxí v ČR během studia nesetkali (20 %) či jim byla nabízena a nevyužili ji (12 %).


Stáže či praxe v zahraničí jsou z pohledu absolventů ve velkém případě nevyužívány během studia – tuto možnost označilo až 56 % absolventů. Více než 23 % respondentů mělo navíc možnost stáže či praxe v zahraničí, ale této nabídky nevyužilo. Jak lze vidět v grafickém vyjádření, pokud se již absolventi účastnili stáže či praxe v zahraničí, tato zkušenost byla ve velké míře nápomocna v dalším uplatnění. Z hlediska průměrných hodnot dosahuje na UK důraz při výuce na stáže a praxe v zahraničí hodnoty 4,08. Jedná se tedy v porovnání s ostatními zkoumanými způsoby o způsob výuky, na který byl kladen nejmenší důraz. Na straně druhé nadprůměrně pomáhá v uplatnění (2,57). U jednotlivých fakult má nápomocnost v uplatnění větší rozptyl, od 2,14 (Fakulta sociálních věd) do 3,59 (Husitská teologická fakulta). Právě Husitská teologická fakulta, spolu s Evangelickou teologickou fakultou, se ze všech fakult blíží vyrovnanosti mezi oběma proměnnými, nicméně proměnné nejsou hodnoceny vysoko a deficit je stále velký.


Simulační, situační a inscenační metody výuky jsou u všech fakult UK více nápomocny v uplatnění, než jaký je na ně kladen důraz. Důraz na způsob výuky je u všech fakult mezi body 2,98 – 3,83, výjimku tvoří Matematicko-fyzikální fakulta s důrazem v hodnotě 4,16 (tedy téměř žádným). Naopak nápomocnost pro uplatnění je převážně lepší než průměrná, nejhůře hodnocena do hodnoty 2,65. Tento způsob výuky byl ve studiu nabízen, ale nevyužit 9 % absolventů, více než 24 % absolventů se s ním během studia vůbec nesetkávalo.


Přínosnost e-learningu pro pracovní uplatnění nemusí být na první pohled zřejmá. U studentů však může, kromě získávání čistě odborných, teoretických znalostí, přispívat i v oblasti plánování, time-managementu, využívání různých specifických nástrojů pro elektronickou komunikaci a v dalších dovednostech a znalostech, které může tento způsob výuky zastřešovat.

E-learning je na fakultách užíván ve velmi rozdílné míře, ale důraz na e-learning je ve velké míře vyrovnaný s nápomocností pro uplatnění na trhu práce. Je tomu tak u lékařských fakult, Fakulty sociálních věd, Husitské teologické fakulty a Filozofické fakulty. Velmi rozdílně je na e-learning nahlíženo u teologických fakult – zatímco již zmíněná Husitská teologická fakulta má relativně vyrovnané obě hodnoty, Evangelická teologická fakulta má mírný deficit z hlediska nápomocnosti (0,66) a u Katolické teologické fakulty je tento deficit výraznější (0,87), viz následující vizualizace.

V současné době i vzhledem ke zkušenostem, které vyplynuly z koronavirové epidemie, lze očekávat nárůst důrazu na tento způsob výuky a pravděpodobně bude výraznější i jeho přínosnost pro uplatnění na trhu práce a také relevantnost pro uplatnění. Nyní se více než třetina absolventů s uvedeným způsobem výuky během studií nesetkala (38 %). Vzhledem k tomu, že převážně byli v šetření zastoupeni absolventi období před pandemií koronaviru, do budoucna se očekává výrazný pokles podílu absolventů, kteří se s e-learningem nesetkali nebo jej nevyužívali.


U exkurzí jsou vyrovnané hodnoty důrazu na způsob výuky a nápomocnosti v uplatnění, které dosahují deficitu v maximální výši 0,71 bodu. U tří fakult je větší důraz při výuce než nápomocnost při uplatnění, případně je hodnocení obou ukazatelů velmi vyrovnané. Je tomu tak u Přírodovědecké fakulty, Farmaceutické fakulty a Katolické teologické fakulty. Žádná z fakult ale nevykazuje výraznější deficity. Téměř 13 % nevyužilo nabízeného způsobu výuky na fakultách, u více než čtvrtiny respondentů nebyl nabízen vůbec.


Účast na výzkumných projektech se jeví jako přínosná pro uplatnění absolventů fakult z oblasti přírodních věd, Katolické teologické fakulty a do jisté míry i humanitních fakult, Farmaceutické fakulty, Fakulty sociálních věd a Katolické teologické fakulty (hodnoty pod 3,0). Důraz na účast ve výzkumných projektech je však ve výuce menší (hodnota 3,3 a více). U všech fakult je viditelný deficit v hodnotách. Obecně lze říci, že lékařské fakulty se více blíží ideálnímu stavu (nejvíce pak Lékařská fakulta v Plzni). Více než 17 % absolventů se do výzkumných projektů vůbec nezapojilo, případně účast na výzkumných projektech nebyla vůbec nabízena (27 %).



V této kapitole se mluví o obecném rozvoji toho, co se řadí mezi znalosti, dovednosti, obecné schopnosti či způsobilosti. Pro zjednodušení jsou všechny tyto položky nazývány kompetencemi, tedy předpoklady či schopnostmi zvládat určitou funkci, činnost nebo situaci. Obdobně byly shrnuty všechny kompetence pod jednu otázku v rámci šetření. Ta zněla: Prosím, posuďte, do jaké míry dané studium přispělo k rozvoji Vašich kompetencí (znalostí, schopností, dovedností a způsobilostí). Respondent mohl hodnotit 15 skupin kompetencí na pětistupňové škále (ve velké míře přispělo - vůbec nepřispělo). Kromě toho mohl zvolit položku „nedokáži posoudit“, pokud z nějakého důvodu danou kompetenci nemohl hodnotit (nepoužívá ji, nemůže hodnotit její rozvoj…). Mezi tři kompetence, které byly v největší míře takto hodnoceny, patří schopnost kriticky vyhodnotit etické aspekty vykonávané profese (6 % respondentů), schopnost pracovat v interkulturním/mezinárodním prostředí (9 %) a podnikatelské dovednosti (11 % respondentů). Jak lze vidět níže, jedná se o kompetence, které jsou, dle názoru absolventů, na univerzitě méně rozvíjeny. U tradičních kompetencí, které jsou na Univerzitě Karlově rozvíjeny ve velké míře, se pohybuje hodnota „nedokáži posoudit“ pouze v řádu desetin procent.

Níže je k náhledu hodnocení všech patnácti kategorií kompetencí, které absolventi mohli hodnotit. Grafické vyjádření ukazuje procentuální podíl pozitivního hodnocení rozvoje těchto kompetencí. V součtu jsou zde uvedeny hodnoty „studium ve velké míře přispělo k rozvoji této kompetence“ a „studium spíše přispělo k rozvoji této kompetence“.

Mezi nejvíce rozvíjené kompetence patří rozvoj odborně teoretických znalostí (89 % pozitivních odpovědí), rozvoj schopnosti učit se novým věcem (80 %), schopnosti analyticky a logicky myslet (67 %), rozvoj metodologických znalostí (65 %) a aplikace odborných znalostí a dovedností (65 %). Na druhé straně jsou kompetence s omezeným rozvojem během studia, mezi něž například patří schopnost týmové práce (39 % pozitivních odpovědí), jazykové dovednosti v cizím jazyce (32 %), schopnost pracovat v interkulturním/mezinárodním prostředí (25 %), organizace, řízení a dovednost vést kolektiv (25 %), počítačové dovednosti (23 %) a podnikatelské dovednosti (4 %). Z grafického vyjádření je patrné, že všechny zkoumané ročníky vykazují konzistentní výsledky.


Kromě možnosti označit, do jaké míry přispělo studium k rozvoji kompetencí, měli absolventi možnost vybrat z uvedeného výběru maximálně pět kompetencí, které jsou u absolventa studovaného programu nejdůležitějšími pro uplatnění v praxi. Vyhodnocení této otázky je níže graficky vyjádřeno. Osa x uvádí hodnocení rozvoje dané kompetence, obdobně jako jsou výše uvedeny podíly pozitivních hodnocení. Tentokrát je do hodnocení vzata v potaz celá pětiškálová stupnice a výsledkem je obdobné hodnocení, nyní na stupnici 1–5, kde 1 znamená, že studium přispělo k dané kompetenci v maximální míře, a hodnota 5 značí, že studium vůbec nepřispělo k rozvoji dané kompetence. Osa y uvádí podíl respondentů, kteří uvedli danou kompetenci jako jednu z nejdůležitějších pro pracovní uplatnění absolventa.

Grafické vyjádření ukazuje čtyři skupiny kompetencí. První skupinou, jsou kompetence, které byly silně rozvíjeny během studia a zároveň jsou důležitými pro pracovní uplatnění (60 % a více respondentů označilo danou kompetenci za nejdůležitější pro pracovní uplatnění a zároveň odpověděli, že studium nadprůměrně přispělo k rozvoji dané kompetence – ta je ohodnocena lepším stupněm než 3). Jedná se o rozvoj odborně teoretických znalostí, schopnosti učit se novým věcem, analytické myšlení, aplikaci odborných znalostí a rozvoj komunikačních dovedností. Druhou skupinu tvoří kompetence obdobně silně hodnocené z hlediska rozvoje během studia, ale pro pracovní uplatnění byly zvoleny jako nejdůležitější pouze v přibližně 50 % případů. Jedná se o schopnost přijít s novými nápady a řešeními a schopnosti přizpůsobit se změně. Třetí skupinou jsou kompetence stále velmi silně rozvíjené, ale na druhou stranu nejsou považovány za ty nejdůležitější v pracovním uplatnění (metodologické znalosti, etické aspekty vykonávané profese). Poslední skupinu tvoří kompetence, které jsou rozvíjeny během studia v omezené míře (hodnocení přibližně známkou 3 a horší) a zároveň byly méně často vybírány mezi důležité z hlediska pracovního uplatnění (méně než 40 % případů). Jedná se o schopnosti týmové práce, jazykové dovednosti, organizační dovednosti, počítačové dovednosti, práci v mezinárodním prostředí a podnikatelské dovednosti.


Následující grafické vyjádření ukazuje, jaký podíl respondentů označuje danou kompetenci jako nejdůležitější z hlediska pracovního uplatnění. Graf je plně interaktivní, lze kliknout na barevný uzel zobrazující danou fakultu či na druhé straně jednu z 15 kompetencí. Zvýrazní se jednotlivé uzly a lze zobrazit i procentuální hodnotu, která vyjadřuje, jaký podíl respondentů označil danou kompetenci jako nejdůležitější pro pracovní uplatnění. Toto grafické vyjádření ukazuje rozdíly mezi jednotlivými fakultami a umožňuje jejich porovnání. V následujících kapitolách jsou výsledky podrobně rozebrány.

Jedná se o interaktivní graf. Po kliknutí na barevný uzel se zvýrazní vazby a cílové body.

Při prezentaci uvedených výsledků je však nutné myslet na skutečnost, že rozvoj kompetencí je velmi individuální záležitostí. Jeden absolvent může hodnotit rozvoj svých kompetencí velmi silně, protože jeho vstupní úroveň dané kompetence byla nízká. Druhý absolvent však může mít na počátku studia již určitou úroveň dané kompetence a její rozvoj již pro něho není tak významný. Typicky je toto vnímáno například u jazykových kompetencí či počítačových dovedností, které mohou mít na počátku studia značně rozdílnou vstupní hodnotu.

Výše uvedené hodnoty byly průměrné za Univerzitu Karlovu jako celek. Hodnoty mezi fakultami mohou být v některých případech významně odlišné, jak ukazují následující podsekce, které se věnují jednotlivým kompetencím. Obdobně jako v této úvodní části, i v podsekcích jsou dvě grafická vyjádření dané kompetence. První ukazuje podíl souhlasných odpovědí rozhodně ano/spíše ano na otázku ohledně rozvoje dané kompetence, druhé vyjadřuje rozvoj kompetence během studia v závislosti na tom, zdali absolventi danou kompetenci ohodnotili jako jednu z pěti nejdůležitějších pro pracovní uplatnění. Všechny výsledky jsou uvedeny po fakultách. Pokud hodnota za fakultu není v prvním grafickém vyjádření uvedena, znamená to, že daný zkoumaný ročník neměl dostatečné množství respondentů, aby mohl být podíl vyjádřen.


Rozvoj odborných teoretických znalostí je hodnocen napříč univerzitou velmi pozitivně. Obecně ze všech zkoumaných kompetencí se jedná o nejlépe hodnocenou kompetenci. Hodnoty za jednotlivé fakulty jsou velmi konstantní s drobnými výchylkami mezi ročníky, které mohou být způsobeny nižším počtem respondentů (Evangelická teologická fakulta, Husitská teologická fakulta). Průměrné hodnoty za fakulty dosahují od 97 % (Farmaceutická fakulta) do 83 % (Fakulta humanitních studií, Fakulta sociální věd, Fakulta tělesné výchovy a sportu a Husitská teologická fakulta).


I když je daná kompetence nejlépe hodnocená, nejedná se však o kompetenci, která je napříč univerzitou považována za tu nejdůležitější z hlediska pracovního uplatnění. I tak se však řadí mezi pět nejsilnějších z hlediska důležitosti v pracovním uplatnění.

Grafické vyjádření níže ukazuje již popsanou silnou orientaci na rozvoj dané kompetence. Z hlediska důležitosti pro pracovní uplatnění existují značné rozdíly. Ty jsou nejvíce patrné na Matematicko-fyzikální fakultě, která vykazuje silný rozvoj vlastní kompetence během studia, ale daná kompetence byla pouze v 48 % řazena mezi nejdůležitější. Naopak výrazně silné zastoupení odborných teoretických znalostí, které jsou důležité pro pracovní uplatnění, zaznamenávají všechny lékařské a teologické fakulty. U humanitních a sociálněvědních fakult je tento podíl o něco nižší.


Rozvoj schopnosti učit se novým věcem je hodnocen velmi pozitivně, obdobně jako v předchozím případě je velmi výrazný u Matematicko-fyzikální fakulty (93 %), ale také lékařských, teologických fakult a Fakulty humanitních studií. Celkově se v průměrných hodnotách jedná o druhou kompetenci s nejvyšším důrazem na její rozvoj během studia.


Matematicko-fyzikální fakulta se již na první pohled vymyká z průměrných hodnot za UK. Výše popsaný silný důraz na rozvoj schopnosti během studia je doplněn o velmi silné zařazení mezi jednu z pěti nejdůležitějších kompetencí pro uplatnění absolventa (84 % případů). Lékařské fakulty, teologické fakulty, fakulty humanitní a Přírodovědecká fakulta mají také silné zastoupení v rozvoji této schopnosti, zařazení mezi nejdůležitější kompetence je však rozdílné (od 71 % u Husitské teologické fakulty až po 53 % u Evangelické teologické fakulty). Velmi vyrovnané jsou v hodnocení také sociálněvědní fakulty, kde je velmi vyrovnaná jak hodnota zařazení mezi nejdůležitější kompetence pro pracovní uplatnění (61–53 %), tak hodnota rozvoje této schopnosti během studia (1,86–2,15).


Rozvoj analytického a logického myšlení je třetí kompetencí, ke které studium v největší míře přispělo. Mezi fakultami jsou však významné rozdíly, kde máme na jedné straně Matematicko-fyzikální fakultu (96 % pozitivních odpovědí) a na druhé straně Husitskou teologickou fakultu (60 %), Fakultu tělesné výchovy a sportu (58 %), Pedagogickou fakultu (54 %), či 1. lékařskou fakultu (53 %), které také vykazují kolísavější podíl souhlasných odpovědí mezi jednotlivými kohortami absolventů, než je tomu v případě Matematicko-fyzikální fakulty.


Pozitivní rozvoj u Matematicko-fyzikální fakulty z hlediska rozvoje analytického a logického myšlení je doplněn i skutečností, že pro 92 % absolventů se navíc jedná o jednu z nejdůležitějších kompetencí pro pracovní uplatnění. Nejinak je tomu např. i u absolventů Právnické fakulty (89 %), Fakulty sociálních věd (83 %) a Přírodovědecké fakulty (79 %). Důraz na rozvoj analytického a logického myšlení během studia hodnotí ale jejich absolventi níže. U všech fakult UK se však jedná o nadprůměrné hodnoty, v případě Matematicko-fyzikální fakulty 1,23, v případě ostatních 1,76–2,53.


Metodologické znalosti jsou nadprůměrně rozvíjeny na všech fakultách univerzity. Z hlediska důrazu na jejich rozvoj se v průměru jedná o čtvrtou nejvíce rozvíjenou kompetenci na UK, nadprůměrně rozvíjenou u teologických, přírodovědných, humanitních i u některých sociálněvědních fakult.


I přesto, že se jedná o čtvrtou nejvíce rozvíjenou kompetenci na UK, není v takové míře řazena mezi kompetence, které jsou důležité z hlediska pracovního uplatnění. Pouze absolventi Katolické teologické fakulty, Husitské teologické fakulty, Pedagogické fakulty a Přírodovědecké fakulty zařadili ve více než 50 % případů tuto kompetenci mezi nejdůležitější. U sociálněvědních fakult (s výjimkou Pedagogické fakulty), lékařských fakult a Matematicko-fyzikální fakulty nejsou metodologické znalosti řazeny mezi nejdůležitější pro pracovní uplatnění, i když je na jejich rozvoj kladen stále velký důraz během studia (1,9–2,6).


Oslovení absolventi uvedli, že studium na univerzitě přispívá ke schopnosti aplikovat odborné znalosti a dovednosti nadprůměrně. Rozdíly mezi fakultami jsou značné – na jedné straně je Farmaceutická fakulta (80 % pozitivních odpovědí, celková známka 1,85) nebo např. 3. lékařská fakulta, která má nepatrně nižší podíl pozitivních odpovědí (78 %), výsledná známka celého hodnocení je však obdobná (1,89). Na straně druhé je Právnická fakulta, u které je rozvoj této kompetence hodnocen pozitivně pouze v 50 % případů (celková známka 2,62).


Významný rozdíl je zaznamenán mezi důrazem na rozvoj dané kompetence během studia a důležitosti této kompetence pro pracovní uplatnění. Kompetence je hodnocena celkově jako pátá z hlediska rozvoje během studia. Na druhou stranu se jedná o jednu z nejdůležitějších kompetencí pro pracovní uplatnění. Vzniká zde tedy určitý deficit, na který by bylo vhodné se zaměřit. Není tomu ale u všech fakult. Například u Fakulty sociálních věd je jako nejdůležitější uvedena pouze u necelé poloviny absolventů, obdobně je tomu u Fakulty humanitních studií (54 %). U ostatních fakult je nejdůležitější pro přibližně dvě třetiny respondentů až do hodnot 80-84 % (lékařské fakulty). Vyšší deficit, který je patrný i z grafického vyjádření níže, je případ Právnické fakulty, u které je na rozvoj této dovednosti kladen nejmenší důraz. Pouze polovina respondentů se k rozvoji této kompetence vyjadřuje pozitivně (hodnoceno 2,62), ale pro 85 % respondentů je jednou z nejdůležitějších pro pracovní uplatnění.


Dovednost přizpůsobit se změněným okolnostem či podmínkám je na univerzitě lehce nadprůměrně rozvíjena (60 %). U některých fakult je na danou dovednost kladen větší důraz (např. 3. lékařská fakulta, Evangelická teologická fakulta, Fakulta humanitních studií, Farmaceutická fakulta, Husitská teologická fakulta, Matematicko-fyzikální fakulta), obecně se však nejedná o příliš odlišné hodnoty (přibližně kolem 70 % kladných odpovědí na zaměření na rozvoj dané dovednosti). Nejnižší podíl pozitivních odpovědí ohledně důrazu kladeného na dovednost přizpůsobit se změněným okolnostem byl na Právnické fakultě (47 %), Katolické teologické fakultě, Přírodovědecké fakultě (obě 57 %) a 2. lékařské fakultě (56 %).


Z hlediska důležitosti pro pracovní uplatnění lze na grafu níže vidět, že absolventi fakult, na nichž studium výrazně přispělo k rozvoji schopností, hodnotí jako významnou i důležitost dané dovednosti pro pracovní uplatnění. Naopak na druhé straně absolventi fakult, které během studia nevykazují takový důraz na rozvoj schopnosti přizpůsobit se změněným okolnostem či podmínkám, pokládají tuto dovednost za lehce podprůměrně důležitou pro pracovní uplatnění (resp. méně než 50 % respondentů ji zařazuje mezi nejdůležitější kompetence). Z grafického znázornění je patrné, že fakulty obdobného zaměření netvoří jakékoliv vzory, i když například u lékařských fakult (s výjimkou 2. lékařské fakulty) lze spatřovat silnější přispění studia k dané dovednosti a zároveň jí větší počet absolventů zařazuje mezi nejdůležitější dovednosti pro uplatnění na trhu práce (58–46 %).


Rozvoj komunikačních dovedností je během studia silně zastoupen u teologických, humanitních a sociálněvědních fakult (s výjimkou Právnické fakulty). Mezi tyto fakulty se řadí i 3. lékařská fakulta s podobnou mírou souhlasu s tvrzením, že studium přispělo k rozvoji komunikačních dovedností (67 % pozitivních odpovědí).


I když je u teologických fakult silný důraz na rozvoj komunikačních dovedností během studia, hodnocení její důležitosti pro praxi se liší, a to následovně – 60 % respondentů tuto dovednost zařadilo mezi pět nejdůležitějších na Katolické teologické fakultě, 72 % v případě Evangelické teologické fakulty a 92 % absolventů na Husitské teologické fakultě. Absolventi ostatních fakult zařazují komunikační dovednosti mezi nejdůležitější v 69–81 % případů. Výjimku tvoří fakulty z oblasti přírodních věd, kde je to u Přírodovědecké fakulty 47 % respondentů a Matematicko-fyzikální fakulty pouze 42 % absolventů. Zároveň v případě Matematicko-fyzikální fakulty je kladen i nejmenší důraz na rozvoj této dovednosti.


Schopnost přicházet s novými nápady a řešeními je v rámci výuky rozvíjena průměrně. Jak uvádí graf níže, toto neplatí především u Matematicko-fyzikální fakulty (82 % pozitivních odpovědí), z druhé strany pak vybočuje Právnická fakulta (31 %), případně i Lékařská fakulta v Hradci Králové (42 %) a některé další lékařské fakulty. Rozptyl je tak v rámci všech fakult nemalý.


Matematicko-fyzikální fakulta nemá pouze pozitivně hodnocen důraz na rozvoj dané schopnosti během výuky, ale je i ve velké míře hodnocena mezi pěti nejdůležitějšími kompetencemi pro pracovní uplatnění (75 % respondentů). U výše zmíněné Lékařské fakulty v Hradci Králové, která nevykazovala příliš velký důraz na rozvoj této schopnosti, lze níže vidět, že z hlediska pracovního uplatnění se dle mínění jejích absolventů nejedná o tak důležitou kompetenci (27 %). Obdobně tuto kompetenci hodnotí i absolventi ostatních lékařských fakult, tedy že důraz na rozvoj schopnosti přicházet s novými nápady je během studia hodnocen výše než jeho přínos pro praxi. Naopak absolventi Právnické fakulty, u které byl důraz na rozvoj kompetence nejnižší (pouze 31 % respondentů odpovědělo na rozvoj pozitivně, což ve známkování znamená podprůměrné hodnocení 3,15), vykazuje vysoký podíl respondentů, kteří zařazují danou kompetenci mezi nejdůležitější pro pracovní uplatnění (57 %). Tato hodnota je čtvrtá nejvyšší z celé UK a signalizuje tak určitý podnět pro zlepšení zaměření výuky.


Schopnost kriticky vyhodnotit etické aspekty vykonávané profese je nadprůměrně hodnocena u teologických fakult, ale také u Fakulty humanitních studií, Farmaceutické fakulty a 3. lékařské fakulty. U jiných fakult se pohybuje hodnocení v průměrných hodnotách s výraznými propady u Právnické fakulty, Přírodovědecké fakulty, Fakulty tělesné výchovy a sportu a ještě výrazněji u Matematicko-fyzikální fakulty. Daná kompetence vykazuje větší množství respondentů, kteří označili, že rozvoj schopnosti nedokáží posoudit (6,1 %).


Grafické vyjádření níže lépe ilustruje rozvoj dané dovednosti během studia. Je zde vidět velký odstup Matematicko-fyzikální fakulty od ostatních fakult (3,63) a kumulace dalších tří fakult (Přírodovědecká fakulta, Právnická fakulta a Fakulta tělesné výchovy a sportu, které měly hodnocení rozvoje schopnosti během výuky nižší, okolo bodu 3.

Jak již bylo uvedeno výše, teologické fakulty, Fakulta humanitních studií a 3. lékařská fakulta vykazují relativně silný rozvoj dané kompetence během studia. Husitská teologická fakulta a Evangelická fakulta vykazují velký podíl zařazení dané kompetence mezi důležité z hlediska pracovního uplatnění (více než polovina případů). Nicméně je zde velký podíl fakult, jejichž absolventi řadí danou kompetenci mezi nejdůležitější pouze ve 20 až 40 % případů.


Z grafu níže je patrné, že týmová práce je rozvíjena napříč univerzitou podprůměrně až na některé výjimky (Fakulta tělesné výchovy a sportu, Evangelická teologická fakulta, Husitská teologická fakulta, Farmaceutická fakulta a 3. lékařská fakulta).


Přehlednější je pohled na rozvoj týmové práce v souvislosti s důležitostí dané kompetence pro pracovní uplatnění. Jak lze vidět na grafu níže, ve větším množství případů řadili absolventi týmovou práci mezi nejdůležitější kompetence pro pracovní uplatnění (32–65 %). Výjimku tvořili absolventi Právnické fakulty (pouze 19 % respondentů se tak vyjádřilo).


Důraz na rozvoji jazykových kompetencí uvádí pouze přibližně třetina respondentů za UK. Jak je ale patrné z grafu níže, pět fakult vybočuje a jejich absolventi ve více než 40 % odpověděli pozitivně (Fakulta sociálních věd, Filozofická fakulta, Fakulta humanitních studií, Evangelická teologická fakulta a Matematicko-fyzikální fakulta).


Absolventi zmíněných fakult také řadí danou kompetenci mezi nejdůležitější z hlediska pracovního uplatnění (s výjimkou Evangelické teologické fakulty). Graf níže naznačuje, že u některých fakult lze spatřovat deficit v rozvoji během výuky, oproti podílu respondentů, kteří danou kompetenci řadí mezi pět nejdůležitějších (Přírodovědecká fakulta, Právnická fakulta a Katolická teologická fakulta). U lékařských fakult studium omezeně přispívá k rozvoji jazykových dovedností a je i v menší míře vykazována jako důležitá.


Rozvoj dovednosti pracovat v interkulturním či mezinárodním prostředí je na UK zastoupen v malé míře (jenom čtvrtina respondentů se pozitivně vyjadřuje o jejím rozvoji). Mezi fakulty se silnějším rozvojem se řadí Fakulta sociálních věd, Evangelická teologická fakulta, Fakulta humanitních studií a Filozofická fakulta. Daná kompetence vykazuje větší množství respondentů, kteří označili, že rozvoj schopnosti nedokáží posoudit (9 %).


Kompetence je hodnocena jako nejdůležitější pouze u necelé třetiny absolventů Fakulty humanitních studií. To je i nejvyšší hodnota za fakulty UK. Velmi malá míra důležitosti je zaznamenána u lékařských fakult a fakult sociálněvědních (s výjimkou Fakulty sociálních věd). Výsledky hodnocení ukazují korelaci mezi nízkým důrazem na rozvoj kompetence během studia a poměrně malou důležitostí z hlediska pracovního uplatnění.


Rozvoj organizačních schopností, řízení a dovednosti vést kolektiv je silněji zastoupen u Fakulty tělesné výchovy a sportu (54 %), o něco méně u Husitské teologické fakulty (38 %), Pedagogické fakulty (37 %), Evangelické teologické fakulty, 3. lékařské fakulty (obě 33 %) a Fakulty humanitních studií (30 %). Ostatní hodnoty se pohybují okolo průměru za celou UK (25 %) s většími propady u Matematicko-fyzikální fakulty a Právnické fakulty.


Lékařské fakulty, přírodovědecké fakulty, humanitní fakulty, Katolická teologická fakulta a Právnická fakulta vykazují malý podílu respondentů označující danou kompetenci za jednu z nejdůležitějších (14–28 %). Tuto kompetenci uvedlo jako důležitou nejvíce absolventů Fakulty tělesné výchovy a sportu (58 %), Pedagogické fakulty (téměř polovina respondentů), Husitské teologické fakulty (40 %) a Evangelické teologické fakulty (třetina respondentů). Výraznější výkyvy oproti univerzitnímu průměru z hlediska důležitosti pro pracovní uplatnění jsou zaznamenány právě u těchto čtyř fakult. Fakulta tělesné výchovy a sportu vykazuje velmi odlišnou pozici od ostatních fakult. U ostatních fakult je rozvoj dovednosti hodnocen průměrně až podprůměrně (2,92–4,17).


Studium přispívalo k rozvoji počítačových kompetencí v omezené míře (23 % pozitivních odpovědí za UK). Mezi fakultami jsou však výjimky v podobě Přírodovědecké fakulty (37 %) a především Matematicko-fyzikální fakulty (73 %). Daná kompetence vykazuje i určitý podíl respondentů, kteří označili, že rozvoj schopnosti nedokáží posoudit (4,1 %).


Z grafu níže je patrná na první pohled pozice Matematicko-fyzikální fakulty, která vykazuje jak silný důraz na rozvoj dané kompetence, tak je také daná kompetence často řazena mezi nejdůležitější pro pracovní uplatnění (50 %). Méně, ale stále nadprůměrně, je kompetence důležitá pro pracovní uplatnění absolventů Přírodovědecké fakulty, Farmaceutické fakulty a Fakulty sociálních věd. Tyto fakulty vykazují v rámci UK i nadprůměrný důraz na rozvoj dané kompetence během studia.


Studium na Univerzitě Karlově minimálně přispívá k rozvoji podnikatelských dovedností. Hodnoty u všech fakult jsou do 10 % pozitivních odpovědí. Daná kompetence také vykazuje větší množství respondentů, kteří označili, že rozvoj schopnosti nedokáží posoudit (11 %).


Podnikatelské dovednosti jsou řazeny mezi nejdůležitější pro pracovní uplatnění v 17 % případů (Farmaceutická fakulta), dále v 15 % (Lékařská fakulta v Plzni), v 13 % (Právnická fakulta, Fakulta tělesné výchovy a sportu). To jsou nejvyšší hodnoty z celé univerzity. Známka v rámci hodnocení rozvoje dovednosti během studia se pohybuje nad hodnotou 4, což značí, že je tento rozvoj velmi malý. Zároveň podnikatelské dovednosti absolventi fakult UK neřadí mezi dovednosti nejvýznamnější pro pracovní uplatnění.



Pro vyhodnocení uplatnění absolventů UK je důležité znát jejich aktuální situaci ve vztahu k trhu práce a také to, zdali absolvované studium na Univerzitě Karlově, které bylo předmětem šetření, je pro ně nejdůležitější z hlediska pracovního uplatnění, případně zdali je i jejich nejvyšším dosaženým vzděláním.

Jak lze vidět na grafu níže, většina absolventů se v době oslovování primárně považovala za zaměstnance (téměř dvě třetiny respondentů), případně podnikali (9 %). Stále studovalo 14 % respondentů, i když jsou zde velké rozdíly mezi kohortami oslovených v závislosti na tom, kolik uběhlo času od jejich absolvování. S rostoucím odstupem je mezi šetřenými zastoupeno stále méně studentů (porovnej kohortu 2016/2017 rok od absolvování a 5 let od absolvování). Přibližně 9 % respondentů bylo na mateřské či rodičovské dovolené, a i v této kategorii platí, že čím starší byla oslovená kohorta absolventů, tím je zastoupení této skupiny silnější. Pouze okolo 1 % absolventů bylo v době oslovování nezaměstnáno. V položce „jiné“, která dosahovala 3 %, dominovaly odpovědi, kdy se respondent nemohl rozhodnout a svůj výběr vepsal jako kombinaci níže uvedeného (nejčastěji student – zaměstnanec).


Z hlediska pracovního uplatnění bylo pro respondenty ve velké míře nejdůležitější studium na Univerzitě Karlově absolvované v dotazovaném roce (více než dvě třetiny odpovědí). V míře podstatně menší pak studium na UK, které je ovšem odlišné od absolvovaného dotazovaného studia (7 % odpovědí). Pouze 3 % respondentů zvolili studium na jiné vysoké škole v ČR, či v zahraničí. Druhá nejčastější odpověď na tuto otázku (12 % respondentů) byla, že je pro jejich pracovní uplatnění nejdůležitější jiná zkušenost, znalost apod. (tedy mimo jejich studium na UK či jiné vysoké škole). Necelým 8 % respondentů chyběla dostatečná pracovní zkušenost k posouzení této otázky.


Dotazník obsahoval dvě otázky, které se týkaly absolventovy představy o jeho budoucím uplatnění. Absolvent se mohl vyjádřit, jaká byla jeho představa o uplatnění na počátku studia a jaká byla tato představa těsně po absolvování vysoké školy. Odpovědi byly rozděleny do tří skupin. První skupinu tvořily představy, které se zcela či alespoň částečně shodovaly s vykonávanou prací, kterou respondent dále v dotazníku vyplnil. Druhou skupinu tvořily představy, které se neshodovaly se současným zaměstnáním absolventa. Do poslední skupiny byli zařazeni absolventi, kteří neměli představu o svém uplatnění. Otázka představy uplatnění je tak vyhodnocena pouze u respondentů, kteří byli v době dotazování zaměstnáni (byli zaměstnanci, podnikateli či osobami samostatně výdělečně činnými – OSVČ). Jednalo se o téměř tři čtvrtiny všech respondentů.

Otázka prošla v roce 2021 podstatnou změnou. V původních verzích dotazníku, které byly využity pro šetření, která proběhla v letech 2019 a 2020, byla možnost na otázku odpovědět pomocí otevřeného textového pole. Odpovědi byly následně kódovány do jedné ze tří kategorií popsaných výše. I když tato forma přinášela velký prostor pro respondenty, vyhodnocení této otázky bylo náročné. V roce 2021 byla otázka převedena do jiného typu. Místo otevřeného textového pole byla otázka převedena do formy otázky s jednou možnou odpovědí, a to právě dle kategorií, které reflektovaly otevřené odpovědi z předchozích let. Respondent měl dále možnost slovně upřesnit svou volbu. Vyhodnocení této otázky se tak významně proměnilo v čase. Grafy níže ukazují vyhodnocení obou přístupů. Přístup z roku 2019 a 2020 je v grafech označen jako kódování odpovědí a týká se šetření z akademických let 2012/2013, 2016/2017, 2017/2018 a 2018/2019. Nový přístup (od roku 2021) je označen jako předdefinované odpovědi a týká se šetření 2014/2015, 2015/2016, 2016/2017 (5 let od absolvování), 2019/2020 a 2020/2021.

Výsledky původně kódovaného znění otázky ukazují, že na začátku studia na vysoké škole měly alespoň nějakou představu o svém uplatnění více než tři čtvrtiny respondentů. Shodu mezi touto představou a vykonávanou prací deklarovaly téměř tři pětiny absolventů, zatímco u necelé pětiny se tato představa neshodovala se současným uplatněním. Necelá čtvrtina respondentů byla na počátku studia na vysoké škole bez jakékoliv představy o svém pracovním uplatnění. Mezi jednotlivými ročníky je viditelný rozdíl především u nejstarší zkoumané kohorty, která na tuto otázku odpovídala 6 až 7 let od svého absolvování. Do jisté míry tím může být ovlivněna i jejich odpověď na tuto otázku. Ostatní ročníky vykazují vyrovnané hodnoty.


Otázka z roku 2021 (předdefinované odpovědi) vykazuje výrazný posun odpovědí. Na první pohled je patrné, že na rozdíl od kódovaných odpovědí jsou výsledky stabilnější v jednotlivých zkoumaných letech. Je také viditelný výrazný nárůst odpovědí, že absolvent neměl na začátku svého studia představu o svém uplatnění (41 % vs. 28 % v původním znění), a poklesl podíl odpovědí absolventů, kteří na začátku studia měli představu, která se shodovala s uplatněním (45 % z původních 58 %), a těch, kteří představu sice měli, ale ta se neshodovala současným uplatněním (15 % z dříve deklarovaných 23 %).


Z hlediska jednotlivých fakult vykazují nadprůměrné hodnoty shody představy a vykonávané práce ty fakulty, které mají své studijní programy profesně orientované, tedy lékařské fakulty (64-73 %), Pedagogická fakulta (70 %) a Právnická fakulta (51 %). Ostatní fakulty vykazují podprůměrné hodnoty ve shodě představy a vykonávané práce (shoda u méně než 50 % absolventů).

Představa těsně po absolvování vysoké školy byla pro většinu absolventů jasnější. V rámci kódovaných odpovědí se představa u více než čtyř pětin absolventů shodovala s uplatněním na trhu práce. U 11 % absolventů se představa lišila od skutečného uplatnění a 8 % absolventů stále nemělo představu o svém uplatnění.


V nově položené otázce je dominance úplné shody nižší. Představa po absolvování studia se shodovala pouze u necelých dvou třetin absolventů. Na rozdíl od kódovaných odpovědí je stále výrazné zastoupení odpovědi, že absolvent neměl na konci svého studia představu o uplatnění (21 % vs. 8 % z původních kódovaných otázek).


Fakulty s profesně orientovanými studijními programy opět vykazují silnější shodu mezi představou a vykonávanou prací. U lékařských fakult je shoda 80-89 % případů, u Pedagogické fakulty v 80 % a u Právnické fakulty v 79 % případů.

V budoucích šetřeních bude zajímavé sledovat vývoj této otázky, zdali je posun způsoben právě změnou typu použité otázky. Zajímavé je také, že číselné přírůstky shody či neshody představ před a po studiu na vysoké škole jsou v obou případech (tedy v otázce použité v letech 2019, 2020 a v otázce z let 2021 a 2022) téměř konzistentní.


Z hlediska uplatnění absolventa jsou podstatné dvě proměnné, které určují, zdali se absolvent uplatňuje na pozicích, které jsou vhodné pro jím absolvovaný obor a které odpovídají úrovni jeho vzdělání.

Pracují tedy absolventi UK na pozicích, které odpovídají úrovni jejich vzdělání? Z hlediska metodologie je nutné zmínit, že odpověď na tuto otázku vychází ze dvou odpovědí respondenta. Za prvé, respondent sám definoval, jaký typ vzdělání považuje za nejvhodnější pro svou současnou práci. Za druhé, respondent určil, jaké je jeho nejvyšší dosažené vzdělání. Tato úroveň nemusí nutně odpovídat studijnímu programu, ke kterému se vztahoval zaslaný dotazník. Ve většině případů tomu však tak bylo (u bakalářů byl tento soulad přes 80 % případů, u magistrů téměř 100 %).

U absolventů bakalářských studijních programů je viditelný největší nesoulad v úrovni jejich vzdělání a vhodností tohoto studia pro výkon práce. Více než 40 % absolventů tento soulad vyjadřuje, naproti tomu je zde necelá polovina absolventů bakalářských studijních programů (45 %), kteří pracují na pozicích, které jsou vhodné pro vyšší stupeň vzdělání (nejčastěji magisterské). Více než 12 % absolventů pak tvrdí, že na výkon jejich povolání není nutné vysokoškolské vzdělání. Hodnoty u bakalářů jsou navíc velmi rozdílné i mezi jednotlivými zkoumanými ročníky, i když nesoulad mezi vzděláním a vykonávanou pozicí vyjadřují stále silný. Shoda napříč ročníky je pouze u odpovědi, že pro výkon jejich povolání není nutné vysokoškolské vzdělání.


Absolventi magisterských studijních programů naopak vyjadřují největší soulad mezi stupněm vzdělání a vykonávanou pozicí. Více než 86 % absolventů magisterských studijních programů pracuje na pozicích vyžadujících magisterské vzdělání. Pouze pro pracovní pozice 6 % respondentů je vhodný bakalářský stupeň vzdělání a pro stejný podíl absolventů je vhodný doktorát. Na pozicích nevyžadujících vysokoškolské vzdělání jsou pouze 2 % absolventů.


U absolventů doktorských studijních programů je soulad přibližně v 60 % případů. Nesoulad vyjadřuje přibližně 40 % respondentů (absolventi pracují často na pozicích vyžadující magisterské vzdělání). Minimum absolventů doktorského studia pracuje na pozicích nevyžadující vysokoškolské vzdělání (1 %). Absolventi doktorského studia byli osloveni ale pouze v šetřeních z let 2019 a částečně v roce 2020 (tj. kohorty 2012/2013, 2016/2017, 2018/2019), od roku 2021 nebyli oslovováni tímto dotazníkovým šetřením.


Co se týče oboru, absolventi Univerzity Karlovy často pracují ve vystudovaném či příbuzném oboru (více než 80 % respondentů). Hodnoty za „výhradně vystudovaný obor“ a „příbuzný obor“ jsou velmi vyrovnané (starší absolventi pracují častěji v oboru příbuzném). Pouze 10 % absolventů pracuje ve zcela jiném oboru, případně není třeba zvláštní oborové specializace (7 %).

Nejméně často pracují ve vystudovaném či příbuzném oboru absolventi Fakulty humanitních studií (48 %), Katolické teologické fakulty (51 %). Pod průměrnou hodnotou za celou UK a všechny oslovené ročníky (82 %) jsou ve vystudovaném nebo příbuzném oboru zaměstnáni také absolventi Evangelické teologické fakulty (69 %), Fakulty sociálních věd (66 %), Filozofické fakulty (70 %), Husitské teologické fakulty (71 %), Přírodovědecké fakulty (76 %) a Fakulty tělesné výchovy a sportu (77 %). Naopak velmi silné propojení se studiem a prací v oboru je na lékařských fakultách a Právnické fakultě (přes 95 % absolventů).


Absolventi, kteří pracují mimo vystudovaný obor, byli dotazováni na důvody, proč tomu tak je. Mezi nejčastější důvody patří nízké platy ve vystudovaném oboru (37 % respondentů), obtížné hledání práce v oboru (35 %), práce neodpovídající původní představě (25 %), práce v oboru vystudovaném v rámci jiného studia (16 %), ztráta zájmu o obor (14 %), špatná příprava vysoké školy na výkon povolání (10 %), náročnost práce v oboru (10 %) či permanentní nezájem o práci v oboru (9 %).


V šetření v roce 2022 byly do dotazníku přidány dva dotazy týkající se platového ohodnocení respondenta. Otázky byly položeny pouze těm absolventům, kteří byli v době oslovování zaměstnání, případně podnikali (resp. deklarovali, že se primárně řadí mezi tyto skupiny). V současné době je tedy toto vyhodnocení pouze za dvě kohorty, ale rozestup mezi těmito absolventy je 5 let od absolvování. I přes zatím velmi omezený vzorek respondentů mohou tyto výsledky přinést zajímavá srovnání.

První otázka se týkala obecné spokojenosti s platovým ohodnocením. Za celou univerzitu je více než polovina respondentů spokojena se svým platovým ohodnocením. Spokojenost se významně neliší mezi kohortami rok a pět let od absolvování (58 % vs. 63 %). Mezi některými fakultami jsou však propastné rozdíly. Např. u 2. lékařské fakulty je spokojeno s platovým ohodnocením jeden rok po absolvování pouze u 29 % respondentů, zatímco 5 let od absolvování stoupá na 62 %. Některé fakulty vykazují také větší spokojenost s platovým ohodnocením 1 rok od absolvování, než po pěti letech od absolvování (např. Evangelická teologická fakulta, Farmaceutická fakulta, Husitská teologická fakulta či Lékařská fakulta v Plzni). Do jisté míry to může být spojeno s obecnou nespokojeností s kariérním posunem, ale do výsledků mohou promlouvat i nízké počty respondentů u některých fakult. Budoucí šetření napoví, zdali se jednalo o problém spíše technického charakteru (návratnost), či se jedná o trend spojený s kariérním posunem.


Celková situace absolventů rok a pět let od absolvování může být dobře dokreslena pohledem na hrubý měsíční příjem, zdali absolvent svým příjmem překonává určitou finanční hranici. Dopředu je nutné deklarovat, že se do těchto hodnot mohou opět propisovat nižší počty respondentů (obecně na otázky spojené s platovým ohodnocením nechtělo odpovídat více než 15 % respondentů). Také je nutné počítat s dalšími proměnnými, které se do otázky příjmu propisují, např. práce v oboru, region, kde respondent pracuje, socioekonomická situace ve zkoumané době a další. Pod hranicí 24 999,- Kč hrubého za měsíc se pohybuje 9 % absolventů, kteří absolvovali před jedním rokem, a 5 % absolventů, kteří absolvovali před pěti lety. Z grafu je patrné, že u všech fakult funguje platový posun směrem nahoru s odstupem času od absolvování. Pouze u 2. lékařské fakulty je zastoupen větší podíl respondentů, kteří po pěti letech od absolvování měli příjem nižší než 24 999,- Kč (opět je nutné nahlížet na data optikou nízké návratnosti a zaměřit se na budoucí šetření). Z grafu níže je patrné, že teologické fakulty, Filozofická fakulta a do jisté míry i Přírodovědecká fakulta (kohorta rok od absolvování), dosahují vyššího podílu respondentů, kteří se nedostávají nad tuto minimální hranici příjmu.


Průměrný hrubý měsíční příjem absolventa Univerzity Karlovy se pohybuje mezi 35 až 40 000 Kč,- (jeden rok od absolvování) a 45 až 50 000,- Kč (pět let od absolvování). Mezi fakultami jsou opět viditelné rozdíly. Jeden rok od absolvování mají významně nadprůměrné platy absolventi Matematicko-fyzikální fakulty (průměr 65 až 70 000,- Kč), pět let od absolvování mají téměř tři čtvrtiny absolventů příjem vyšší než 70 000,- Kč. Následující tabulka popisuje podíly respondentů, kteří mají hrubý měsíční příjem vyšší než 50 000,- Kč. Za univerzitu má příjem vyšší než 50 000,- Kč rok po absolvování pouze necelá čtvrtina respondentů. Pět let od absolvování je tomu už u 44 % absolventů. Významný nárůst příjmu je viditelný např. u absolventů Právnické fakulty, ale také u absolventů lékařských fakult či Fakulty sociálních věd.


Příjem nad 70 000,- Kč má po roce od absolvování 10 % absolventů univerzity. Po pěti letech od absolvování se tato hranice zvedá na téměř čtvrtinu absolventů. Nadprůměrné podíly absolventů s příjmem vyšším než 70 000,- Kč jsou u lékařských fakult, Fakulty sociálních věd, Právnické fakulty a Matematicko-fyzikální fakulty. Pokud se podíváme na rozdíl mezi příjmem rok a pět let od absolvování, v této době více než čtvrtina absolventů překračuje hranici měsíčního příjmu 75 000,- Kč, a to u Fakulty sociálních věd, Právnické fakulty a Matematicko-fyzikální fakulty.


Absolventi celkově hodnotí, že je studium připravilo na praxi mírně nadprůměrně. V rámci školního hodnocení si univerzita odnesla známku 2,5. Ta byla konstantní za všechny sledované ročníky. Graf níže vyjadřuje rozpad známkování na jednotlivé fakulty a roky šetření. V případě, že měla fakulta nízký počet respondentů v uvedeném roce, hodnocení není do grafu zaneseno. V průměru se pozitivně k přípravě na praxi vyjadřuje pouze polovina respondentů. Mezi fakulty, které jsou nadprůměrně hodnoceny v této přípravě, patří Matematicko-fyzikální fakulta (známka 2,01), 3. lékařská fakulta (2,17), Evangelická teologická fakulta (2,16), Farmaceutická fakulta (2,31), Husitská teologická fakulta (2,36) a 2. lékařská fakulta (2,37). Na druhé straně spektra jsou Právnická fakulta (známka 2,89), Lékařská fakulta v Plzni (2,68), 1. lékařská fakulta (2,66) a Pedagogická fakulta (2,60).


V rámci šetření mohli absolventi vyjádřit svá doporučení ke zlepšení studia. Více než polovina respondentů si myslí, že by se studium mělo v určitých oblastech zlepšit směrem k profesní praxi. Čtvrtina respondentů si myslí, že je vzhledem k praxi absolvované studium vyhovující a 16 % se vzhledem k malé pracovní zkušenosti k možnostem zlepšení nevyjadřuje.



Absolventi se ve velké míře shodli, že je třeba většího důrazu na provázanost studia s praxí (86 % respondentů). Ostatní položky nejsou tak výrazně hodnoceny, ale stále se k nim připojuje velký počet respondentů. Absolventi by dále studium zlepšili v oblasti práce s moderními metodami a technologiemi (41 %), intenzivní výuky jazyků (40 %), rozvoje soft-skills dovedností (35 %), zahraničních stáží (33 %), přidali by individuálně řešené projekty (28 %) a více týmové práce (24 %).

Z grafu níže je patrné, že ročníky 2012/2013 a 2016/2017 (rok od absolvování) hodnotily oblasti zlepšení umírněněji než další skupiny respondentů. Pořadí jednotlivých doporučení však zůstalo téměř identické.


Použitý dotazník obsahoval, kromě částí stejných pro všechny absolventy univerzity, také fakultní sekce, které byly přidány v případě zájmu fakult. Tyto sekce obsahovaly otázky definované přímo fakultou a přístup měl do nich pouze absolvent dané fakulty. Osm fakult využilo této možnosti. Část fakultních otázek se týkala i uplatnění absolventů a v některých případech lépe vyjadřovaly zaměření fakulty, než tomu bylo u obecných celouniverzitních otázek. Proto jsou vybrané fakultní otázky týkající se uplatnění absolventů samostatně vyhodnoceny.

Absolventi Farmaceutické fakulty UK odpovídali na otázku ohledně svého uplatnění, resp. kde dosud strávili nejdelší část své profesní kariéry. Absolventi se nejčastěji uplatňují v lékárnách (57 %) a ve zdravotnických laboratořích (necelá pětina absolventů). Zastoupení na ostatních pracovních pozicích je velmi proměnlivé, jak je z grafu níže patrné. Pracovní pozice v lékárnách jsou ale zastoupeny velmi silně, a to napříč ročníky. Ročník absolventů 2012/2013 vykazoval nižší počet respondentů, proto není samostatně vyhodnocen (je ale zařazen do celkové výsledné hodnoty).


Více než tři čtvrtiny absolventů (77 %) Filozofické fakulty využívá v zaměstnání specifických znalostí a dovedností, které získali při svém studiu. U ročníků 2012/2013, 2014/2015 a 2019/2020 je nepatrný pokles ve využití těchto znalostí (70–73 %).


Absolventi Filozofické fakulty neměli problém s nástupem do zaměstnání. Více než polovina absolventů měla práci již v době absolvování a pokračovala v jejím výkonu (51 % absolventů v případě, že se nepočítá s absolventy, kteří dále studují). Absolventi, kteří neměli v době absolvování práci, ji ve většině případů do tří měsíců od absolvování nalezli (70 % absolventů). Hodnota „jiné“ zastupuje další nepopsané stavy (např. mateřské/rodičovské dovolené, souběhy studia a povolání, pobyty v zahraničí a ve velmi malé míře nezaměstnanost – méně než 1 % odpovědí).


Absolventi Katolické teologické fakulty většinou nenacházejí nové zaměstnání díky absolvovanému vzdělání. To nalezla pouze necelá třetina (32 %) respondentů. Nicméně následující otázka napovídá, že znalosti a dovednosti nabyté při studiu absolventi využívají při pracovních i mimopracovních činnostech.


Pouze 15 % absolventů žádným způsobem neuplatňuje své vzdělání nabyté na Katolické teologické fakultě. Téměř polovina absolventů uplatňuje vzdělání v rámci svých pracovních i mimopracovních aktivit, 11 % uvedlo, že jej využívá jenom v rámci svých pracovních činností a 27 % absolventů vzdělání uplatňuje pouze mimo zaměstnání.


V případě, že absolvent uvedl, že uplatňuje vzdělání ve své práci, byl dotázán i na oblast současného uplatnění. Nejvíce se absolventi, kteří využívají znalostí nabytých při studiu, uplatňují v kulturních a památkových institucích (41 %), v soukromém sektoru v oboru (9 %) i mimo obor (14 %, 23 % v součtu). Další možnosti (farnost, instituce katolické církve, školství, zdravotnictví, státní sektor) jsou zastoupeny minimálně, viz následující graf.


Pokud respondent uvedl, že znalosti a dovednosti nabyté při studiu využívá mimo svůj pracovní obor, byl opět dotázán na oblast, ve které tyto znalosti mimopracovně využívá. Nejčastěji se jednalo opět o kulturní a památkové instituce (33 %), velký nárůst je zaznamenán v položkách, které nebyly tak výrazné v pracovním uplatnění – např. farnost (30 % respondentů zde využívá znalosti mimopracovně), pastorační práce (18 %) a školství (12 %).


Kvůli nízkému počtu respondentů jsou absolventské ročníky 2012/2013 a 2016/2017 zahrnuty pouze do celkových hodnot a nejsou vyhodnoceny samostatně.

Většina absolventů Matematicko-fyzikální fakulty pracovala již během studia (více než 80 %). Studenti ve velké míře pracovali během studia v oborech, do kterých po absolvování nastoupili (63 %).


Nejčastěji pracují absolventi v oblasti informačních technologií (vývoj, programování, testování…), výrazně méně (<15 %) pak v oblasti aplikovaného výzkumu a vývoje, výuky a vzdělávání, bankovnictví a finančních službách, příp. v poradenství.


I když ve vědě a výzkumu nepůsobí 69 % absolventů, stále je zde velká skupina působící v této oblasti. Nejčastěji se jedná o vysoké školy v ČR (11 %), příp. Akademii věd ČR (5 %), ve vědecké oblasti v zahraničí (9 %), či v soukromém sektoru v ČR (6 %). V soukromém sektoru v zahraničí se uplatňuje pouhé 1 % respondentů.


Absolventi Pedagogické fakulty jsou již při svém nástupu silně motivováni k výkonu povolání učitele. Přibližně 56 % má tuto motivaci a po celou dobu studia si jí udrží. Dalších 11 % má nejasnou představu o svém uplatnění, ale během studia tuto motivaci získá, případně původně nechce pracovat na učitelské pozici, ale motivaci získá (5 %). Naopak necelých 7 % absolventů nechce na počátku studia pracovat na učitelské pozici a s absolvováním se tato skutečnost nemění, příp. má nejasnou představu o svém uplatnění při nástupu, ale motivaci k výkonu povolání nezíská (7 %). Necelých 7 % ztrácí motivaci k učitelské profesi během svého studia. Celkově fakultu opouští tři čtvrtiny absolventů, kteří jsou motivováni k výkonu učitelského povolání. Čtvrtina absolventů se povolání nechce věnovat. V roce 2021 byla do šetření přidána i odpověď pro absolventy pedagogické fakulty, kteří nestudovali učitelský obor. Výsledky jsou tím ve zkoumaných letech do jisté míry ovlivněny.


Většina absolventů (60 %) si během studia vyzkouší výkon učitelské profese. Zajímavý pohled přináší srovnání otázek ohledně motivace k výkonu povolání a výkonu profese během studia. Nejčastěji vyzkoušeli učitelskou profesi ti absolventi, kteří byli motivováni k výkonu povolání na začátku studia a o tuto motivaci nepřišli (73 % případů), ale také ti, kteří o tuto motivaci přišli (50 %). Jinak je ale výkon povolání spíše spojen se ziskem motivace, kdy ti, kteří odmítali výkon učitelského povolání, ale motivaci získali, v 56 % případů vykonávali profesi učitele. Obdobně spíše nerozhodnutí na počátku studia, ale již pozitivně motivovaní na konci studia, vykonávali práci při studiu v 53 % případů. Na druhé straně nerozhodnutí, kteří na konci studia nechtěli vykonávat profesi, učili v průběhu studia pouze v 39 % případů, a ti, kteří nechtěli vykonávat profesi na počátku ani na konci studia, vykonávali učitelskou profesi během studia pouze v 15 % případů.


Otázky pro absolventy Právnické fakulty se dominantně týkaly výkonu povolání. První otázka směřovala na výkon některé z vybraných profesí během studia. Respondent mohl vybrat všechny pozice, na kterých během studia pracoval. S výrazným přehledem a s velmi vyrovnanými výsledky za jednotlivé ročníky byla nejčastěji mezi studenty vykonávána práce v oblasti advokacie (85 % případů), s velkým odstupem následována prací v korporátní sféře (22 %), státní správě (18 %) či na soudech (18 %).


Absolventi fakulty se nejčastěji uplatňují v advokacii (55 %), státní správě (15 %), na soudech (8 %), či na jiných blíže nedefinovaných pozicích (9 %). Při porovnání grafů práce během studia a po absolvování je, kromě advokacie, zřetelné odlišné zastoupení jednotlivých položek. To je dáno i tím, že v prvním případě absolvent vybíral více položek, ve druhém mohl vybrat pouze jednu možnost (primární oblast uplatnění).


Kvůli nižšímu počtu respondentů jsou absolventské ročníky 2012/2013 a 2016/2017 zahrnuty pouze do celkových hodnot a nejsou vyhodnoceny samostatně.

Výuka na Fakultě tělesné výchovy a sportu připadá absolventům přínosná (více než polovina respondentů v odpovědích velmi či spíše přínosná), ale okolo 41 % absolventů je v této otázce nerozhodnuto. Pozitivní je, že pouze 8 % absolventů nepovažuje výuku za přínosnou.


Více než polovina respondentů (66 %) využívá ve své práci znalosti a dovednosti nabyté na fakultě. Pouze 2 % je vůbec nevyužívají (20 % pak spíše neužívá).


Absolventi hodnotí svou současnou práci spíše pozitivně. Necelá třetina respondentů je velmi spokojena se svou prací a více než polovina (51 %) je spíše spokojena. Nespokojeno (spíše či velmi) je 6 % absolventů.


Fakultní sekce pro absolventy Evangelické teologické fakulty byla přidána až v roce 2021, šetřeny jsou tedy pouze ročníky 2014/2015, 2015/2016, 2016/2017 (5 let od absolvování), 2019/2020 a 2020/2021. Vzhledem k nižšímu počtu respondentů v kohortě 2019/2020 jsou výsledky za tuto kohortu zahrnuty pouze do průměrné hodnoty za všechny zkoumané ročníky.

Velký podíl respondentů využívá při svém zaměstnání specifických znalostí a dovedností získaných studiem na Evangelické teologické fakultě UK (82 %).


I přesto nové zaměstnání získala díky tomuto absolvovanému studiu pouze necelá polovina absolventů. Jak ale ukazuje následující graf, v době absolvování vykonávala většina absolventů již jiné zaměstnání.


Absolventi, kteří neměli zaměstnání v době absolvování (40 %) našli uplatnění většinou do půl roku po absolvování. Nejčastěji tomu bylo do jednoho měsíce od absolvování.



Dotazník obsahoval čtyři otázky, které odkazovaly na minulá či současná místa pobytu absolventů, a to včetně místa výkonu současné práce. Absolventům byly položeny následující otázky:

› Uveďte své státní občanství. V případě dvojího státního občanství uveďte to, které je pro Vás primární.
› Uveďte bydliště v době před prvním nástupem na vysokou školu. Nemusí se jednat o nástup na Univerzitu Karlovu, pokud jste před tímto studiem studoval/a jinde. Nemusí se také jednat o trvalé bydliště, v případě, že jste po většinu týdne pobýval/a jinde.
› Uveďte Vaše současné bydliště. Nemusí se jednat o Vaše trvalé bydliště, v případě, že po většinu týdne pobýváte jinde.
› Kde je místo výkonu Vaší práce? Pokud práci vykonáváte na více místech, uveďte zemi nebo kraj, kde prací trávíte nejvíce času.

Poslední otázka byla položena pouze osobám, které samy sebe definovaly primárně jako „zaměstnance“ nebo „podnikatele či osoby samostatně výdělečně činné“. Tyto osoby tvořily přibližně tři čtvrtiny všech odpovědí.

Do vyhodnocení otázek týkajících se mobility vstupuje také skutečnost, že v letech 2019 a 2020 byli v rámci dotazníku osloveni pouze absolventi česky vyučovaných studijních programů. Výsledky tak nevypovídaly o absolventech, kteří studovali na UK v jiném než českém jazyce (studující v jiném jazyce byli ve velké míře cizinci). Jak ale můžeme vidět v následující podkapitole, která se týká občanství absolventů UK, skutečnost, že byli osloveni absolventi cizojazyčných studijních programů až od roku 2021, se ve výsledcích výrazněji neodráží.

Z výše uvedeného vyplývá, že občanství absolventů UK, které bylo získáno skrze šetření, mohlo být v letech 2019 a 2020 ovlivněno oslovováním absolventů v pouze česky vyučovaných studijních programech. Na druhou stranu je nutné vědět, kdo byl v šetření osloven, protože v česky vyučovaných studijních programech se nevyskytují pouze absolventi s občanstvím České a Slovenské republiky, i když tvoří podstatnou většinu. O jak velkou většinu se tedy jednalo? Souhrnně za všechna šetření tvořili v odpovědích občané České republiky přibližně 89 % všech odpovědí, u občanů Slovenské republiky pak 7 %. Zbývající 4 % byla občanství jiných zemí, případně osoby, které na tuto otázku neodpověděly. Pokud se podíváme blíže na jednotlivá šetření, podíly jsou konzistentní, a to i navzdory tomu, že absolventi v cizojazyčných studijních programech byli oslovováni až od roku 2021. Pouze u šetřeného ročníku 2019/2020 se promítl vyšší podíl cizinců mimo ČR a SR (7 %), což je způsobeno právě oslovením absolventů cizojazyčných studijních programů, ale také reálným poklesem absolventů z ČR (více viz dále). Občané ČR jsou zastoupeni napříč průzkumy relativně konzistentně, od 87 % do 92 %, občané SR od 6 % do 8 %. Mezi dalšími osobami s občanstvím jiným než ČR či SR se vyskytovaly například osoby s občanstvím Ruské federace, Ukrajiny či Kazachstánu, a zde je zastoupení také relativně vyrovnané (1-7 %).

Výsledná data ze šetření nereflektují v celé míře reálné zastoupení absolventů UK dle občanství. Nicméně jsou k dispozici i data z informačního systému, která ukazují reálné podíly všech absolventů z hlediska občanství. Reálné podíly absolventů s občanstvím České republiky dosahují hodnoty 86 % za všechny zkoumané ročníky a v případě Slovenské republiky pak 7 %. V průběhu času lze sledovat mírný pokles absolventů s občanstvím ČR. V roce 2012/2013 absolvovalo s tímto občanstvím 89 % absolventů, v roce 2019/2020 to bylo 83 % absolventů. U absolventů s občanstvím Slovenské republiky můžeme sledovat mírný nárůst z 6 % (2012/2013) na 7 % (2019/2020). Následující graf ukazuje šestnáct dalších nejčastějších občanství absolventů za zkoumané roky pomocí dat z informačního systému. Lze vidět, že za poslední roky je mezi absolventy UK větší podíl absolventů s občanstvím Ruské federace, Ukrajiny, Německa, Portugalska a Spojeného království. Jedná se však, až na výjimku v případě občanů Ruské federace a Německa, o hodnoty pod 1 % všech absolventů.



V rámci dotazníkového šetření byli absolventi dotazováni na bydliště před nástupem na vysokou školu a bydliště v době vyplňování dotazníku. Na položené otázky je nutné nahlížet z několika perspektiv: Toto bydliště nemuselo být nutně trvalým, ale tím, kde respondent trávil během týdne nejvíce času. V případě bydliště před nástupem na vysokou školu se nemuselo jednat o bydliště před vstupem na Univerzitu Karlovu, ale obecně o bydliště před vstupem na první vysokou školu, kterou osoba absolvovala. Zpravidla tak jde o místo bydliště po absolvování střední školy u mladší generace, u starších respondentů je situace složitější. Platí také, že bydliště před prvním nástupem na vysokou školu mohlo být z časového hlediska místo pobytu osoby před více lety, pokud měl respondent větší časové rozestupy mezi absolvovanými vysokoškolskými studii. Vzhledem k tomu, že dvěma třetinám absolventů bylo v době dotazování do 30 let a více než 90 % do 40 let, jedná se o minoritní situace.

Naopak „současné bydliště“ označovalo bydliště v době oslovování absolventa. Opět se nemuselo jednat o místo trvalého bydliště. Souhrnně je toto bydliště označováno jako bydliště po „absolvování Univerzity Karlovy“, ale absolvent mohl v době oslovování absolvovat i jiné studium na jiné univerzitě, případně stále studuje.

S tím se pojí i třetí poznámka k této oblasti. Aktuální bydliště označuje místo pobytu absolventa, který se různým způsobem zapojuje do ekonomiky země. Souhrnně tak může jít jak o zaměstnance či podnikatele, tak do této skupiny spadají i studenti, nezaměstnaní, osoby na mateřské či rodičovské dovolené, ekonomicky neaktivní apod. Aby bylo na výsledky nahlíženo správně, je nutné zmínit, že v době dotazování se absolventi definovali následovně: 14 % z nich uvedlo, že jsou studenty, 74 % zaměstnanci či podnikateli/OSVČ, 9 % jich bylo na mateřské či rodičovské dovolené, 1 % bylo nezaměstnáno a 2 % se definovala jinak nebo informaci neupřesnila.

Následující vizualizace představuje pohyb osob z doby před prvním nástupem na vysokou školu do doby, kdy byli absolventi oslovováni v šetření, a to dle krajů ČR. Kromě 14 krajů je na obou stranách vizualizace zobrazeno „Zahraničí“ (souhrnně) a „Slovensko“.

Jak lze na vizualizaci vidět, hlavní pohyb absolventů míří do sídla většiny fakult Univerzity Karlovy – Prahy. Před vstupem na vysokou školu bydlelo v Praze přibližně 31 % absolventů, po absolvování to bylo již téměř 55 % absolventů. Významný přírůstek lze vidět ze Středočeského kraje, Slovenska, ale také z dalších krajů České republiky. Vizualizace ukazuje pohyb všech jednotlivců, kteří v šetření na tyto otázky odpověděli. Přibližné podíly jednotlivých krajů jsou viditelné skrze barevně odlišené „uzly“ (koncové a počáteční). Vzhledem k tomu, že ve vizualizaci jsou zahrnuti všichni absolventi bez ohledu na jejich ekonomické postavení, detailnější výsledky pouze pro mobilitu ekonomicky aktivních poskytuje následující kapitola. Ta obsahuje také podíly absolventů v uvedených destinacích, aby bylo možné sledovat úbytek a nárůst počtu absolventů v různém časovém období (před studiem na vysoké škole, po studiu na UK – resp. místo pobytu v době oslovování, a místo výkonu současné práce, které uváděli pouze zaměstnanci a podnikatelé/OSVČ).


Jedná se o interaktivní graf. Po kliknutí na barevný uzel se zvýrazní vazby a cílové body.


Na rozdíl od předchozí kapitoly a vizualizace v ní obsažené, obsahuje následující grafické vyjádření na jedné straně místo pobytu absolventů před nástupem na vysokou školu a na druhé straně místo výkonu jejich práce v době oslovování. Jak bylo uvedeno, do této vizualizace jsou zahrnuti pouze absolventi, kteří se v době oslovování primárně identifikovali jako zaměstnanci či podnikatelé nebo OSVČ.

Z vizualizace je patrné, že absolventi univerzity ve velkém vykonávají svou práci v Praze, kam se lidé přesouvají z různých krajů ČR a Slovenska. V Praze pracuje téměř 56 % všech absolventů UK. Pokud se podíváme na místo pobytu před studiem na vysoké škole a na výkon „současné“ práce, lze vidět významný pohyb osob ze všech krajů ČR do Prahy. Nejčastěji se jedná o odchod 40–50 % absolventů do Prahy, kde následně pracují. Některé kraje vykazují menší míru odchodu za prací do Prahy, např. z kraje Plzeňského a Královehradeckého (oba 37 %), kde nízký podíl odpovídá přítomnosti fakult v těchto městech, jiné vykazují velký podíl odcházejících, např. kraj Moravskoslezský (50 %), Olomoucký (52 %), Zlínský (54 %) či Středočeský (57 %). Z vizualizace je patrné, že odchod do jiných krajů za prací, kromě Prahy nebo kraje působení před vstupem na vysokou školu, není tak častý. Obecně lze tedy konstatovat, že absolventi Univerzity Karlovy se přesouvají za výkonem práce do Prahy nebo ji vykonávají v místě pobytu, kde žili před studiem vysoké školy.

Zajímavý je pohyb osob, které bydlely před nástupem na vysokou školu na Slovensku. Velká část z nich pracuje po absolvování v Praze (44 %), významný podíl ale také bere ČR jako „přestupní stanici“ a dále pracuje v zahraničí (18 %). Zpět na Slovensko za prací se vrací 19 % absolventů. Obdobný podíl absolventů původem ze Slovenska (19 %) pracuje v různých krajích ČR mimo Prahu.


Jedná se o interaktivní graf. Po kliknutí na barevný uzel se zvýrazní vazby a cílové body.


Následující graf zobrazuje podíly jednotlivých krajů ČR, Slovenska a ostatních zahraničních destinací a jejich přírůstky či úbytky v čase. První podíl zobrazuje situaci před nástupem na vysokou školu, druhý po absolvování UK, tedy v době oslovování, a třetí podíl ukazuje místo výkonu práce.

Jak je patrné, pouze dvě destinace vykazují přírůstek podílu – Praha a do jisté míry i zahraničí (bez Slovenska). Jak bylo popsáno výše, přírůstek pro Prahu je způsoben především odchodem absolventů z krajů ČR a Slovenska do Prahy, na čemž se podílí v nemalé míře absolventi ze Středočeského kraje (u této položky je viditelný rozdíl mezi místem pobytu v době absolvování a místem výkonu práce). Po absolvování UK se do zahraničí přesouvá také část studentů (proto je hodnota o něco menší než u výkonu práce). Práci vykonávají v zahraničí především ti absolventi, kteří působili před nástupem na vysokou školu na Slovensku (18 %), z krajů ČR odchází za výkonem práce do zahraničí přibližně 5 % absolventů.

Kraje ČR mimo Prahu mají, až na výše popsanou výjimku Středočeského kraje, vyrovnané podíly aktuálního místa pobytu a výkonu práce.




V letech 2021 a 2022 byli čerství absolventi (akademický rok 2019/2020, následně 2020/2021) osloveni sérií otázek, která se týkala koronavirové pandemie. Pandemie zasáhla naplno Českou republiku v březnu 2020, řada absolventů se tedy v době svého absolvování setkala s významným omezením výuky, problematickým ukončením studia či vstupem na trh práce v době, kdy v republice panovala přísná opatření zasahující do společenského a ekonomického fungování země. Nicméně tato oslovená kohorta stále absolvovala převážnou část studia (někdy jej i ještě stihla dokončit) ve standardním režimu.

Březen 2020 je stěžejní pro vyhodnocení výsledků. Mezi absolventy z akademického roku 2019/2020 patří ti, kteří své studium úspěšně absolvovali mezi 1. 10. 2019 a 30. 9. 2020. Část absolventů, především těch, kteří absolvovali ještě v roce 2019, se mohla koronavirovým opatřením kompletně vyhnout. Kohorta absolventů z akademického roku 2021/2022 během koronavirové pandemie a s ní spojených restrikcí ve větší míře studovala, následné absolvování bylo pro většinu z nich již v době ústupu jednotlivých omezení. Aby byly v dotazníku podchyceny veškeré varianty, jako první byla respondentům položena otázka, která měla zjistit, jak pandemická situace ovlivnila jejich absolvování. Více než třetina absolventů nebyla koronavirovými opatřeními ovlivněna (38 % u absolventů 2019/2020, 33 % u absolventů 2020/2021), tedy 62 %, resp. 67 % absolventů postihlo nějaké omezení. Více než polovina respondentů (resp. dvě třetiny u kohorty 2020/2021) byly negativně ovlivněny během posledního roku studia, včetně vlastního absolvování (kombinace odpovědí a a b), 30 % (resp. 23 %) pak po absolvování (kombinace odpovědí a a c).

Z grafu níže je patrné, že absolventy v akademickém roce 2020/2021 daleko méně zasáhla pandemie pouze po absolvování a naopak velmi výrazně ovlivnila situaci v posledním roce studia a během absolvování.


Během posledního roku studia a v době absolvování pociťovali absolventi v 67 % případů zvýšenou psychickou zátěž a téměř polovina absolventů (45 %) se setkala s problémy při finalizaci závěrečné práce (komunikace s vedoucím práce, dostupnost zdrojů aj.). Více než třetina absolventů (35 %) se setkala s problémy při plnění zkoušek a zápočtů, či absolventi neměli dobré podmínky při nutnosti studovat výhradně z domova (35 %). Hodnoty negativních vlivů během pandemie jsou velmi vyrovnané, ale u položky ztížená administrativa během absolvování (např. přihlašování ke státnicím, odevzdávání závěrečné práce) existuje nezanedbatelný rozdíl mezi zkoumanými kohortami. Absolventi v roce 2019/2020 ve větší míře naráželi na tato omezení (35 %) než absolventi v akademickém roce 2020/2021 (22 %). To může být dáno i lepší funkčností studijních odborů a nastavení pravidel během krizové doby. Necelá pětina respondentů se potýkala s problémy se zaměstnáním během studia či pandemie negativně ovlivnila jejich výkon u státní závěrečné zkoušky či u obhajoby závěrečné práce. Necelých 10 % se setkalo s problémy při zahraničním pobytu (2019/2020), u kohorty 2020/2021 byl tento problém nepatrně rozšířenější (14 %).


Po absolvování se absolventi v souvislosti s koronavirovou pandemií setkávali s problémy při vstupu na trh práce, příp. s problémy v zaměstnání, které měli v době absolvování (43 %). Negativní vliv na další studium, příp. přijímací zkoušky byl patrnější u absolventů v akademickém roce 2019/2020 (45 %) než tomu bylo u kohorty 2020/2021 (27 %). Respondenti měli možnost vyjádřit se k situaci po absolvování i v rámci otevřené odpovědi a velká část respondentů této příležitosti využila. Mezi další nejčastější problémy po absolvování patří aktivity spojené se zahraničím, ať už se jednalo o studijní výjezdy, práci v zahraničí či návrat do vlasti v případě zahraničních studentů. Mezi další problémy popsané v odpovědích patří problematické začlenění do následného studia (respondenti se fyzicky nesetkávali se svými novými spolužáky) a velmi problematický vstup na trh práce (velmi omezené množství nových pracovních pozic, nutnost pracovat na nové pozici ve formátu home-office).


Absolventům byla, kromě negativních skutečností, které pandemie přinesla, položena otázka pozitivnějšího charakteru, a to, zdali se během pandemie zapojili do dobrovolnické práce. V průměru za Univerzitu Karlovu tak učinilo 19 % absolventů, mezi fakultami jsou však významné rozdíly. Silně nadprůměrné zapojení do dobrovolnické činnosti vykazují všechny lékařské fakulty, včetně Farmaceutické fakulty, a některé teologické fakulty (Evangelická teologická fakulta a Husitská teologická fakulta).



Absolventská šetření na Univerzitě Karlově byla realizována ve čtyřech vlnách. První kolo šetření proběhlo v roce 2019 v termínu 15. 4. 2019 – 31. 5. 2019 a osloveny byly dvě skupiny absolventů. První skupinou byli absolventi, kteří absolvovali v akademickém roce 2012/2013 (tzn. od 1. 10. 2012 do 30. 9. 2013). Jednalo se tedy o absolventy, kteří v době oslovování měli přibližně 6–7 let od svého absolvování. Druhou skupinou byli absolventi z akademického roku 2016/2017. Ti byli osloveni přibližně 2–3 roky od svého absolvování. Absolvent byl vždy osloven pouze jednou, a to i v případě, že v daných letech absolvoval více studijních programů. V dotazníku vždy hodnotil ten studijní program, který považoval za nejdůležitější pro své pracovní uplatnění. Osloveno bylo celkem 5 664 absolventů (2 978 z akademického roku 2012/2013 a 2 686 z roku 2016/2017), dotazník vyplnilo celkem 878 respondentů (445 z akademického roku 2012/2013 a 433 z akademického roku 2016/2017). Celková návratnost byla 15,5 % (14,9 % pro šetření 2012/2013 a 16,1 % pro šetření 2016/2017). Počet oslovených a respondentů v rámci prvního kola šetření byl celkově nižší, protože byly oslovovány ročníky, které byly zároveň osloveny i v rámci celonárodního šetření Absolvent 2018. Z důvodu nezatěžování absolventů byly vytvořeny v každé oslovené kohortě dvě disjunktní skupiny respondentů, pro vnitrouniverzitní a pro národní šetření. Absolvent tak byl osloven pouze jednou, toto se však negativně promítlo do počtu oslovených a respondentů, včetně nízké úrovně návratnosti (více viz podkapitola Vývoj návratnosti).

Druhé kolo šetření proběhlo v roce 2020 (1. 7. 2020 – 4. 8. 2020) a osloveny byly opět dvě skupiny absolventů, tentokrát z akademických let 2017/2018 a 2018/2019. Jednalo se o absolventy, kteří byli osloveni 2–3 roky od absolvování (absolventi 2017/2018) a 1–2 roky od absolvování (absolventi 2018/2019). Vzhledem k tomu, že se toto kolo šetření již významně nekrylo s jiným šetřením, celkově bylo osloveno 13 160 absolventů (6 007 z akademického roku 2017/2018 a 7 153 z akademického roku 2018/2019), což je více než dvojnásobek oslovených v prvním kole. Odpovědělo téměř čtyřikrát více absolventů, celkem 3 275 (1 430 absolventů z akademického roku 2017/2018 a 1 845 z akademického roku 2018/2019). Návratnost byla téměř 25 % (u akademického roku 2017/2018 23,8 % a 25,8 % u absolventů z akademického roku 2018/2019).

Třetí kolo absolventského šetření probíhalo od 21. 6. 2021 do 30. 7. 2021. Osloveny byly tentokrát tři skupiny absolventů, a to absolventi z akademického roku 2014/2015 (6-7 let od absolvování), 2015/2016 (5-6 let od absolvování) a 2019/2020 (1-2 roky od absolvování). Poprvé v rámci absolventských šetření byli osloveni i absolventi studující v cizojazyčných studijních programech, pro které byla připravena anglická varianta dotazníku. Celkem bylo v tomto roce osloveno 16 658 absolventů (5 909 z akademického roku 2014/2015, 5 412 z akademického roku 2015/2016 a 5 337 z akademického roku 2019/2020). Odpovědělo celkem 3 743 absolventů (1 325 z akademického roku 2014/2015, 1 231 z akademického roku 2015/2016 a 1 187 z akademického roku 2019/2020). Průměrná návratnost činila necelých 22,5 %.

Čtvrté kolo absolventského šetření probíhalo od 27. 6. 2022 do 29. 7. 2022. Osloveni byli absolventi z akademického roku 2016/2017 (5-6 let od absolvování). Jelikož se ale jednalo o skupinu, která byla oslovena v roce 2019, byl pro ně dotazník upraven a byla provedena redukce otázek, které jsou pro tuto skupinu již nerelevantní (v minulosti na ně odpověděli a nečeká se další posun v odpovědi). V této skupině byli osloveni všichni absolventi magisterských studijních programů a pouze ti absolventi bakalářských studijních programů, kteří dále nestudují na Univerzitě Karlově, případně v dalších letech neabsolvovali studium na UK. Druhou skupinou byli absolventi z akademického roku 2020/2021 (1-2 roky od absolvování). Celkem bylo v tomto roce osloveno 12 690 absolventů (5 403 z akademického roku 2016/2017 a 7 287 z akademického roku 2020/2021). Odpovědělo celkem 2 703 absolventů (1 325 z akademického roku 2016/2017 a 1 210 z akademického roku 2020/2021). Průměrná návratnost činila 21,4 %.

Kapitoly zveřejněné v tomto šetření ukazují pouze základní vyhodnocení získaných dat. V samotném dotazníku se nacházely další informace (např. otevřené odpovědi, fakultní sekce apod.), které jsou vyhodnoceny interně. Všechny fakulty obdržely úplné datové matice a mohly si tak nad rámec této analýzy provést vlastní vyhodnocení.

Jak již bylo řečeno, první kolo šetření bylo ovlivněno probíhajícím celonárodním šetřením Absolvent 2018. Pro oslovování byl vybrán pouze zlomek respondentů, což se projevilo na výsledném počtu odpovědí. Jak lze vidět v první tabulce níže, celkový počet respondentů za některé fakulty byl velmi malý. Tam, kde se v akademických letech 2012/2013 a 2016/2017 pohyboval počet respondentů pod 20, nebyly tyto hodnoty vyhodnoceny (zaneseny do grafů). Proto grafy, které zobrazují hodnoty za fakulty po jednotlivých šetřených ročnících, obsahují v některých případech prázdná místa. V tabulce níže jsou některé buňky s prázdnými hodnotami (-). To znamená, že z dané skupiny absolventů nebyl nikdo osloven. Ve většině případů se jedná o typ studijního programu, který není na dané fakultě vyučován. Sloupec „sum %“ obsahuje celkovou návratnost za fakultu, zatímco sloupec „sum n“ značí celkový počet respondentů za fakultu. Jak lze z tabulky vidět, počet respondentů a návratnost v některých případech značně kolísá. Do této proměnné vstupuje i velikost fakult, kde například Katolická teologická fakulta vykazuje velkou hodnotu návratnosti (30,2 % pro akademický rok 2012/2013), odpovědělo ale pouze 16 respondentů. Malé fakulty byly celkově znevýhodněny i situací, kdy byl osloven pouze zlomek jejich absolventů.


NÁVRATNOST ŠETŘENÍ V PRVNÍ VLNĚ (OSLOVOVÁNÍ 2019)
2012/2013 2016/2017
B M N D sum % sum n B M N D sum % sum n
1.LF 4.7% 15.1% 35.0% 3.6% 13.7% 27 10.0% 11.8% 13.6% 3.3% 11.8% 33
2.LF 0.0% 15.4% 20.0% 8.3% 12.5% 8 0.0% 2.1% 28.6% 7.7% 5.1% 4
3.LF 3.4% 10.5% - 16.7% 8.2% 6 16.7% 4.7% - 12.5% 10.7% 8
ETF 0.0% 0.0% 25.0% - 5.1% 2 3.6% 0.0% 0.0% 0.0% 6.1% 2
FaF 8.3% 6.0% 0.0% 20.0% 7.5% 6 14.3% 8.8% 0.0% 15.4% 10.1% 10
FF 10.8% 0.0% 33.3% 10.7% 15.5% 75 16.7% 0.0% 18.5% 12.0% 16.8% 56
FHS 17.2% - 10.7% 20.0% 14.6% 21 14.3% - 13.1% 25.0% 17.2% 16
FSV 15.8% - 18.7% 14.3% 17.6% 62 15.2% - 17.6% 25.0% 17.8% 54
FTVS 9.8% 0.0% 12.7% 18.2% 11.3% 17 7.7% - 15.9% 0.0% 12.0% 21
HTF 4.5% 0.0% 26.7% 0.0% 9.5% 6 10.0% - 15.4% 0.0% 12.2% 6
KTF 24.0% 16.7% 40.0% 0.0% 30.2% 16 20.0% 20.0% 21.7% 0.0% 22.5% 9
LFHK 22.2% 7.7% - 0.0% 10.7% 9 0.0% 18.3% - 0.0% 16.7% 14
LFP - 10.3% - 0.0% 9.8% 9 - 14.9% - 6.3% 14.5% 16
MFF 14.8% - 17.3% 28.2% 18.9% 33 13.3% - 37.7% 17.1% 29.7% 33
PedF 11.4% 11.9% 26.8% 23.1% 17.2% 74 15.8% 25.7% 15.8% 28.6% 17.5% 65
PF - 9.5% - 5.6% 11.0% 25 - 14.9% - 8.7% 15.1% 36
PřF 13.5% - 16.8% 26.2% 18.0% 49 18.9% - 23.7% 20.3% 22.4% 48
UK 11.7% 9.4% 21.4% 15.1% 14.9% 445 13.5% 22.7% 4.4% 33.7% 16.1% 433

Druhé kolo šetření (2020) již proběhlo bez výrazného omezení, což se pozitivně projevilo na počtu oslovených, počtu respondentů, a i celkové návratnosti. Z tabulky níže je patrné, že nebyli osloveni absolventi doktorského studia (2017/2018), což bylo dáno překryvem s jiným šetřením. Vzhledem ke strategii nepřetěžování respondentů byla celá skupina ze šetření vypuštěna. Pozitivní dopad na počet respondentů lze vidět na příkladu Katolické teologické fakulty, která měla ve skupině absolventů 2012/2013 při návratnosti 30,2 % pouze 16 respondentů, ve skupině absolventů 2017/2018 to bylo při obdobné návratnosti (28,7 %) již 27 respondentů. Jak lze níže z tabulky vidět, u všech fakult narostl počet respondentů a úroveň návratnosti. S tím stoupla i relevance zpracovaných dat.


NÁVRATNOST ŠETŘENÍ V DRUHÉ VLNĚ (OSLOVOVÁNÍ 2020)
2017/2018 2018/2019
B M N D sum % sum n B M N D sum % sum n
1.LF 20.3% 22.4% 28.3% - 23.0% 134 19.5% 21.5% 27.9% 28.6% 23.2% 138
2.LF 33.3% 25.2% 45.5% - 28.3% 47 12.8% 24.6% 20.0% 33.3% 22.7% 45
3.LF 23.8% 26.7% - - 25.3% 65 26.2% 17.3% - 16.7% 21.5% 62
ETF 16.7% 33.3% 0.0% - 17.6% 12 25.0% - 0.0% 60.0% 29.5% 18
FaF 24.1% 16.8% 37.5% - 20.4% 47 25.0% 15.2% 40.6% 11.1% 20.2% 50
FF 15.6% - 26.0% - 19.8% 154 22.2% - 27.7% 28.6% 27.5% 256
FHS 25.3% - 29.8% - 28.2% 59 24.5% - 28.8% 23.1% 27.0% 63
FSV 19.8% - 28.0% - 22.8% 145 21.1% - 31.5% 16.7% 25.4% 215
FTVS 8.5% - 21.4% - 12.4% 42 11.6% - 22.2% 27.8% 16.5% 58
HTF 15.3% - 25.6% - 18.8% 29 22.5% - 26.7% 25.0% 24.8% 32
KTF 24.0% 27.3% 33.3% - 28.7% 27 28.8% 37.5% 38.1% 25.0% 34.9% 37
LFHK 27.3% 29.6% - - 30.7% 50 33.3% 26.8% - 42.1% 29.3% 58
LFP - 18.0% - - 18.6% 36 - 30.1% - 25.0% 30.5% 71
MFF 24.9% - 53.1% - 33.0% 97 27.5% - 42.6% 32.3% 32.4% 136
PedF 19.6% 32.3% 31.6% - 25.6% 198 21.1% 30.5% 28.0% 35.7% 25.3% 226
PF - 29.1% - - 30.0% 134 - 26.0% - 22.4% 26.7% 141
PřF 19.5% - 30.1% - 24.1% 151 21.3% - 29.4% 29.5% 25.9% 232
UK 18.9% 25.1% 29.9% - 23.8% 1 430 21.7% 25.1% 29.5% 28.2% 25.8% 1 845

Třetí kolo šetření (2021) proběhlo také bez výrazného omezení. Z oslovovaných absolventů byli vyjmuti pouze ti, kteří dotazník vyplňovali již v předcházejících letech, naopak přibyli absolventi z cizojazyčných studijních programů. Absolventi doktorského studia již oslovováni nebyli, a to z důvodu nutnosti připravit jiné šetření, které bude lépe reflektovat jejich studium a následné uplatnění na trhu práce. Všechna šetření jsou z hlediska návratnosti vyrovnaná, ta se pohybuje mezi 22-23 %. Překvapivě není nejsilnější návratnost u „nejmladší“ sledované kohorty 2019/2020, ale u absolventů z akademického roku 2015/2016. Jedná se však o velmi vyrovnané hodnoty napříč všemi skupinami. Velmi vysoké návratnosti dosáhla Matematicko-fyzikální fakulta, Právnická fakulta, Fakulta humanitních studií a Přírodovědecká fakulta.


NÁVRATNOST ŠETŘENÍ VE TŘETÍ VLNĚ (OSLOVOVÁNÍ 2021)
2014/2015 2015/2016 2019/2020
B M N D sum % sum n B M N D sum % sum n B M N D sum % sum n
1.LF 19.8% 16.7% 20.0% - 17.8% 95 24.5% 19.5% 21.4% - 20.6% 106 16.8% 14.4% 33.3% - 17.0% 78
2.LF 15.2% 15.9% 15.0% - 16.7% 33 24.1% 17.1% 35.0% - 21.0% 41 17.6% 14.4% 0.0% - 14.6% 29
3.LF 25.3% 18.2% - - 21.6% 49 20.8% 17.6% - - 18.9% 50 24.0% 17.6% - - 20.1% 52
ETF 22.2% - 11.1% - 25.0% 21 16.9% 40.0% 42.9% - 23.1% 18 17.4% - 40.0% - 21.4% 6
FaF 14.3% 11.1% 4.0% - 10.7% 26 6.0% 15.0% 4.0% - 12.9% 35 17.2% 20.1% 44.4% - 21.8% 43
FF 20.0% 29.6% 16.9% - 20.2% 156 17.7% 35.7% 25.8% - 22.5% 148 19.2% - 26.9% - 22.2% 136
FHS 28.7% - 27.1% - 27.8% 71 22.0% -% 30.5% - 26.7% 52 27.6% - 29.1% - 28.3% 52
FSV 17.9% - 31.7% - 25.0% 152 20.9% - 23.0% - 22.2% 127 20.8% - 14.0% - 17.9% 138
FTVS 10.1% - 21.7% - 16.7% 54 15.7% - 18.8% - 17.4% 44 12.7% - 12.8% - 13.1% 36
HTF 25.4% 0.0% 12.8% - 19.8% 20 21.7% - 22.4% - 23.9% 26 23.2% - 26.7% - 25.4% 18
KTF 14.5% 30.0% 36.0% - 23.3% 21 14.7% 27.3% 31.8% - 22.4% 15 18.8% 0.0% 25.0% - 20.4% 10
LFHK 22.0% 20.5% - - 21.3% 45 45.0% 21.7% - - 23.9% 52 50.0% 24.6% - - 26.6% 54
LFP - 18.3% - - 18.3% 44 - 14.0% - - 14.0% 35 - 10.5% - - 10.5% 27
MFF 27.0% - 44.2% - 35.3% 83 27.2% - 31.5% - 30.2% 67 30.2% - 43.1% - 33.2% 83
PedF 20.1% 25.7% 26.8% - 23.9% 158 22.3% 26.6% 23.3% - 23.7% 128 20.4% 31.3% 25.0% - 22.8% 145
PF - 22.7% - - 23.1% 114 - 26.0% - - 26.6% 137 - 33.4% - - 33.7% 133
PřF 25.0% - 27.0% - 27.9% 176 21.7% - 31.9% - 29.8% 147 25.3% - 28.6% - 27.0% 138
UK 20.7% 19.8% 25.8% - 22.4% 1 325 20.5% 21.1% 26.1% - 22.7% 1 231 21.6% 21.5% 22.8% - 22.2% 1 187

Čtvrté kolo šetření (2022) proběhlo bez výraznějšího omezení a poprvé se oslovila opětovně jedna skupina respondentů, tentokrát po pěti letech od absolvování. Vzhledem k opětovnému oslovování byl dotazník upraven tak, aby byli respondenti osloveni pouze s otázkami, kde se čeká vývoj v samotných odpovědích. V této kohortě byli osloveni všichni absolventi magisterských studijních programů a pouze ti absolventi bakalářských studijních programů, kteří dále nestudují na Univerzitě Karlově a kteří v dalších letech neabsolvovali jiné studium, a to z důvodu, aby nedošlo k nadměrnému zatěžování osob, které dále na univerzitě studují a budou hodnotit svá studia po absolutoriu. Skupina absolventů z akademického roku 2020/2021 byla oslovena bez omezení. Návratnost dosahovala za univerzitu standardní úrovně (22,4 % v kohortě 2016/2017 a 20,5 % v kohortě 2020/2021). Nižší návratnost byla zaznamenána u Fakulty sociálních věd, 2. lékařské fakulty a u Fakulty tělesné výchovy a sportu. Vysoké návratnosti dosahovala tradičně Matematicko-fyzikální fakulta, Přírodovědecká fakulta, ale i Přírodovědecká fakulta, Právnická fakulta, Fakulta humanitních studií a 3. lékařská fakulta. V kohortě 2020/2021 byla výrazná návratnost u Evangelické teologické fakulty, což bylo ovlivněno i nízkým počtem respondentů.


NÁVRATNOST ŠETŘENÍ VE ČTVRTÉ VLNĚ (OSLOVOVÁNÍ 2022)
2016/2017 (5 let od absolvování) 2020/2021
B M N D sum % sum n B M N D sum % sum n
1.LF 19.7% 21.3% 28.6% - 22.1% 141 13.7% 17.2% 19.2% - 16.9% 108
2.LF 27.3% 13.0% 23.1% - 15.3% 29 23.9% 8.6% 21.9% - 12.8% 34
3.LF 34.3% 21.1.% - - 25.5% 54 25.7% 17.8% 35.0% - 21.5% 71
ETF 21.8% - 25.0% - 21.7% 15 36.1% - 28.6% - 37.2% 16
FaF 14.3% 16.9% 8.3% - 15.7% 34 19.4% 19.2% 27.5% - 20.9% 42
FF 19.4% 100.0% 21.7% - 22.8% 146 19.5% - 22.2% - 21.7% 191
FHS 25.0% - 26.3% - 25.9% 56 22.3% - 28.9% - 25.5% 70
FSV 7.4% - 15.0% - 13.0% 80 16.7% - 11.4% - 13.8% 146
FTVS 12.0% - 19.6% - 16.5% 41 8.9% - 13.8% - 11.4% 50
HTF 11.1% - 28.8% - 24.7% 22 19.6% - 18.9% - 20.5% 17
KTF 13.0% 36.4% 22.9% - 22.0% 18 33.3% - 26.7% - 39.4% 28
LFHK 15.0% 21.0% - - 20.9% 50 16.0% 15.0% - - 15.5% 37
LFP - 17.3% - - 17.3% 51 - 13.5% - - 13.5% 36
MFF 27.7% - 36.8% - 34.1% 56 33.2% - 37.1% - 34.9% 150
PedF 23.9% 26.3% 25.4% - 25.1% 166 20.6% 30.2% 25.0% - 23.0% 217
PF - 29.7% - - 29.9% 151 - 24.8% - - 25.0% 103
PřF 21.5% - 28.4% - 30.4% 98 20.8% - 34.8% - 24.2% 173
UK 19.4% 23.1% 22.9% - 22.4% 1 210 20.3% 19.5% 21.2% - 20.5% 1 493

Proběhlá šetření vykazují konzistentní podíly mezi zúčastněnými dle pohlaví. Šetření se celkem zúčastnily dvě třetiny žen a třetina mužů. Pouze v šetřeném roce 2016/2017 měly ženy slabší zastoupení (62 %). I tak se jedná o vyrovnané a stálé hodnoty. Respondenti zpravidla nemají problém s uváděním tohoto osobního údaje. V každém kole šetření neuvedlo své pohlaví maximálně 1 % respondentů.



Věk respondentů je přímo závislý na zkoumaném absolventském roce, resp. na skutečnosti, jak dlouho po ukončení studia byli absolventi osloveni. Z grafu níže vyplývá, že absolventi dosahovali v průměru při oslovování 26–30 let. Největší výkyv je znatelný u oslovovaných absolventů z akademického roku 2012/2013 a 2014/2015, kteří měli v době oslovování již 6 až 7 let od absolvování. Těmto absolventům bylo v průměru 31–40 let (více než polovina absolventů dosahovalo tohoto věku). Ve srovnání s ostatními šetřenými ročníky bylo mezi věkem 26–30 let pouze 30-34 % respondentů a nikdo nebyl mladší 25 let. Absolventi z akademických let 2016/2017 a 2017/2018 vykazovali drobné odchylky ve věku, a to i přesto, že byli shodně oslovováni 2–3 roky od absolvování. Tyto rozdíly jsou nejvíce patrné u skupin respondentů do 25 let a mezi 31–40 lety, kde je skupina absolventů z roku 2016/2017 zastoupena o něco více ve starší skupině 31–40 let (o cca 10 %). Ostatní věkové skupiny jsou vyrovnané. Absolventi z akademického roku 2018/2019, 2019/2020 a 2020/2021, kteří byli oslovováni 1-2 roky po absolvování, jsou absolventy nejmladšími, s velkým zastoupením mezi respondenty do 25 let (29 % u 2018/2019, 36 % u 2020/2021 a dokonce 44 % u 2019/2020) a 26-30 roky (46-50 %). Jak lze na grafu níže vidět, zastoupení starších absolventů (nad 41 let) je relativně vyrovnané. Pouze okolo 1 % v průměru neuvedlo odpověď na otázku ohledně věku.



Zkoumaný typ a forma studijního programu jsou závislé na oslovovaných respondentech, resp. na výběru vzorku respondentů a následné návratnosti daného šetření. Především u typu studijních programů je viditelná nesourodost výsledků. Například při dotazování absolventů z let 2012/2013 a 2016/2017 byl vytvořen již zmíněný vzorek z celkového počtu absolventů, který mohl zasáhnout do návratnosti jednotlivých výsledků za typy studijních programů. Jak lze níže na grafu vidět, u navazujícího magisterského studia je podíl respondentů v těchto letech vyrovnaný, u bakalářských studijních programů je větší podíl absolventů z akademického roku 2012/2013, u dlouhých magisterských studijních programů je tomu naopak. Šetření v roce 2020 vykazují vyrovnanější výsledky, i když to není z grafu níže patrné. Do tohoto grafu jsou zahrnuty i podíly respondentů doktorského studia, kteří ale nebyli oslovováni v akademickém roce 2017/2018 z důvodu souběhu šetření (viz výše). Pokud budou podíly počítány bez těchto absolventů, vycházejí ve zkoumaných letech podíly bakalářů v obou případech ve výši 38 %, u navazujícího magisterského studia 29 % (2017/2018), resp. 34 % (2018/2019), a u dlouhého magisterského studia 30 % (2017/2018), resp. 26 % (2018/2019). V letech, kdy se šetření účastnili absolventi doktorského studia, byla jejich účast 10%.

V šetření z roku 2021 vykazuje výrazný výkyv kohorta absolventů 2019/2020 nadprůměrně zastoupená absolventy bakalářských studijních programů (47 %), naopak kohorty 2014/2015 a 2015/2016 jsou relativně vyrovnané, s větším podílem absolventů bakalářských studijních programů u kohorty 2014/2015.

Šetření z roku 2022 je významně ovlivněno výběrem, který byl proveden na kohortě 2016/2017, kde byli osloveni všichni absolventi magisterských studijních programů, ale pouze někteří absolventi bakalářských studijních programů (ti, kteří dále nestudují na UK, případně v dalších letech neabsolvovali jiné studium). Zastoupení absolventů bakalářských studijních programů je tak významně nižší.



Z hlediska formy studia jsou podíly velmi vyrovnané. Více než čtyři pětiny respondentů absolvovaly v prezenční formě studia. U starších absolventů v době oslovování (2012/2013) je větší zastoupení formy kombinované. Nejedná se však o významný rozdíl oproti ostatním zkoumaným ročníkům.



Absolventské šetření a jeho vyhodnocení bylo realizováno v rámci projektu Zvýšení kvality vzdělávání na UK a jeho relevance na trhu práce (Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání v rámci projektu; registrační číslo projektu: CZ.02.2.69/0.0/16_015/0002362; aktivita RUK DA3). Další informace k projektu lze nalézt na webových stránkách Univerzity Karlovy.

Moduly ve Studijním informačním systému, které byly použity pro sběr dat (modul Dotazník) a získávání údajů z informačního systému (modul Tracking), byly realizovány v rámci projektu Úpravy a rozšíření studijního informačního systému Univerzity Karlovy v návaznosti na rozvoj systému zajišťování a vnitřního hodnocení kvality (Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání v rámci projektu; registrační číslo projektu: CZ.02.2.67/0.0/0.0/16_016/0002264). Další informace o projektu lze nalézt na webových stránkách Univerzity Karlovy.

logolink OPVVV

Pokud není uvedeno jinak, podléhá veškerý obsah těchto webových stránek licenci Creative Commons BY-NC-SA 4.0



Odbor analýz a strategií RUK, 2022

Licence Creative Commons